Tip na výlet: Hrabalova stezka aneb Po stopách Bohumila Hrabala

Také jezdíte rádi na výlety po českých krajích? A navštívili jste již malebnou oblast spjatou s Bohumilem Hrabalem? Kersko u Hradišťka na Nymbursku rozhodně stojí za návštěvu. Na kole či pěšky, stojí opravdu za to. Přesvědčte se sami…
Tip na výlet: Hrabalova stezka aneb Po stopách Bohumila Hrabala
16.7.2009 0:00 |

V této části Polabí totiž spisovatel Bohumil Hrabal žil a literárně tvořil po značnou část svého života.

Přírodních zajímavostí Kerska je mnoho a jsou zvýrazněny na několika informačních turistických tabulích, jež jsou kromě přehledných informací doplněny orientační mapou. Vybíráme pro vás asi patnáctikilometrový výlet, takzvanou Hrabalovou stezkou, která sleduje červené turistické značení a je vhodná jak pro pěší, tak i cyklistický výlet.

Výchozím objektem pro nás bude restaurace Hájenka, která byla stejně jako celá osada v roce 1983 dějištěm filmu Slavnosti sněženek. Sem chodíval Bohumil Hrabal na pivo a i dnes si zde můžeme dát kance se šípkovou omáčkou nebo se zelím a zapít ho nymburským Postřižinským pivem.

Kousek od Hájenky je Lesní ateliér u Kubů. Kromě střídání mnoha výstav předních českých výtvarníků, fotografů či jiných umělců se v květnu na zahrádce ateliéru pravidelně koná slavnost Hrabalovo Kersko (letos se uskuteční již 11. ročník).

Dále po silnici přijdeme na červenou turistickou značku u minerálního Josefského pramene. Od něj pak půjdeme vlevo po červeném turistickém značení až na silnici. Tu přejdeme a jsme již na dohled chaty Bohumila Hrabala s popisným číslem 0315. Zde vznikla mnohá Hrabalova díla.


Chata Bohumila Hrabala

Od Hrabalovy chaty pak zamíříme k pískovcovému Menhiru, k němuž nás povede žlutozelené místní značení. 0,80 m vysoký pískovec býval zřejmě v minulosti hraničním kamenem. Pokračujeme dál vpravo po lesní cestě chatovou oblastí až k silnici. Žlutozelenou šipku vlevo do lesa vynecháte (cesta končí oraništěm)!

U silnice odbočíme vlevo na zelenou turistickou stezku lesem. Od rozcestníku „Staré koryto Labe“ pokračujeme asi 200 m, kde u nových chat odbočuje zelená vlevo, my ale půjdeme vpravo po málo používané cestě k řece Labi a pokračujeme proti proudu. Zde objevíme i žlutozelený terčík. Asi po 1 km nás na odbočení do lesa upozorní značení cyklostezky 0019 a dobře vyježděná cesta. Odbočka k Menhiru, asi po 100 m vlevo, je málo znatelná cesta jednostranně označená malou ceduličkou. Kultovní kameny, u nás jich je 21, byly vztyčovány již dávno před Kelty., u nás jich je 21, byly vztyčovány již dávno před Kelty.

Od kamene se vrátíme na cestu a pokračujeme až na silnici. Od konce osady Kersko jdeme po silnici. Kde les vpravo končí a začínají první budovy, vede červeně značená turistická cesta okrajem osady Hradišťko ke hřbitovu. Na hřbitově najdeme hrob rodiny Hrabalových vpravo od středu hřbitova. Jde o bílý pomník s otvorem „tunelem podle Moodyho“, podepřený kamennou rukou.


Hrabalův hrob

Červené značení nás dále povede polní cestou rozsáhlými lesy podél čističky a jezera v Sadské, osadou Písty až k železničnímu mostu v Nymburce. Zde odbočíme vpravo po stezce a přes železniční přejezd přijdeme až nakonec Hrabalovy stezky, která končí přesně před vraty nymburského pivovaru. Postřižinský pivovar – jak se také Pivovaru Nymburk říká – je místo, kde spisovatel prožil své dětství a ranou dospělost (1919-1947). Správcem pivovaru byl totiž Hrabalův nevlastní otec Francin, který zde nejen pracoval, ale s celou rodinou i bydlel. Sem zasadil Hrabal děj svého snad nejznámějšího románu Postřižiny, jenž je plný pábení a prvorepublikové nostalgie.

Za těch téměř devadesát let původní podoba pivovaru doznala podstatné proměny, jedna věc ale zůstala nezměněna: stále se zde vaří dobré pivo. Pokud byste tedy chtěli celý výlet stylově zakončit, pak si v pivovarské pivnici, která je hned u vjezdu do areálu, dejte Postřižinské pivo. Ochutnat můžete mimo jiné jak světlou Pepinovu desítku, Francinův ležák nebo třináctistupňový pivní speciál Bogan, tak jemně nasládlý Tmavý ležák.
– jak se také Pivovaru Nymburk říká – je místo, kde spisovatel prožil své dětství a ranou dospělost (1919-1947). Správcem pivovaru byl totiž Hrabalův nevlastní otec Francin, který zde nejen pracoval, ale s celou rodinou i bydlel. Sem zasadil Hrabal děj svého snad nejznámějšího románu Postřižiny, jenž je plný pábení a prvorepublikové nostalgie. Za těch téměř devadesát let původní podoba pivovaru doznala podstatné proměny, jedna věc ale zůstala nezměněna: stále se zde vaří dobré pivo. Pokud byste tedy chtěli celý výlet stylově zakončit, pak si v pivovarské pivnici, která je hned u vjezdu do areálu, dejte Postřižinské pivo. Ochutnat můžete mimo jiné jak světlou Pepinovu desítku, Francinův ležák nebo třináctistupňový pivní speciál Bogan, tak jemně nasládlý Tmavý ležák.


Na vrátnici pivovaru můžete požádat o umožnění zhlédnutí Hrabalovy pamětní desky,
která je umístěna na budově sladovny v netradiční výšce „kam čůrají psi“, přesně tak jak si to Bohumil Hrabal přál.

Bonusem výletu může být návštěva městského muzea se stálou expozicí Bohumila Hrabala, v budově za pěší lávkou přes řeku. Zde získáte ucelený přehled o životě spisovatele, včetně několika osobních věcí, jako je například kufříkový psací stroj Consul, na kterém mistr pracoval a který stával na jeho stole v chatě v Kersku.

Zdrávi došli.


Zdroj: Boticceli
16. července 2009

Autor článku: Redakce
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Adela | 31.10.2011 15:48

Bohumil Hrabal

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění