Ráčkování a jiné poruchy řeči

Řeč je hlavním prostředkem komunikace mezi lidmi, avšak ne každý z nás mluví tak, jak by si asi představoval. Přibližme si tedy, s jakými poruchami řeči se můžeme setkat.
Ráčkování a jiné poruchy řeči
12.11.2008 0:00 |

Jak se řeč rodí a vyvíjí


Řeč je v naší společnosti nejdůležitějším prostředkem k dorozumívání. Naše slovní zásoba se vyvíjí po celý život, avšak vývoj řeči probíhá jen během dětství. Přestože každý z nás mluví s jinou výslovností, rychlostí a intonací, dokážeme se mezi sebou stejným jazykem domluvit nebo si alespoň porozumět. Základy řeči se utváří už v období před narozením miminka a může je ovlivnit nejen genetická výbava rodičů, ale také například nemoci nebo léky brané matkou během těhotenství či samotný porod. Vlastní vývoj pak probíhá do šestého, sedmého roku života jedince. Během této doby je velmi důležitý správný mluvní vzor, který dítě poslouchá, zpočátku pak napodobuje a později z něm přejímá jednotlivá slova a věty.

Člověk s poruchou řeči, ať už se jedná o dítě nebo člověka dospělého, mívá problémy s vyjadřováním a je narušena jeho komunikační schopnost. Odborná pomoc specialisty z oboru logopedie však v mnoha případech pomůže potíže s řečí odstranit, případně je alespoň minimalizovat.

Opožděný či nesprávný vývoj řeči


Častými návštěvníky logopedických poraden bývají děti ve věku kolem 3 let, které trpí nemluvností či málomluvností. Jejich opožděný vývoj řeči (dysfázie) může být zapříčiněn kromě dědičných predispozicí také prostředím, ve kterém vyrůstají, citovou deprivací, případně i hluchotou. Rozvoj řeči totiž úzce souvisí s celým rozvojem smyslového vnímání.

U již mluvících dětí se pak mohou dříve či později vyskytnout poruchy zvuku, plynulosti nebo výslovnosti řeči (např. ráčkování či „šlapání si na jazyk“). Při zjištění této skutečnosti je dobré začít co nejdříve s nápravou a návštěvu logopeda neoddalovat. Začneme-li totiž problém s dětskou mluvou řešit v raném stádiu, je šance na nápravu větší a rychlejší nehledě na to, že logopedické vady se nejlépe napravují u děti předškolního věku.

Vady řeči a jejich projevy

K poruchám zvuku řeči patří huhňavost (rhinolalie), což je nesprávná nosová výslovnost, kterou mohou způsobit zvětšené nosohltanové mandle či obyčejná rýma. Palatolalie je pak vývojová vada řeči v důsledku rozštěpu patra. Taková řeč je většinou naprosto nesrozumitelná a její léčba je velmi náročná.

Mezi vady, souvisejícími s plynulostí řeči, se řadí koktavost (balbuties) a breptavost (tumulus sermonis). První zmíněná se projevuje četným opakováním jednotlivých slabik slova, třesem či škubáním ve tváři a na krku, prodlužováním hlásek či protahováním pomlk. Je to jedna z nejobtížnějších poruch řeči. Mívá velmi negativní dopady na psychiku postiženého a její léčba vyžaduje profesionální vedení a značnou trpělivost. Breptavost je pak porucha dynamiky a tempa řeči, kdy je projev mluvícího velmi rychlý a díky tomu zkomolený. Breptavý člověk je neklidný, mívá zbrklé pohyby, ale soustředěním a pevnou vůlí se dá tato logopedická porucha úspěšně zvládnout.

K nejběžnějším pak patří poruchy artikulace neboli výslovnosti řeči. Řadí se sem patlavost (dyslalie) a porucha artikulace zvaná dysartrie. Dyslalie se vyskytuje téměř u 60% předškoláků a projevuje se vadnou výslovností jedné nebo více hlásek. Snad nejznámější je špatná výslovnost hlásky r (ráčkování neboli rotacismus) a hlásky ř (rotacismus bohemicus). Dysartie se objevuje nejčastěji po dětské mozkové obrně a pokud nesouvisí s dalším postižením (mentální retardace), dá se úspěšně přeučit.

Neurologické poruchy řeči, jako například oněmění (mutismus) nebo ztráta komunikace za určitých podmínek či vůči jistým osobám (efektivní mutismus), se pak léčí povětšinou ve spolupráci s psychologem.

Abychom předešli vývojovým vadám řeči, je dobré děti uvádět do kontaktu s jinými dětmi, podporovat jeho sportovní, tvůrčí a kulturní rozvoj. Čtěte s dětmi knížky, choďte do divadla, za dobrodružství a snažte se, aby neustále poznávaly nové a nové věci. Často se ptejte na různé otázky a snažte se tak jejich řeč rozvíjet.

Ztráta schopnosti řeči u dospělých


Poruchy řeči u dospělých se mohou vyskytnout v souvislosti s nehodou, úrazem či jiným poškozením mozku. Tito lidé se najednou nedokáží vyjadřovat nebo nechápou, co jim říkají jiní, v horších případech obojí. Tato ztráta schopnosti dorozumívání se nazývá afázie a její léčba značně závisí na rozsahu poškození mozku, věku postiženého a jeho snaze po vyléčení.

Autor: Mirka Bittová

Autor článku: Mirka Bittová
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění