Děti a peníze: jak to jde dohromady?

Jakým způsobem rodiče v Americe, Africe, Evropě nebo na Dálném východě učí svoje děti finanční zodpovědnosti? Které děti se učí utrácet a které naopak investovat?
Děti a peníze: jak to jde dohromady?
10.5.2007 0:00 |

V jakém věku dětí rodiče s finanční výchovou začínají? Ve které zemi děti dostávají kapesné, aniž by „hnuli prstem“, a které děti si naopak musejí každou „korunu“ zasloužit?

Na tyto i další otázky se pokouší odpovědět výzkum agentury Synovate provedený mezi 1 596 rodiči 5-17letých dětí ze Spojených států amerických, Kanady, Číny, Kypru, Jihoafrické republiky a Slovenska. Česká pobočka společnosti Synovate se rozhodla tohoto výzkumu prozatím neúčastnit, ale podařilo se nám alespoň získat podrobnější informace o našich slovenských sousedech (viz odstavec Zaostřeno na slovenské děti). Pojďme se tedy blíže podívat k čemu studie dospěla.

Umět s penězi hospodařit považují rodiče za důležité všude na světě
Většina rodičů se domnívá, že je důležité, aby se jejich děti naučily finanční zodpovědnosti. Celých 78 % rodičů ze zkoumaných zemí učí své děti, jak šetřit peníze, a 72 % jim ukazuje, jak porovnávat ceny za účelem uzavření výhodného obchodu (více viz tabulku níže).

Podle sdělení agentury Synovate je finanční výchova ze strany rodičů většinou velmi promyšlená (jen 9 % rodičů svoje děti o penězích neučí žádnou z činností dotazovaných ve výzkumu) a svoji roli zde pochopitelně hraje i jejich osobní zkušenost. Např. více než polovina kyperských rodičů učí své děti o trhu cenných papírů, což je podle Georghie Paschalides, manažerky výzkumu Synovate na Kypru, dáno tím, že mnoho dnešních rodičů utrpělo ztráty při kolapsu kyperské burzy v roce 2000. Tito rodiče neučí nutně své děti jak na burze investovat, ale hlavně pochopit možná rizika s tím spojená,“ dodává Paschalides.

Učíte aktivně své děti následující dovednosti?
Celkem USA Kanada Čína Kypr JAR Slovensko
Jak spořit peníze78 %85 %82 %54 %85 %91 %86 %
Jak platit účty38 %34 %31 %32 %52 %51 %27 %
Jak používat bankovní účet a kreditní kartu26 %27 %29 %25 %21 %26 %30 %
Jak rozumět trhu cenných papírů20 %6 %4 %11 %54 %25 %7 %
Jak rozumět jiným finančním nástrojům35 %9 %13 %39 %40 %61 %23 %
Jak zkoumat ceny za účelem dosažení nejlepšího obchodu72 %75 %72 %70 %70 %74 %74 %
Jak hledat a používat kupóny38 %49 %46 %35 %24 %42 %41 %
Žádné z uvedených9 %10 %11 %16 %6 %5 %6 %
Zdroj dat: Synovate

Agentura Synovate k tabulce doplňuje, že 43 % rodičů také zapojuje své děti do procesu spoření na studium. V tomto směru „vedou“ čínské a kyperské děti, naopak 79 % jihoafrických dětí se spoření na vlastní studium neúčastní. Trochu překvapivé jsou výsledky z Kanady a USA – ani 66 % kanadských a 66 % amerických rodičů svoje děti nezapojuje do spoření na studium.

V jakém věku je ten správný čas začít s dětmi o penězích mluvit?
Výzkum ukazuje, že téměř čtvrtina rodičů (23 %) začne své děti učit finanční zodpovědnosti hned, jakmile je jejich děti začnou žádat, aby jim kupovali různé věci. Dalších 23 % rodičů s finanční výchovou začíná mezi pátým až osmým rokem věku dítěte. Nejvíce načas si dávají rodiče v Číně, 20 % z nich s dětmi o penězích začíná mluvit až ve věku od 13 do 15 let a 30 % dokonce ještě později - ve věku 16 až 17 let. Což by např. u rodičů z ostatních zkoumaných zemí nejspíš vyvolalo přinejmenším údiv (viz data v tabulce).

Claire Braverman, americká vice prezidentka v Synovate Financial Services Practice, k tomu poznamenala, že pokud jde o peníze, kultury na celém světě odpovídají svým dětem podobným způsobem. „Když děti vidí své rodiče utrácet peníze, začnou být v tomto směru velice zvědaví, a když se začnou učit počítat, jsou ještě zvědavější,“ říká Braverman a dodává: „Děti se často začínají učit jak zacházet s penězi tím, že chtějí platit v obchodě, počítat drobné, pomáhat spočítat spropitné v restauraci a nakonec se chtějí naučit jak dělat vlastní nákupní rozhodnutí.“

Kdy si myslíte, že je správný čas začít učit děti finanční odpovědnosti?
Celkem USA Kanada Čína Kypr JAR Slovensko
Jakmile začnou žadonit o nákup věcí23 %33 %28 %12 %24 %22 %29 %
Ve věku 5 až 8 let23 %26 %27 %14 %29 %28 %23 %
Ve věku 9 až 12 let25 %25 %33 %18 %25 %28 %24 %
Ve věku 13 až 15 let15 %12 %11 %20 %16 %11 %14 %
Ve věku 16 až 17 let12 %4 %2 %30 %6 %8 %8 %
Neví nebo odmítlo odpovědět2 %0 %0 %6 %0 %3 %2 %
Zdroj dat: Synovate


Jak je to s dětským kapesným?
Ve zkoumaných zemích se rodiče téměř rovnoměrně dělí podle toho, zda svým dětem kapesné dávají či nikoliv. Jihoafrické a kanadské děti dostávají nejčastěji pevně stanovené kapesné, což uvedlo 34 %  resp. 32 % rodičů. Naproti tomu, 26 % čínských a jihoafrických rodičů dává svým dětem jakoukoliv částku, kterou si mohou dovolit jako kapesné. 38 % amerických rodičů raději svým dětem koupí, co jejich ratolesti potřebují, zatímco 35 % kyperských dětí prostě dostane peníze, když je chtějí.

Paschalides ze Synovate to přisuzuje válce v roce 1974, která učinila z mnoha Kypřanů uprchlíky. „Většina dotazovaných rodičů ve válce ztratila své domovy a majetek a vyrostla v těžkých finančních podmínkách,“ říká Paschalides. „Kypr se však dnes může chlubit silnou ekonomikou a vysokým životním standardem, takže si rodiče mohou dovolit, a také chtějí, „rozmazlovat“ své děti tím, že jim dávají peníze, kdykoliv si o ně řeknou,“ vysvětluje Paschalides. Přesto se 19 % kyperských rodičů dítěte zeptá, jakým způsobem hodlají peníze utratit. Oproti tomu až 61 % slovenských rodičů uvedlo, že jsou šťastní, když nechají své děti utrácet peníze, jak ony samy chtějí.

Agentura Synovate také zjistila, že americké děti si většinou musí na své kapesné vydělat samy. 96 % musí výměnou za kapesné pomáhat v domácnosti, stejně tak jako 86 % dětí z Kanady. Naopak děti z Kypru (89 %), Číny (77 %) a Slovenska (75 %) dostávají kapesné automaticky.

Dostává vaše dítě kapesné?
Celkem USA Kanada Čína Kypr JAR Slovensko
Ano, dostává pravidelně stejnou částku26 %21 %32 %23 %27 %34 %19 %
Ano, částka záleží na našich možnostech21 %16 %16 %26 %16 %26 %21 %
Ne, dávám mu je, když je chce25 %25 %24 %24 %35 %15 %30 %
Ne, kupuji mu, co potřebuje27 %38 %28 %25 %22 %25 %31 %
Neví nebo odmítlo odpovědět1 %0 %0 %1 %0 %1 %0 %
Zdroj dat: Synovate


Zaostřeno na slovenské děti
Více než polovina slovenských rodičů dává svým dětem kapesné ve výši 100 až 500 Sk měsíčně, přičemž mladším dětem (do 12 let) až dvě třetiny rodičů nedávají kapesné pravidelně, ale jen když je o peníze požádají, případně jim sami koupí, co potřebují. Až 86 % oslovených rodičů dává dětem kapesné pouze v hotovosti, jako vhodný věk pro založení vlastního účtu s platební kartou označilo 41 % rodičů 18 let. Pokud se rodiče rozhodnou založit dítěti vlastní účet s kartou ještě před dosažením plnoletosti, obyčejně je k tomu vedou praktické důvody:

  • bezpečnost - aby dítě u sebe nenosilo hotovost (49 %),
  • přehled o hospodaření dítěte – podle výpisu z účtu (35 %),
  • vymezení peněz pro dítě na měsíc (23 %),
  • ale i finanční svoboda dítěte (20 %).

Zajímavým zjištěním je také, že rodiče v domácnosti s čistým příjmem nad 25 000 Sk by dítěti dali platební kartu dříve v porovnáním s rodinami s nižším příjmem. Slováci vůbec nejvíc ze všech zkoumaných národů učí své děti používat bankovní účet a kreditní kartu (30 % rodičů).

Téměř třetina slovenských dětí dostane kapesné i bez toho, aby si peníze „vydělala“ pomocí v domácnosti. A většina rodičů (94 %) nechá svoje děti kapesné utratit libovolně, případně jim sice dá nějaký návrh, ale konečné rozhodnutí nechá na dítěti. Když dítě touží po něčem drahém, více než polovina rodičů mu pomůže. Požaduje sice, aby si na danou věc našetřilo, kolik je v jeho silách, ale zbytek doplatí. Na druhou stranu téměř čtvrtina rodičů této situace k finanční výchově nevyužije, mají-li dost peněz, věc dítěti rovnou koupí.

Až 16 % slovenských rodičů nezná žádné bankovní produkty pro děti nebo si myslí, že je banky ani nenabízejí. Mezi rodiči, kteří o bankovních produktech pro děti vědí, jsou nejznámější následující: vkladní knížka (29 %), produkty na spoření (25 %) a životní pojištění (21 %). Přičemž největší podíl respondentů (83 %) označilo životní pojištění za zcela nebo docela důležitý prostředek, kterým by rodiče měli svoje dítě zabezpečit do budoucnosti (viz Životní pojištění pro děti by nemělo být jen vkladní knížkou).

Zdroj: výzkum agentury Synovate
Autor: Kateřina Boušová
Uvedeno ve spolupráci se serverem Peníze.cz

http://www.penize.cz/

Autor článku: Kateřina Boušová
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění