Příliš štíhlá pro život?!

Trápíte se při každém pohledu do zrcadla a po sebelásce není ve vaší mysli ani stopy? Hladovíte, tvrdě cvičíte a toužíte být nejštíhlejší ze všech? Pak můžete mít problém zvaný porucha příjmu potravy.
Příliš štíhlá pro život?!
10.11.2011 16:00 |

V dnešním světě jako by se až zdálo, že poruchy příjmu potravy patří k civilizačním onemocněním. Každopádně jsou velmi rozšířeným problémem současného světa a nevyhýbají se nikomu. Trpí jimi ženy i muži bez rozdílu věku a v neposlední řadě útočí také na malé děti, hlavně dospívající dívky. Lidstvo posedla touha po dokonalosti a štíhlosti. Jenže cesta za osobním úspěchem a dokonalou postavou může být až moc trnitá a končit zoufalstvím a poškozeným zdravím.

Skryté nebezpečí

Kdo by někdy v životě neslyšel o poruchách příjmu potravy, ať už ve spojitosti s celebritou, nebo dokonce se členem rodiny. Prof. MUDr. Hana Papežová, CSc., dodává: „Odborníci mluví o spektru poruch příjmu potravy, nejznámější jsou anorexie a bulimie, anorexie se zvracením a přejídání z psychických důvodů, které může vést k obezitě. V populární literatuře vznikají další názvy, jako je ortorexie, drunkorexie, bigorexie a další. Ty nejsou v odborné klasifikaci zařazeny a někdy dokonce slouží k ‚maskování‘ základních diagnóz.“

Tato onemocnění byla dříve „výsadou“ hlavně modelek a hereček, ale dnes se s nimi setkáváme po celém světě, dokonce i v rozvojových zemích. Začínají úplně nenápadně. Zlehka nahlodávají mysl zrovna ve chvíli, kdy se dospívající dívka začíná měnit v ženu, kdy se matka po porodu nemůže zbavit kil navíc, kdy je modelka vystavena velké konkurenci, kdy žena najde svůj vzor v časopise a muži se snaží získat ženu, nebo po citovém strádání či těžkém životním období. Dlouhou dobu se daří nemocnému problém skrývat, v případě nadváhy bývá na začátku svým okolím dokonce chválen za dobré výsledky hubnutí a laik často z reakcí člověka s onemocněním PPP nepozná, zda nebyla překročena únosná mez. Špatné stravovací návyky hned nemusí znamenat PPP, mohou k nim ale člověka přivést. Nejdříve se objevuje omezování v jídle a nadměrné cvičení, potom přichází posedlé hlídání toho, co nemocný sní a kolik energie s jídlem přijme, podrážděnost, nekomunikace a odsouzení okolí a končí to úplným zatracením jídla či přejídáním a následným zvracením, skrýváním problémů, nervozitou a projevujícími se zdravotními obtížemi.

Strach z tloušťky

PPP jako jednotlivá onemocnění mají mnoho odlišného, setkáváme se s hladovkami, přejídáním, zvracením, ale také s kombinací těchto onemocnění. V každém případě ale můžeme najít i společné rysy, které se projevují u všech žen nebo mužů. „Mentální anorexii a bulimii spojuje nespokojenost se sebou, která je vyjádřena převážně skrze nespokojenost s vlastním tělem, touha po až nereálné štíhlosti a velmi výrazná snaha jí dosáhnout navzdory všem důsledkům. Obecně strach z obezity narůstá u případů, kdy postižení trpěli v dětství obezitou. U anorexie se i při extrémní vyhublosti dívky mohou stále cítit tlusté, mají porušené vnímání vlastního těla,“ uvádí prof. Papežová. Postupně se strach z tloušťky projevuje jako strach z tuků, strach snídat či svačit, obavy ze sladkostí a množství jídla. Přidává se chorobné vážení, měření tělesných rozměrů a porovnávání velikosti oblečení s trendy dnešní doby.

Tohle tělo není moje

Mentální anorexie a bulimie se projevují mimo jiné také poruchou vnímání vlastního těla. Určitě jste již zažili ten pocit, když stojíte před zrcadlem a určitá část vašeho těla se vám nelíbí, nebo zkoušíte džíny, které vám byly, a najednou je nemůžete dopnout. V číslech by se to dalo vyjádřit tak, že více než 70 % žen a celých 30 % mužů je někdy s tím, jak vypadají, nespokojeno. Hodně záleží na tom, co pro ně taková nespokojenost znamená, jak vysoko stojí na jejich žebříčku hodnot a jak zasahuje do sebevědomí. Při PPP „vidíme“ jen to špatné a zkreslené a neposloucháme objektivní hodnocení našeho okolí. A bohužel se takový pohled nespraví, ani když naše nedostatky vyzmizíkujeme tvrdou dietou. Naopak mozek ještě přitvrdí, objevuje se deprese, podrážděnost a ztráta reálného odhadu, jak ve skutečnosti vypadáme. K tomu se ještě přidávají média a na problém s jídlem je zaděláno. „Média představují rizikový faktor z oblasti sociální (onemocnění PPP považujeme za nemoc s komplexními biopsychosociálními příčinami). Existují práce, které např. ukazují, že čím více ženských časopisů dospívající dívka ‚konzumuje‘, tím více je jejich virtuální realitou zasaženo její sebevědomí, tím více se cítí nedokonalá, a to zvyšuje riziko nezdravých diet a následné poruchy příjmu potravy,“ vysvětluje prof. Papežová.

Perfekcionisté v popředí

U těch, kteří mají problémy s PPP, se často setkáváme také s jednotnými rysy v jejich osobnosti. „Mezi rizikové faktory vzniku onemocnění patří rysy osobnosti, které označujeme jako perfekcionistické, týkají se jedinců vychovávaných a oceňovaných především pro výkon. Riziková jsou povolání, kde zevnějšek hraje zásadní roli: modelky, herečky, tanečnice, vrcholové sportovkyně, ohrožení jsou i žáci škol, které vychovávají k těmto profesím.“ Jak říká dále paní profesorka, setkat se můžeme i s extrémními případy, kdy se u lékaře objevují děti rodičů trpících PPP, kteří se neléčili nebo zcela nevyléčili, a tak mají problém chovat se normálně k jídelním potřebám svého dítěte, či rodiče-perfekcionisté, kteří po svých dětech vyžadují jen úspěchy, a to i v oblasti vzhledu. „Přestože pracuji na oddělení dospělých, viděla jsem pacientky ve věku 12, 13 let, na oddělení jsme měli naopak i pacientky ve věku mezi 50 a 60 lety,“ říká prof. Papežová. Lékařka dokonce slyšela o případech osmiletých i mladších holčiček. „V léčbě jsem byla opakovaně otřesena, když rodiče (i zdravotníci) během léčby dceru zrazovali od nutného nárůstu hmotnosti, nebo jí dokonce dávali projímadla. Smutné je, když matku s anorektickými jídelními návyky, která odmítá léčbu, začíná napodobovat její dospívající dcera.“

Přestrojená dieta

Redukční diety a hladovky – v dnešní době téměř synonymum pro rychlé zhubnutí. Na počátku mnoha příběhů žen a dívek trpících PPP stojí právě redukční dieta. Profesorka Papežová říká: „Dietu považujeme jednoznačně za rizikový faktor pro vznik poruchy příjmu potravy. Rizikovým faktorem je tehdy, není-li třeba z hlediska objektivního zdravotního stavu či je-li reakcí na tlak okolí, nespokojenost se sebou nebo jiné nenaplněné psychické potřeby.“ Onemocnění může být navíc spuštěno i nějakou výraznou životní událostí, ale není to nezbytná podmínka. „Pacienti si problému, konfliktu nebo traumatu v souvislosti se začátkem onemocnění nemusí být vědomi.“ Nejvíce je pak podle paní profesorky ohrožena skupina dívek, které mají velkou podváhu a zároveň zvracejí, užívají projímadla nebo léky na hubnutí (tzv. purgativní typ anorexie). Jsou ohroženy podváhou a rychlými a výraznými změnami vnitřního prostředí.

PPP zasahují do dívčího sebevědomí a narušují vnímání těla!

Slovníček PP (zdroj: www.pppinfo.cz) Poruchy příjmu potravy (dále jen PPP) patří mezi psychická onemocnění, což znamená, že své chování v oblasti jídla není člověk schopen ovládat a bez pomoci ostatních nebo odborníků se není schopen onemocnění zbavit. Typickými projevy jsou obavy z tloušťky, manipulace s jídlem sloužící ke snížení hmotnosti a zkreslené vnímání vlastního těla. Objevit se mohou také kombinace různých onemocnění. Mezi nejčastější patří:

* Mentální anorexie – dostavuje se nejčastěji v období dospívání a v 95 % postihuje dívky, BMI klesá pod hodnotu 17,5, nízkou hmotnost si nemocný způsobuje odmítáním jídla, cvičením, později i zvracením a užíváním projímadel, objevuje se strach z tloušťky, popírání podváhy, narušené vnímání těla a později i ztráta menstruace a další zdravotní problémy.

* Mentální bulimie – nemocnými jsou ve většině případů dívky a ženy, nemoc nastupuje nejčastěji v období dospívání, nemocný se neustále zabývá jídlem, přichází přejídání a následné zvracení či užívání projímadel, objevují se i hladovky a chorobný strach z tloušťky, nízké sebevědomí a závislost na nízké hmotnosti.

* Záchvatovité přejídání – nemoc postihuje obě pohlaví a může se rozvinout v jakémkoli věku, příčinou bývá nesprávné stravování (hladovky, jednostranné diety, přejídání), redukční dieta a důsledkem pak přibývání na váze až obezita, objevuje se deprese a nespokojenost, porucha se často rozvíjí jako reakce na nějaký stres.

Ani mužům se nevyhýbají!

Poruchy příjmu potravy se zdají být pouze záležitostí žen. Ale není tomu tak. Touha po dokonalém těle se nevyhýbá ani chlapcům a mužům (nejde jim o štíhlost, ale např. o to, minimalizovat procento tuků v co nejobjemnějších svalech). Různé zdroje uvádějí, že na deset nemocných dívek a žen připadá alespoň jeden nemocný muž. Spíše než anorexii muži podléhají záchvatovitému přejídání nebo tzv. Adonisově komplexu (bigorexii). „Muži nyní častěji docházejí (i když nemáme výskyt podchycený novou studií) na léčbu anorexie, mladí chlapci pro bulimické obtíže, ale i pro další problémy spektra poruch příjmu potravy,“ dodává prof. Papežová. Léčit onemocnění u mužů je ale mnohem větší problém. Většina z nich totiž ani nepřijde, protože se stydí o svých potížích mluvit. A navíc společnost a média kladou větší důraz na krásu ženské postavy, nikoli na nadbytečná kila muže. Nebo jste snad někdy viděli v pánském časopise reklamu na tabletky na hubnutí pro muže či doporučení na dietu?

Běh na dlouhou trať

Jako první přicházejí do ordinací rodiče nebo přátelé lidí, kteří trpí tímto onemocněním. Nemocný totiž zpočátku svůj problém úplně popírá. Samotná léčba je pak dlouhodobá – v průměru se uvádí, že hospitalizace v Centru pro poruchy příjmu potravy na Psychiatrické klinice VFN a 1. LF UK trvá 2–3 měsíce, ale celková léčba může trvat až šest let (opakované hospitalizace). Někdy se postižený musí léčit celoživotně. Odbornice na PPP k tomu říká: „Léčba může probíhat celý život nebo stačí jednoduchá intervence. Záleží na závažnosti onemocnění, jeho průběhu a schopnosti jedince při léčbě spolupracovat.“ A jaká je pravděpodobnost vyléčení? „Je nutné vědět, že úplné vyléčení spočívá v normalizaci hmotnosti, ale i vztahu k sobě a okolí. Úplné vyléčení je udáváno asi ve 35–40 % případů, také záleží na tom, jak dlouho onemocnění před léčbou trvalo, na spolupráci pacienta i jeho rodiny a na podpoře okolí.“ V některých případech není bohužel léčba úspěšná a onemocnění může skončit i smrtí.

Zničené zdraví

„Zdravotní problémy mohou postihnout téměř všechny orgány, a to v důsledku nedostatku výživy. Onemocnění nepříznivě ovlivňuje kvalitu kůže, vlasů, prokrvení prstů, mohou vznikat poruchy srdečního rytmu, je výrazně snížen krevní tlak, regulace tělesného tepla. Postupně vzniká slabost, která vrcholí neschopností udělat dřep, vyjít do schodů, učesat se… Zpočátku, kdy už je léčba doporučována, nemusí být tyto problémy zřejmé z krevních testů, ale není nutné na patologický krevní nález čekat, protože on není podmínkou diagnózy PPP.“ I po léčbě se ovšem můžeme setkat s problémy, které přetrvávají a kterých se pacient jen obtížně zbavuje. Je to třeba poškození kostí, zubů, oslabení imunity, u mladých žen poškození růstu, zničené vlasy, hrozba neplodnosti a mnoho dalších problémů. „Někdy mohou i po vyléčení přetrvávat změny v mozku, velmi záleží na délce a průběhu (závažnosti) onemocnění,“ říká na závěr prof. MUDr. Hana Papežová, CSc.

Autor článku: Jana Šimoňáková (Dieta)
Zdroj: Dieta

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění