Dávky v hmotné nouzi: jenom nízký příjem nestačí

Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou novinkou roku 2007. Nahradily dřívější dávky sociální potřebnosti, které laici nazývali doplatky do životního minima.
Dávky v hmotné nouzi: jenom nízký příjem nestačí
14.6.2007 0:00 |

Podle nového zákona o dávkách v hmotné nouzi má právo na tuto pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek, každý, kdo se nachází v hmotné nouzi.

V hmotné nouzi se ocitne ten, jehož příjem společně s příjmem společně posuzovaných osob po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí. Ta vychází u dospělých osob z existenčního minima, které se pro potřeby výpočtu nároku na dávky různě navyšuje (viz kalkulačka). V případě nezaopatřených dětí jde o jejich životní minimum. Za přiměřené náklady na bydlení se podle zákona o dávkách v hmotné nouzi považují skutečné náklady na bydlení, nejvýše však do výše 30 procent (v Praze do 35 procent) příjmu osoby (či společně posuzovaných osob).

Pokud se někdo do situace hmotné nouze dostane, může pobírat až tři různé dávky - příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení či mimořádnou okamžitou pomoc. Podmínkou pro přiznání těchto dávek ovšem je, že člověk si nemůže příjem sám zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů.

Jaké dávky lze dostat?

* příspěvek na živobytí

|

Pro posuzování nároku na dávky v hmotné nouzi hodnotí úředníci sociálního odboru pověřeného městského úřadu výši příjmů žadatele či společně posuzovaných osob. Do těch se započítává 70 procent příjmů ze závislé činnosti, 80 procent příjmů z nemocenských dávek (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství atd.) či podpory v nezaměstnanosti. Všechny ostatní příjmy se započítávají v plné výši. Příjem se stanovuje za poslední tři měsíce před uplatněním žádosti o dávku. Pokud však příjem náhle podstatně poklesl (např. z důvodu ztráty zaměstnání, ukončení výplaty nemocenské atd.), vychází se z konkrétního příjmu v tom měsíci, ve kterém si dotyčný o přiznání dávek zažádá.

Při srovnávání výše příjmu s existenčním minimem, tedy při stanovení nároku na dávky, se společně posuzují rodiče a nezletilé nezaopatřené (studující) děti, manželé, nově také rodiče a nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené (tj. již nestudují a jsou třeba vedeny v evidenci úřadu práce či pracují). Rovněž se společně posuzují rodiče a zletilé děti, pokud společně užívají byt. Paradoxně tak jsou společně posuzováni třeba 65letá matka a její 40letý svobodný nezaměstnaný syn. Tento případ neplatí, pokud jsou zletilé děti posuzovány s jinými osobami - manželem či přítelem.

Kalkulačka dávek v hmotné nouzi
Zákonná ustanovení o dávkách v hmotné nouzi jsou poněkud komplikovaná a jejich výpočet složitý. S tím vám pomůže kalkulačka pro zjištění nároku a výše dávek.
Jde pouze o orientační výpočet, protože samy úřady pro hodnocení nároku na dávky používají celostátně jednotný počítačový program, který jim pomáhá nárok na dávky posoudit. Od jeho výpočtů se může naše kalkulačka do určité míry odlišovat.
Do kalkulačky je třeba zadat požadované údaje o každém členu domácnosti, který může být společně posuzovanou osobou. Dále zhodnoťte, zda a jak splňujete podmínky pro nárok na dávky (zatrhněte vždy jednu z možností). Kalkulačka vypočítá výši příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení.


Nárok na dávku nevznikne, pokud je příjem za předcházející tři měsíce vyšší než trojnásobek životního minima žadatele či společně posuzovaných osob. Zákon stanoví i další případy, které se za hmotnou nouzi nepovažují. Jde například o situaci, kdy žadatel není v pracovním ani obdobném vztahu, nepodniká, ani není veden v evidenci úřadu práce. Může jít také o případy, kdy je dotyčný vedený v evidenci úřadu práce déle než 12 měsíců a bez vážného důvodu odmítne vykonávat veřejně prospěšné práce. Žadatel se podle zákona neocitne v hmotné nouzi ani tehdy, když prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním. Osoby samostatně výdělečně činné nemají na dávky nárok, pokud je jejich příjem nízký, protože se nepřihlásili k nemocenskému pojištění. S pomocí státu nemohou počítat ani rodiče, jejichž dítě má více než 26 neomluvených hodin na základní škole.

Přiznání dávek pomoci v hmotné nouzi je do značné míry závislé na tom, jak konkrétní situaci žadatele posoudí úředník sociálního odboru, který o dávce rozhoduje. Ten hodnotí schopnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním (zákon stanoví skupiny osob, u kterých se to nezkoumá - např. lidé starší 65 let, lidé pečující o dítě do 4 let, plně invalidní či starobní důchodci). Přihlíží se i k tomu, zda se žadatel snažil o zvýšení příjmu vlastní prací. Dotyčný musí například prokázat, že si hledá zaměstnání prostřednictvím agentur práce, internetu či inzerce, nebo korespondence s potencionálními zaměstnavateli. Mezi hodnocená kritéria patří i možné zvýšení příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek (tj. uplatnění všech možných nároků na důchody a dávky, nároků z pracovně právních vztahů, uplatnění nároku na výživné atd.). Úředníci se zajímají i o možnost zvýšit si příjem prodejem vlastního majetku. Tento prodej se však netýká předmětů, které člověk nezbytně potřebuje k uspokojování svých hmotných potřeb či plnění pracovních úkolů.

O dávky v hmotné nouzi lze žádat na příslušném sociálním odboru pověřeného městského úřadu. Formuláře pro podání žádosti se nacházejí zde.

Autor: Ludmila Řezníčková
Uvedeno ve spolupráci se serverem
Peníze.cz

http://www.penize.cz/

Autor článku: Ludmila Řezníčková
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění