Zahradní kalendárium na prosinec

Letošní zimní počasí je opravdu vrtkavé. Sněhové přeháňky, déšť, vichřice nebo naopak suché období nejsou ničím neobvyklým. Proto musíme počítat jak s bílou nadílkou, tak i mít po ruce konev na zalévání.
Zahradní kalendárium  na prosinec
1.12.2009 0:00 |

Zkrátka, zahrádka v prosinci by měla odpočívat a my jí k tomu máme vytvořit ty nejlepší podmínky.Ale i tak určitě zbude čas na tvůrčí úvahy, jak by měla příští rok vypadat nová tvář naší staré zahrádky.

Zelená domácnost

Existují některé druhy zeleniny, které v zimě běžně nerostou, ale můžeme si je narychlit. Patří k nim například čekanka, petržel, pažitka, ale také kořen pampelišky a další. Postupujeme tak, že po vyjmutí celé rostlin z půdy zkrátíme jejich listy na 3 až 4 cm a založíme je do bedýnky s vlhkým pískem, kterou umístíme v nevytápěné místnosti, třeba do sklepa. Před rychlením je přendáme do kbelíku naplněného zhruba do poloviny zeminou a uložíme do tmavé místnosti s teplotou 15 až 20 ° C. Pokud nemáme k dispozici vhodný prostor, vědro alespoň zakryjeme neprůhlednou umlčovací tkaninou.

Čerstvá zelenina přímo ze záhonu


I přes zimu mohou některé zeleniny zůstat na záhonku. Je to například pór, špenát, kadeřávek, kozlíček a růžičková kapusta. Růžičková kapusta patří k těm druhům zeleniny, které špatně snášejí velké tepelné rozdíly, a proto ji při častém střídání mrazů a prudkého oteplení raději sklidíme již v prosinci.

Pokud se však nacházíme v klimaticky příznivější oblasti, kde prakticky po celou zimu zůstává sněhová pokrývka, můžeme ji nechat na záhoně například až do února. Při zimním sklizni neodlamujeme postupně jednotlivé růžičky ani listy, jak to děláme během vegetace, protože pomáhají rostlině regulovat „tělesnou“ teplotu. Mnohem výhodnější bude celou rostlinu vyrýt i s kořeny a založit ji do hlubokého pařeniště.



Kadeřávek je otužilá rostlina, která přečká běžnou zimu i bez ochrany. Labužníci dokonce sbírají kadeřavé listy až po prvních mrazících, protože až tehdy dostávají tu pravou chuť .Kozlíček se sice postupně sklízí již od října, odolné odrůdy nám však mohou vydržet na záhoně až do března. Musíme je však sklidit dříve, než začnou vybíhat do květu. Špenát se sklízí obdobně jako kozlíček, tedy postupným otrháváním listů, celých rostlin. Ke slizni vždy využíváme zásadně suché počasí, a pokud možno co nejdříve zeleninu zpracujeme, neboť přinesená do tepla rychle vadne.

Co dělat proti překyselení půdy?


Nezasněžená zahrádka sice nepůsobí nijak přívětivě, ale na druhé straně nabízí mnohem více příležitostí k vylepšení půdy. Vápněním napomáháme k jejímu celkovému ozdravení, protože vápno ničí zejména nejrůznější půdní houby, zvyšuje kyprost a v neposlední řadě podporuje i činnost žížal. S největší pravděpodobností však bude po přivápnění prahnout trávník, který se často stává útočištěm drobných mechů, které postupně jen zvyšují kyselost půdy. Pokud tedy objevíme mezi travnatým porostem tmavozelený povlak nebo tuhé polštářky, je to signál po trávníku rozprášit nehašené vápno.

Okrasná zahrádka v zimě


Případné sněhové srážky mohou proměnit naši zahrádku na pohádkovou krajinu. Tehdy jsou v největším nebezpečí dřeviny s křehkým dřevem jako například jalovce, tisy a zdravy, které kolem dokola jemně svážeme provázkem.

Keře s slabším kmeny jako cesmíny a rododendrony raději připevníme ke konstrukci z dřevěných kůlů. Setřásaný sníh nebudeme zbytečně vyvážet ze zahrádky, ale nahrneme ho kolem kmenů. Tím dřevinám zajistíme nejen přirozenou ochranu proti mrazům, ale i plynulou dodávku vláhy za suchého počasí.



Během zimního období je také třeba kontrolovat stav uložených hlíz a cibulí. Pokud objevíme kusy napadené plísní, ihned je vyhodíme a ty ostatní raději přemístíme do nové bedničky. Proschlý písek znovu mírně zvlhčíme. Za bezmrazého počasí neuškodí občas sklep vyvětrat.

Poslední měsíc v roce můžeme také využít na stříhání živého plotu z opadavých dřevin. Pokud nevlastníme elektrické nůžky, vybereme si na to nůžky dvojbřité, takzvané špacírky, které nám umožní snadno rozložit sílu rukou při práci a přitom stříhat plochu do rovna. Pamatujme, živý plot musí být zespodu vždy o 5 až 10 cm širší, aby byly i nižší větve stejně osvětleny, neboť jen tak docílíme stejné hustoty olistění a spodní větve pak nebudou prosychat.

Chladné a nevlídné počasí, kdy se nám ani nechce vystrčit nos z domu, je naopak jako stvořené pro údržbu a případné opravy zahradního nářadí. Z rýčů, lopat a dotyk odstraníme pomocí drátěného kartáče zbytky půdy, kovové části jemně natřeme olejem a dřevěnou fermeží.



Pro uložení nářadí se rozhodně vyplatí přehledný organizér, který zcela určitě využijeme i v létě. Stejně tak prohlédneme nože a nůžky a všechny je necháme nabrousit.

Z hadic a postřikových zařízení odstraníme zbytky vody a pročistíme trysky. Motorové nářadí po očištění ošetříme přesně podle návodu a uložíme v suché místnosti. Předtím ale ještě překontrolujeme všechny funkce a správný chod. Pokud zjistíme nějakou závadu je prosinec právě nejvhodnější čas nechat přístroje seřídit či opravit v odborném servisu.

Autor: Irena Forejtová
1. prosince 2009

Autor článku: Irena Forejtová
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění