Zdravější strava bez lepku

Lepek (gluten) je obilná bílkovina obsažená v pšenici, ječmenu a žitu (v ovsu lepek není, ale dostává se do něj kvůli společenému skladování ovsa s ostatními obilninami). Je ideální pro pečení bílého pečiva, ale pro lidský organismus už tak dobrý není.
Zdravější strava bez lepku
21.6.2009 0:00 |

Nemusíte trpět celiakií nebo nesnášenlivostí lepku (jde o dvě různá onemocnění, která ale obě vyžadují bezlepkovou dietu); lepek škodí i zdravému organismu.

Lepek dříve a nyní



V době, kdy obilí bylo mleto na žernovech, docházelo k semletí celého zrna, včetně klíčku, na jemné granulky. V této podobě lepek nevadil, protože nebyl tak pevně vázán na škrob a k jeho štěpení docházelo už v ústech působením slin a také enzymů obsažených v klíčku. V té době se též bílého pečiva jedlo podstatně méně než dnes, tudíž přetížení organismu lepkem bylo v podstatě nemožné. Negativní působení lepku na zdraví je vpravdě civilizační jev.

V dnešní době se obilí mele mezi válci, přičemž tento způsob mletí odstraňuje obilnou slupku a klíček a mechanicky slisuje lepek a obilný škrob k sobě. V pečené mouce je vazba mezi lepkem a škrobem ještě silnější. Když tedy jíme pečivo, nedojde v ústech působením slin k rozložení lepku na základní bílkovinné elementy.
 
Do střev se pak dostává nerozložený a vázaný na škrob. V této formě slepuje střevní klky a zmenšuje tak trávicí plochu. Když se lepek ve střevech nahromadí, vznikne z něj druhá vnitřní trubice. Mezi ní a stěnou střeva dochází ke značnému okyselení prostředí, které má špatný vliv na regulaci propustnosti. Do krve se pak přes střevo dostávají látky, které v ní nemají co dělat.

Tělo na přebytek lepku ve střevech reaguje nejprve zažívacími potížemi, průjmem nebo zácpou, později i problémy s imunitou. Konečnou fází přetížení organismu lepkem je vznik nesnášenlivosti na něj. Všechny tyto problémy se promítají i do naší psychiky. Je tedy dobré množství lepku ve stravě co nejvíce eliminovat.

Bezlepkové alternativy


Netrpíte-li celiakií či nesnášenlivostí lepku, pečiva se nevzdávejte, ale zkuste je omezit a vyhledávejte především celozrnné pečivo s obsahem klíčků. K dostání je i pečivo, v němž je část pšeničné či žitné mouky nahrazena kukuřičnou moukou nebo bramborami; i toto je vhodná alternativa. Pokud držíte dietu a pečivo nahrazujete knackebrötem nebo pufovanými chlebíčky, vybírejte bezlepkový sortiment vyrobený z kukuřice, rýže, pohanky, sojové nebo hrachové mouky.

Těstoviny, ač z pšeničné mouky, nejsou tolik nebezpečné jako pečivo, protože mouka v nich není spečená. I tak ale někdy zkuste nahradit zavářkové nudle „skleněnými“ rýžovými.

Místo knedlíků vyzkoušejte někdy kukuřičnou polentu. Na svíčkové s polentou si asi moc nepochutnáte, ale s gulášem si polenta rozumí a stejně tak i s kuřetem na paprice. Poslouží vám i pro rychlou večeři, když ji uděláte s vajíčkem a cibulkou.

Nevařte dětem krupicovou kaši a místo ní zkuste kaši z rýže, jáhel nebo ovsa (jak bylo zmíněno výše, oves je sice lepkem kontaminován, ale neobsahuje jej tolik, aby to zdravému organismu škodilo). Přirozeně bezlepkový je také pudink z kukuřičného škrobu. Při nákupu kontrolujte složení, některé pudinky obsahují pšeničný škrob.

Bezlepkové mlsání


Zajdete-li do cukrárny na něco sladkého, dejte si místo klasického dortíku laskonku, rakvičku nebo bezé. Vyrábějí se z vaječné melanže a často vůbec neobsahují mouku.

Zapomeňte na bábovky a koláče a volte dezerty, k jejichž přípravě mouku nepotřebujete – krémy, ovocné dřeně, dobroty z jogurtu a tvarohu. Tímto prospějete nejen svým střevům ale i své linii. Můžete se také porozhlédnout v obchodě a zakoupit již připravenou směs na bezlepkový moučník (bezlepkové potraviny jsou označeny symbolem přeškrtnutého klasu).

A poslední tip pro zdravá střeva


Nebudeme-li držet striktní bezlepkovou dietu, která vyžaduje určitou sebekázeň, pídění se po informacích, neustálé čtení složení výrobků, potíže při stravování v restauracích a jídelnách a v neposlední řadě i určité investice (bezlepkové pečivo je v průměru čtyřikrát dražší než běžné), bude naše strava stále nějaký lepek obsahovat.

Proto je vhodné zařadit potravinové doplňky, jež pomáhají udržovat naše střeva čistá, zdravá a funkční. V tomto ohledu jsou nezanedbatelná probiotika a vláknina (jablečná vláknina, psyllium).

Výsledkem by mělo být pevnější zdraví, lepší zažívání a větší radost ze života.

Autor: Denisa Streublová
21. června 2009

Autor článku: Denisa Streublová
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Bubinka | 9.10.2009 00:07

K zasmátí

Ondrej81 | 18.7.2009 13:45

Rady nad zlato :-))

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění