Rozhodneme-li se hubnout, spěchejte pozvolna

I když většina lidí už snad ví, že zhubnout znamená odbourávat tukové zásoby, stále se setkáváme s velmi nereálnými představami o možné či dokonce potřebné rychlosti shazování kil navíc.
Rozhodneme-li se hubnout, spěchejte pozvolna
5.9.2005 0:00 |

Tato nerozumná očekávání jsou vyvolávána a utužována často zavádějící a neseriózní reklamou v časopisech a televizi. Zastavme se na chvíli nad jednoduchými počty. Jeden gram tuku v sobě skrývá zhruba 38 kJ využitelné energie, v jeden kilogramu tuku se tedy ukrývá 38 000 kJ. Tato energie představuje zhruba čtyřnásobek doporučeného denního energetického příjmu ženy středního věku se lehčím zaměstnáním. I kdybychom tedy drželi absolutní hladovku, postačí spalování jednoho kilogramu tukové tkáně této ženě na čtyři dny. Je známo, že absolutní hladovka však není ideálním způsobem hubnutí. Lze ji sice lépe kontrolovat a mnohdy i lépe snášet než velmi přísné redukční režimy, ale snadno může vést k nedostatku základních živin, minerálů a vitamínů. Pokud je potřeba ji aplikovat, patří jen do rukou lékaře.

Takovéto hladovění vyvolává především přizpůsobování organismu na snížený příjem energie, který se obratem projeví opětným nárůstem váhy po skončení hladovky. Hladovění s sebou nese ale celou řadu dalších nežádoucích jevů, které zhoršují zdravotní stav člověka. Dochází ke snížení imunity, zvyšuje se tendence k tvorbě žlučových kamínků, stoupá hladina kyseliny močové, což může vést až k záchvatu dny. Subjektivně nepříjemný je i zápach z ústní dutiny, který vzniká vlivem vysoké tvorby ketolátek.

Pro rychlost hubnutí je tedy podstatné, jak velký deficit energie vzniká při zvolené redukční dietě. Přísná redukční dieta obsahuje obvykle 3500 až 4000 kJ/den. V takovém případě tělu schází každý den dalších asi 4 000 až 5 000 kJ. Jeden kilogram tukové tkáně tak může zmizet zhruba za sedm dní. Jak je vidět, ani při velmi přísním redukčním režimu nelze hubnout rychleji než o jeden kilogram týdně, což představuje čtyři až pět kilogramů za měsíc.

Mnoho lidí se však přesvědčilo, že lze vázu ztrácet i rychleji. Není to však rychlejším úbytkem tuku, ale odvodněním. Obézní jedinci mají totiž v těle vázáno i značné množství vody. Jedním z důvodů je vysoká hladina hormonu inzulinu, který kromě hladiny krevního cukru ovlivňuje i množství sodíku a vody, které je zadržováno při činnosti ledvin. Při omezení příjmu stravy poklesne produkce inzulinu a zvýší se množství moči. To je samo o sobě pozitivní, ale ztráta tekutin nesmí být zaměňována za úbytek tukové tkáně.

Další možnou cestou k rychlejšímu hubnutí je zvýšení výdeje energie dostatečně intenzivním a pravidelným cvičením. Tělesný pohyb má na organismus celou řadu pozitivních účinků. Brání nevýhodnému poklesu energetického výdeje, šetří a posiluje svaly, zlepšuje kardiovaskulární výkonnost, oddaluje rozvoj osteoporózy. Ale ani při pravidelném cvičení nelze dlouhodobě předpokládat o mnoho rychlejší pokles hmotnosti.  Svalová hmota, která sílí také něco váží. Ať zvolíme přísnější nebo volnější redukční režim, nejdůležitější je schopnost navodit po zhubnutí novou a přirozenější energetickou rovnováhu a zabránit opětovnému nárůstu hmotnosti. Z hlediska snížení zdravotních rizik je nejdůležitější alespoň v první fázi hubnutí snížit hmotnost o 5 až 10 procent původní váhy. Toho lze dosáhnout během tří měsíců redukčním jídelníčkem s 5 000 kJ. Rychlost hubnutí rozhodně není pro celkový úspěch to nejpodstatnější.  Uvedeno ve spolupráci s www.merrylinka.cz

Autor článku: Redakce
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění