Rizika pro oči – kancelář i věk...

Mnoho z nás si pravděpodobně neuvědomuje, že už pětihodinová každodenní práce s počítačem stačí k tomu, abychom začali trpět tzv. syndromem kancelářského oka. Pokud bychom pátrali po hlavním důvodu, proč naše oči trpí, za hlavního „viníka“ bychom mohli označit malou frekvenci mrkání. Při pohledu na obrazovku monitoru máme totiž tendenci přestat mrkat a upíráme svůj zrak pouze na jeden bod na monitoru.
Rizika pro oči – kancelář i věk...
29.7.2011 15:00 |

Tento problém se stává aktuálním nejen pro dříve narozené, ale jeví se jako významný i pro dnešní mladou generaci, která následkem pobytu v klimatizovaných prostorách, celodenní prací na počítači či několikahodinovým sledováním televize pociťuje čím dál častěji na vlastní kůži příznaky syndromu kancelářského oka. Mezi ně patří široká paleta projevů od pálení, svědění, pocitu dráždění cizím tělískem, přes světloplachost, rozostřené vidění, až po zvýšené slzení či bolest při aplikaci očních kapek.

Situace v čekárnách českých očních lékařů to pouze potvrzuje, celých 20% jejich pacientů přichází právě s těmito problémy. Je však třeba říci, že tento výčet není úplný, protože vnímání obtíží má ryze individuální charakter. Problémy totiž mohou vyvolat i hormonální změny, nošení kontaktních čoček nebo vedlejší účinky užívaných léků včetně antikoncepce.

Když je oko suché, pomáhají umělé slzy

Pacientům, kteří trpí syndromem kancelářského oka, lékaři předepisují oční kapky, které označujeme jako tzv. umělé slzy. Častým problémem, se kterým se ale mnoho z nás setkalo, je, že většina očních kapek obsahuje konzervanty, které slzný film oka naopak narušují a prohlubují tak potíže, které měly původně řešit. Mnoho lidí tak pociťuje při aplikaci očních kapek nepříjemné pocity a vyzkouší jich několik, než objeví ty pravé. Znevýhodněni jsou zejména uživatelé kontaktních čoček, pro které nejsou kapky s konzervanty vhodné a často se musí jejich nošení během léčby vzdát.

Na českém trhu není mnoho očních kapek, které by tyto konzervanty neobsahovaly. Jednou z výjimek jsou například oční kapky Oxyal, které obsahují přírodní kyselinu hyaluronovou. Ne nadarmo bývá tato kyselina označována za jeden z přírodních „zázraků.“ Napomáhá totiž rychlejší obnově epitelu rohovky a tím i regeneraci celého povrchu oka.

Jak bojovat se syndromem kancelářského oka?

Vhodným pomocníkem může být i pravidelné cvičení oční jógy, která umožní rychlejší rehabilitaci po celodenní práci, uvolní oční svaly a akomodaci.

Její každodenní praktikování může pomoci předejít oční únavě a přispěje k zachování dobrého zraku. Přehled všech cvičení naleznete na www.ocnijoga.cz. Na těchto stránkách si můžete také stáhnout brožurku s dalšími informacemi a tipy ohledně zdravých očí.

S věkem se objevují další rizika

Zrak s postupujícím věkem čelí různým rizikům a nejde jen o rostoucí dioptrie. Stále větší hrozbou začíná být věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD). Nejčastěji se začíná objevovat po padesátce a postihuje oblast centrálního vidění nazvanou makula nebo také žlutá skvrna. Z ní pochází vidění přímo uprostřed zorného pole.

„Žlutá skvrna v oku je specifické místo, kde je mnoho druhů buněk a většina z nich se nedokáže množit. Každé postižení, které tam vznikne, je trvalé,“ říká MUDr. Kolář z Makulární poradny Fakultní nemocnice Brno. První projevy má už čtvrtina lidí po šedesátce, po sedmdesátce je jich třetina a osmdesátiletých dokonce polovina. Jedná se o nejčastější příčinu slepoty u starších lidí, častěji se objevuje u žen. Nemocí je u nás postiženo asi půl milionu lidí, patří mezi ně například režisér Miloš Forman.

Loterie, ve které jde o zrak

VPMD se zpočátku projevuje nenápadně. Zhorší se zrak při soumraku a za tmy, vidíte jakoby mírně zamlženě, barvy nejsou tak jasné jako dřív. Mnoho lidí tyto potíže přikládá „normálnímu“ zhoršení zraku nebo si ho všimnou pozdě, protože zdravé oko nemocné zpočátku dokáže nahradit. Většinu pacientů postihne suchá forma nemoci.

Na ni ještě neexistuje běžně dostupná léčba, její následky ale nejsou tak vážné. Vlhká forma je mnohem nebezpečnější, může za 90 % oslepnutí v důsledku makulární degenerace, což představuje 150 tisíc lidí. K nim každý rok v Česku přibývá tisícovka a se stárnutím populace bude toto číslo narůstat.

U vlhké formy je velmi důležitý čas. Jde doslova o dny, protože oslepnutí hrozí již po několika měsících. Pokud vlhká forma VPMD zajde příliš daleko, vypadá vidění, jako byste si před obličej dali pěst. Člověk se pak stává závislým na pomoci okolí.

Podle jednoho z výzkumů vidí pacienti zhoršení kvality života stejné jako u těžké formy nádorových onemocnění. „Je to velká rána a někteří pacienti se z toho dlouho a těžce dostávají,“ dodává MUDr. Kolář. První příznaky mohou být nenápadné. Proto přijde vhod jednoduchý test pomocí Amslerovy mřížky, která je k dispozici například na stránkách www.degeneracemakuly.cz.

Neúprosná čísla

Prevence je u makulární degenerace to nejmenší, co lze pro zrak udělat a zároveň je životně důležitá. Pokud vás přece jen postihne, utrpí i pokladna zdravotnictví.

Podle jedné z analýz stojí první rok léčby člověka v produktivním věku 700 tisíc korun, u důchodců 400 tisíc. Finančně trpí i blízká rodina nemocného. Její členové často omezují svá zaměstnání, čímž vznikají další náklady. Téměř 90% pacientů s VPMD je závislých na pomoci příbuzných a jen 10% je v péči profesionálů. Přitom ti se o nevidomé dokážou postarat o třetinu až polovinu levněji.

Vlhká forma: když se tělo obrátí proti nám

Nebezpečná vlhká forma VPMD je způsobena množením cév v oku. Tam prorůstají až do sítnice, kde způsobují prosakování krve, otok a nakonec jizvy, kvůli kterým člověk hůře vidí nebo může i oslepnout. Naštěstí se v posledních letech objevil způsob léčby, který dokáže postup nemoci zastavit nebo výrazně zpomalit. Více než polovina lidí s touto nemocí se tak vyvaruje těžké ztráty zraku.

„Je to převratný způsob léčby. To, že části pacientů dokážeme vrátit už ztracené vidění, bylo před 10 lety nemyslitelné,“ říká MUDr. Kolář. Léčba musí být přesně zacílená a provádí se vpichem do oka. Podle MUDr. Koláře se není čeho bát: „Oko vpichem prakticky vůbec netrpí. Jehla je tenká pouze desetinu milimetru a procedura trvá pár minut, obejde se navíc bez bolesti.“ Vědci se na poli léčby vlhké formy VPMD také snaží přicházet s novými řešeními. Příkladem je miniaturní teleskop velikosti hrášku implantovaný do oka, který zaostřuje vidění na zdravou část sítnice. Jeho uvedení ale bude ještě nějakou dobu trvat a pro všechny pacienty nebude vhodný.

Autor článku: Redakce
Zdroj: Redakce

Komentáře

Remi - Mirka | 8.4.2013 07:06

Makulární degenerace

Anonym | 31.7.2011 16:12

ASnn

Anonym | 31.7.2011 16:11

rtitulek

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění