pobyt v zahraničí

protože můj přítel se mi po čtyřech letech vztahu přestal z ničeho nic ozývat co jsem pryč a to mi sliboval jak přijede a že ještě budu překvapená.. Má dva dny vypnutý mobil,vůbec nepíše,nevím co s ním je.. Prostě se na mě vykašlal, asi na mě zapomněl.. Je mi mizerně..

Ahoj, byla jsem taky na Erasmu (v Nemecku) a v te dobe jsem mela take pritele. Co se tyce pratel tam, tak se vubec niceho neboj - je tam velka komunita zahranicnich studentu, kteri tim, ze se porad stridaji, berou mezi sebe neustale nove a jsou moc mili. Chodi se do hospody a jestli budes bydlet na koleji, tak tam jsou porad nejake akce. Muj pritel za mnou kazdy druhy tyden jezdil (nebylo to daleko za hranicemi) a v pohode jsme to zvladli. Vzdycky jsme se na sebe hrozne tesili a vazili jsme si casu straveneho spolu.. Neboj, to bude super

tak jsem po krátké odmlce zpátky.Od té holky,s kterou tam pojedu,jsem se dozvěděla,že za ní přijedou během pobytu několikrát kamarádi..Napsala mi,že má v plánu dost návštěv a jestli to prý nebude problém.Mám si připadat trapně,když tam za mnou kamarádi nedojedou?Ani bych to po nich nemohla chtít,protože cesta do města,kde budu,je drahá a navíc jsou to věštinou studenti,kteří peněz na zbyt nemají.Ta holka mi přijde taková umachrovaná,dokonce ji zajímalo jaké má můj přítel auto (protože nás tam můj přítel poveze).

Mám si připadat trapně,že tam za mnou nedojede tolik návštěv jako za ní?A jak se mám k takovému člověku jako je ona chovat?Moc díky

No, já a sestra jsme takové zvláštní typy, dokážeme přežít i v tvrdších podmínkách celkem snadno. Sestra si zvykla velmi rychle a jestli ne, tak si nijak nepostěžovala. Neslyšel jsem ji ani jednou nadávat nebo kňourat, i když to by bylo pod její úroveň. Zlobila se jen na ceny, ale to je normální. Domů jezdí opravdu málo kdy, volá si s matkou tak jednou za čtrnáct dnů na Skype, semnou tak jednou za půl roku. Občas mi pošle mail.. ale jinak se jí moc nestýská, vždycky byla hodně samostatná.

Aktivit se neboj, najdeš si partičku a budete podnikat věci dohromady.. s někým budeš chodit plavat, s jiným třeba do fitka a se všema pak v pátek večer do hospody.. nebo do klubu, jestli jsi spíš na tancování. V sestry partě ( studuje aplikovanou matematiku ) je architekt, politolog, právník.. a třeba i nevidomý a věčně zhulený fyzik, o kterého se tak nějak kolektivně starají Vidíš, taky zapadl.. Ničeho se neboj, jeď tam s dobrou náladou a rozhodnutím se s tím poprat a zvítězit

.Erasmus

asi jako tohle :Erasmus


http://erasmus-databaze.naep.cz/…asmus/report.php?…

ale mě jde taky spíš o to, co budu dělat o volných víkendech, jestli si nějak dokážu zaplnit čas.. Ve volným čase mě baví sportovat, hlavně plavání a lyžování, jenže vůbec nevím, jak se v Rakousku pohybují ceny vstupenek a jestli si to budu moct dovolit.. Vím, že asi uvažuju o kravinách, ale asi mě schvátila "cestovní horečka"..

vůbec se neboj.
4 a půl měsíce utečou jako voda.

Syn studoval celej loňskej rok ve Skotsku a díky Skypu se nám nikomu nestýskalo.
Jeho slečna za tu dobu za ním byla třikrát. My jednou.
S nimi jsme toho hodně procestovali a určitě viděli víc, než bychom mohli jako běžní turisti bez znalosti prostředí.


Budete na tom ze začátku všichni stejně, lidi se mají seznamovat a zkušenost je to k nezaplacení.

Já bych jela hned.

děkuju za příspěvek. Jak dlouho je sestra v Anglii a jak často jezdí domů? Zvykla si rychle na to, že je daleko od rodiny?

Hele, nedělej si starosti (-: je opravdu velká pravděpodobnost, že tam bude partička lidí z nejrůznějších zemí, kteří - zrovna jako ty - nebudou znát vůbec nikoho. To už pak to seznamování jde jedna dvě.

Sestra takhle začala studovat v Anglii a ta jejich sebranka je uplně skvělá Občas zavolá na Skype, nebo na chvíli přijede, ale spíš nakoupit českej alkohol Nebrečí po večerech steskem, to vážně ne. Neboj, zvykneš si snadno.

Ahojte, je mi 22 let a studuju třetím rokem v Brně na vysoké škole. Díky programu, který se nazývá Erasmus, mi bylo umožněno vyjet na 4,5 měsíce do Rakouska. Jedu tam ještě s jednou holkou ze školy, kterou však neznám a viděla jsem ji jenom párkrát. Taky chodím už 4 rokem s přítelem, který mě na místo taky poveze. Jinak pocházím ze Severní Moravy a můj přítel taky.

Chci se zeptat, máte s něčím podobným taky takovou zkušenost? Vím, že tam budu chodit do školy a že si možná najdu kamarády, ale já se toho celkem bojím. Budu daleko od přítele, od rodiny a od mých kamarádů, co mám blízko mýho okolí. Najednou tam budu jenom já, ta holka kterou ani neznám a to je všechno. Co když se mi nepovede s někým skamarádit? Občas mám s navazováním vztahů problémy a bojím se někomu hned důvěřovat. Na vysoké je to jiné, přes týden jsem na kolejích, ale na víkend můžu jet domů. Tam to nepůjde! Mám sice radost, že můžu strávit nějaký čas v zahraničí a věřím, že to bude dobrá zkušenost, ale co když tam zůstanu úplně sama?

Zažil někdy někdo něco podobného jako já? Jak se vám dařilo navazovat nové vztahy v cizí zemi? Jak jste se vypořádali s tím, že všichni vaši blízcí byli daleko?

Moc děkuji za vaše rady. Starxx