Když jste místo na lůžku u sousedů na kafi

„Pletete si“ někdy nemocenskou s dovolenou a spoléháte na to, že zrovna vás případná kontrola neodhalí? Jaké sankce vám v takovém případě hrozí? A co nového v oblasti nemocenských chystá vláda? Víte například, že prvních 14 dní nemoci by ze svého měl hradit zaměstnavatel?
Když jste místo na lůžku u sousedů na kafi
30.6.2005 0:00 |

Ze zákona přísluší provádění kontrol pověřeným zaměstnancům

okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) příslušných podle místa pobytu, ve

kterém se nemocný v době nemoci zdržuje. Adresu, na které bude k zastižení, je

pacient povinen oznámit lékaři, který ji zapíše do nemocenského lístku spolu s

vycházkami. Samozřejmě lze adresu pobytu v době nemocenské i změnit, tuto změnu

ale musí povolit ošetřující lékař. Ten sám ovšem může takové povolení vydat

maximálně na dobu 3 kalendářních dnů. Pokud jde o změnu pobytu na delší dobu,

musí si vyžádat písemný souhlas OSSZ.

Kdy očekávat kontrolu?
Prakticky kdykoliv

mimo lékařem stanovené a v nemocenském lístku zapsané vycházky. Protože se

nemocenská poskytuje za kalendářní dny, nikoli jen za ty pracovní, můžete

kontrolu očekávat i o sobotách a nedělích. Předepsaný léčebný režim byste tedy

měli dodržovat i o víkendu.

Pracovník kontroly přichází bez předchozího ohlášení či

upozornění, protože v opačném případě by samozřejmě kontrola ztrácela smysl.

Další informace naleznete v článcích Když onemocní podnikatel a Jak zvládnout nemoc.

Na

jakou nemocenskou máte nárok podle současné úpravy si můžete spočítat

pomocí naší kalkulačky nemocenské.

V převážné většině případů je kontrola prováděna z iniciativy

lékařů OSSZ, kteří vybírají jedince z evidence práce neschopných a dávají pokyn

pracovníkům kontroly.

Kontrola samozřejmě může být provedena i na základě

podnětu pacientova ošetřujícího lékaře, jeho zaměstnavatele či z podnětu

úřadu práce, pokud jde o nemocného vedeného v jeho evidenci.

Seděli jste u sousedů na kafi?
Když vás

kontrola doma nezastihne, nejspíš ve schránce naleznete upozornění, že ve vašem

případě bylo zjištěno porušení léčebného režimu. Tuto skutečnost také OSSZ

oznámí vašemu ošetřujícímu lékaři, vašemu zaměstnavateli, příp. úřadu práce,

jestliže jste vedení jako nezaměstnaní.

Trestem za porušení léčebného režimu může být odejmutí či

snížení nemocenských dávek. Pokud je ale na nemocném jeho rodina finančně

závislá, může mu být nemocenské sníženo maximálně o čtvrtinu. Současně platí, že

dávky lze snížit či odejmout až ode dne, od něhož bylo porušení povinností

zjištěno, nelze je tedy odejmout či snížit zpětně.

Toto ustanovení platí obdobně i pro osoby samostatně výdělečně

činné, i těm mohou být nemocenské dávky sníženy či odejmuty.

Při porušení léčebného režimu je ošetřující lékař současně

povinen zvážit, zda u pacienta trvá důvod k dalšímu trvání pracovní

neschopnosti, nebo jestli už pracovní neschopnost ukončí.

Vláda chce ušetřit, chystá změny
Vláda se

snaží na oblasti dávek nemocenského pojištění ještě více ušetřit. Ministr

Škromach vypracoval návrh nového zákona o nemocenském pojištění, kterým se v

současné době zabývá legislativní rada vlády (sama vláda by nad ním měla

diskutovat v průběhu dubna). Zákon jako takový by pak měl vstoupit v platnost 1.

1. 2006 a měl by především přinést řadu úsporných opatření na výdajích na dávky

nemocenského pojištění. Např. by mělo dojít ke zpřísnění sankcí za nedodržování

léčebného režimu, také budou zpřesněny postihy lékařů a zdravotnických

zařízení za nedodržování povinností v oblasti uznávání pracovní

neschopnosti.

Zřejmě největší novinkou bude zavedení tzv. náhrady mzdy. Po

dobu prvních 14 dnů nemoci bude, namísto současných nemocenských dávek ze

státních prostředků, poskytovat náhradu mzdy ze svých vlastních prostředků

zaměstnavatel nemocného. Náhrada by měla být poskytována pouze za pracovní

dny a měla by v průměru odpovídat současné výši nemocenských dávek, již se

nebude zdaňovat, ani z ní nebude odváděno pojistné. Zaměstnavatel bude moci

poskytovat i vyšší částky, než mu bude ukládat zákon.

Stát by toto zaměstnavatelům kompenzoval snížením odvodů na

nemocenské pojištění a to ze současných 3,3 %, které za zaměstnance odvádí

zaměstnavatel, na částku 1,4 %. V praxi to bude znamenat úspory pro

zaměstnavatele, jehož zaměstnanci budou nemocní co možná nejméně. Protože taková

politika by měla tragické důsledky hlavně pro zaměstnance se zdravotním

handicapem (lze u nich jistou nemocnost předpokládat, a stali by se tak ještě

hůře zaměstnatelní), byla by pro organizace zaměstnávající osoby zdravotně

postižené zavedena úleva. Polovina nákladů vynaložených na poskytování náhrady

mzdy po dobu nemoci by podle návrhu měla být hrazena ze státního rozpočtu.

Nárok na nemocenské od státu vznikne práceneschopnému až po

uplynutí těchto 14 dnů. Nemocenské dávky by měly být i nadále poskytovány za

kalendářní dny. Byly by navíc zavedeny nové redukční hranice odvozené od

průměrné mzdy, které by měly více zohlednit skutečně dosahované příjmy a výši

odváděného pojištění. V důsledku toho by měla vzrůst i maximální výše

nemocenské.

Autor: Ludmila Řezníčková
Uvedeno ve spolupráci se serverem Peníze.cz

Autor článku: Ludmila Řezníčková
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Michal Mladek | 9.11.2006 09:51

ma smysl davat odvolani?

Jana | 30.6.2005 12:53

Re: ???

Eva.1111 | 30.6.2005 08:18

???

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění