Proč (ne)jste úspěšní?

Napadlo vás někdy, co odlišuje úspěšné lidi od neúspěšných? Čím to, že někdo dokáže měnit svět a vydělávat miliony, zatímco zástupy jiných nikoli? Je to vina nepříznivých okolností, nebo osobního nastavení, kterým se sami odsuzujeme k průměrnosti?
Proč (ne)jste úspěšní?
20.8.2012 16:30 |

V první řadě pojďme říct, že úspěch je relativní pojem a nesouvisí nutně s vysokým
postavením nebo tučným kontem. Každý člověk vnímá úspěch jinak; pro někoho reprezentuje umění dobře vychovat děti, pro jiného vybudovat firmu, ale ať už jedno, nebo druhé, úspěch se pojí s pocitem štěstí a spokojenosti. Ať jsou ve vašem životě jakkoli důležité, nechme v tomto článku stranou úspěchy týkající se rodiny nebo partnerských vztahů a zaměřme se – jak ostatně velí rubrika – na ty kariérní.

Řada badatelů se v poslední době zabývá otázkou, zdali pro profesní úspěch existuje nějaký společný jmenovatel. Je to otázka talentu, štěstí, nebo snad souboru vlastností, které většinová populace postrádá, a pokud ano – pak proč? Americký novinář John Coleman, spoluautor knihy o nejlepších byznys lídrech typu Steva Jobse nebo Richarda Bransona, nedávno publikoval blog, v němž tvrdí,
že úspěšný může být každý člověk, který se pro to rozhodne a dokáže se
inspirovat právě příběhy lidí, jako je Jobs nebo Branson. Přičemž podle Colemana vůbec nezáleží na tom, jsteli nadšenec pro byznys, umělec nebo pracujete-li třeba v neziskovce.

Abych tento článek nestavěla jen na názoru jednoho člověka, navíc pocházejícího
z jiného prostředí a kultury, přizvala jsem do diskuse na toto téma i dva české odborníky: psycholog práce Michal Walter pracoval více než deset let v prostředí leteckého byznysu, Katarina Schapiro patří mezi špičku světových koučů a pomáhá šéfům po celém světě stát se ještě lepšími. Stejně jako John Coleman oba shodně
tvrdí, že ať je váš sen o úspěchu jakýkoli, lze dosáhnout jeho naplnění.

„Nevěřím na vyvolené, věřím, že si můžeme zvolit. Stejně si volíme, jak často volíme, aby někdo jiný volil za nás,“ říká Katarina Schapiro a dodává: „Také věřím, že v případě úspěchu platí zákon přitažlivosti. Dobré přitahuje dobré. Dobře udělaná
práce začne v jisté chvíli přitahovat další možnosti a tak se rodí úspěch.“

Odvažte se jít o krok dále!

Existuje teorie, podle které dnes dosahují úspěchu jen lidé, kteří za sebou mají deset tisíc hodin cvičení, ať už jde o sportovce, umělce, nebo byznysmeny. Ať už jí věříte, nebo ne, pravda je, že samotná myšlenka – jakkoli převratná – z vás úspěšného neudělá. „K mimořádnému úspěchu je potřeba také mimořádného učení
a s tím související mimořádné disciplíny,“ říká psycholog Michal Walter.

Disciplínu coby klíčový faktor úspěchu zmiňuje i Katarina Schapiro: „Za léta praxe jsem si všimla, že úspěšní lidé se poznají podle toho, že vždy udělají trochu více. Dělají přitom nejen to, na co mají chuť nebo co se jim právě chce, ale také to, co je potřeba, byť je to třeba nepříjemné,“ říká. Pravda je, že sáhnete-li po životopisu některého z úspěšných lidí, vyvstává z něj tvrdohlavost a neústupnost.

Jednoduchý příklad: kde vy vzdáte běh po pěti kilometrech, protože „už nemůžete“ nebo „to nejde“, přidá si úspěšný člověk jednou tolik, i kdyby ho to mělo stát život. „Říkejme tomu třeba tvrdohlavost nebo po americku ,splnit si svůj sen‘. Vyžaduje to nejen optimistický náhled na svět a pozitivní myšlení, ale také odvahu nenechat se
zlomit prvním neúspěchem, nevzdat to,“ dodává Michal Walter. Katarina Schapiro potkala řadu lidí, kteří byli kompetentní v tom, co dělají, práce je bavila, ale většího úspěchu nedosáhli. „Většinou jim scházela vůle jít o krok dál a dělat něco znovu a znovu, dokud se nedostaví plánovaný výsledek. Nebo se prostě rozhodli, že takto je to v pořádku a vlastně jim to stačí,“ vysvětluje důvody.

Někteří lidé obhajují svou nedisciplinovanost tím, že dosažení úspěchu je nejisté, a obětovat tedy všechno jednomu snu je příliš riskantní. Samozřejmě že se stane, že
do svého cíle nedorazíme nebo že věci, které si přejeme, se kvůli jiným okol nostem nenaplní. Pokud jsme však čas a energii věnovali tomu, co je pro nás opravdu důležité, a hlavně v čem spatřujeme smysl, nelze přece čas tomu obětovaný vnímat jako ztracený.

Meditujte, vyplatí se to!

Úspěšného člověka vnímáme jako charismatickou osobnost, která je na tom dobře nejen materiálně, ale i duchovně. To je příčina úspěchu, nikoli výsledek. Pokud chcete úspěch, musíte nejdřív mít tyto vlastnosti, a teprve potom můžete být úspěšní. Naopak to nefunguje. Charisma na povel nevypěstujete, ovšem na svém duchovnu zapracovat můžete. Každý máme nějakou základní výbavu, kterou nezměníme, ale můžeme změnit své postoje, přístupy a chování. Musíme ale
uvěřit, že to jde. Vědět, proč se chceme změnit, musíme mít motivaci a být
ochotni přijmout závazek. Abychom to však mohli udělat, potřebujeme mít
čas o sobě přemýšlet. „Všichni úspěšní lidé mají nějakou pravidelnou aktivitu
nebo rituál, kdy jsou jenom sami se tanci, meditaci, vaření nebo procházkách.

Na formě v podstatě nezáleží, důležité je najít si čas pro sebe,“ říká Katarina Schapiro. Taková aktivita pomáhá utřídit myšlenky i soustředit se lépe na svůj cíl – jak říkával Steve Jobs – držet se svého „stream-line“. Ten je přitom u řady veleúspěšných lidí velmi prostý – chtějí dělat, co je naplňuje a co přináší radost jim i jejich zákazníkům. Britský podnikatel Richard Branson napsal několik knih o tom, jak se stát úspěšným a jak správně podnikat. Největší tajemství se přitom ukrývá hned v jedné z jeho prvotin: „To nejlepší, co jsem se naučil od lidí, kterých si vážím,
je na nic nečekat a prostě začít věci dělat. Protože sebedelší cesta začíná první krokem.“

Problém dnešní doby je, že spousta lidí s dobrými nápady čeká na dokonalé řešení a své plány odkládají v naději, že za týden dva nebo za rok přijdou s myšlenkou ještě
lepší. Není to pravda. Vynikající krok se dá udělat stejně dneska jako zítra, protože okolnosti nikdy nebudou ideální.

Navíc návodů „jak na to“ nikdy v historii lidstva neexistovalo tolik jako dnes. Takže mějte oči otevřené a uši nastražené a naučte se „ukradnout“ to správné z už fungujícího. Ostatně, není žádným tajemstvím, že zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg nebo Steve Jobs postavili svůj fenomenální úspěch právě na přebírání a vylepšování myšlenek, které původně patřily někomu úplně jinému. Oni však měli odvahu o nich nejen snít a mluvit, ale dát jim také reálnou podobu. Změnili díky tomu svět

Autor článku: Jana Benešovská
Zdroj: Moje Psychologie

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění