Znáte dřín? Dřínkovice, mošt i vitamínová bomba

Dřín patří mezi netradiční ovocné druhy, který si pro snadné pěstování a široké využití plodů zaslouží širší pozornost.
Znáte dřín? Dřínkovice, mošt i vitamínová bomba
18.9.2013 9:00 |

Dřín roste planě na Kavkaze, v jižní Evropě a u nás se objevuje ojediněle v v zámeckých zahradách či parcích. Hojně se pěstuje a využívá na Ukrajině, odkud pochází sladkoplodé odrůdy dřínu, které jsou vhodné pro kuchyňské využití.

Dřínkobraní

Až budete na internetu hledat pozvánku na dřínkobraní, pravděpodobně neuspějete. Tato tradice se u nás neuchytila, i když naše prababičky dobře věděly, že keř s červenými navinule sladkými plody, které dozrávají koncem září jsou doslova všelékem na žaludeční potíže, zastavují průjem a pomáhají snižovat horečku.

Dřín na zahradě

Keře dřínu jsou na zahradě nejhezčí ve skupině nebo jako přirozený živý plot. Ale pozor, dřín patří mezi medonosné rostliny, neboť rozkvétá ještě před vyrašením listů a je hojně navštěvován včelami. Jeho zářivě žluté květy se na holých větvích vyjímají časně zjara.

Kvete žluté nápadně před olistěním, velmi ranně, někdy už koncem února a v březnu. Listy jsou vstřícné, elipsovité, zašpičatělé a s výraznou nervaturou.

Plody dřínu jsou červené oválné peckovice, asi velikosti šípku. Existuje i varieta se žlutými či temně fialovými plody. U nás je dřín naprosto mrazuvzdorný a po nástupu do plodnosti plodí každý rok.
Dřín nejlépe roste na slunci a v dostatečně vápenité půdě. Má velmi bohatý kořenový systém, takže dobře snáší i sušší polohy. V období dozrávání plodů však potřebuje dostatek vláhy.

Jako nejvýhodnější se jeví pěstování dřínu ve tvaru nízkého stromku, neboť dorůstá výšky až šesti metrů. Z toho důvodu dbáme na průběžné zmlazování koruny, kterou udržujeme nepřehoustlou a prostorově stejnoměrně rozloženou. Řez snáší dřín dobře. Děláme jej nejlépe v předjaří. Každoroční přihnojení plnými hnojivy přispívá k plodnosti.

Zužitkování plodů

Dřínky sklízíme od konce srpna do poloviny září. Mají značnou nutriční hodnotu a velké množství vitamínu C, téměř dvojnásobné než například citróny.

Zralé plody obsahují mnoho organických kyselin, tříslovin a minerálních látek, hodně vitamínu C. V lidovém léčitelství se používaly proti žaludečním chorobám a průjmům.

Je zajímavé, že ani při kompotování se obsah vitamínu C výrazně nesníží. Je tedy nasnadě, že právě kompotování je hlavním způsobem konzervace. Vhodná je pochopitelně i přímá konzumace, kdy necháváme dřínky co nejvíce vyzrát. Pozor musíme jen dát na samovolný opad hodně přezrálých plodů.

Dřínkový kompot

Nálev uvaříme v poměru 0,60 kg cukru na 1l vody. Po naplnění menších sklenic čistým ovocem zalijeme nálevem a sterilujeme 25 minut při 90°C. Dřínky můžeme také přidávat k jinému kompotovanému ovoci. Například k jablkům nebo hruškám. Kompot z dřínek je vynikající přílohou ke zvěřině, ale také k sýrovým dipům či grilovanému oštěpku.

Dřínkovice a jemný likér

Vynikající jsou dřínky v lihu. Při tomto způsobu vrstvíme do sklenice plody s cukrem v poměru 1: 1, potom zalijeme čistým lihem a necháme tři měsíce vyluhovat. Obsah pak scedíme a používáme jako dřínkový likér nebo do čajového punče po procházce sychravým podzimním počasím.

A jak vyrobit dřínkovici? Recept vám nedáme, protože ten, kdo má možnost pálit ovocné destiláty si jistě s dřínkami poradí stejně jako při výrobě známé trnkovice. Jediné co vám můžeme poradit, je odnést sklizeň do místní palírny.

Autor článku: Irena Forejtová
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění