nezvladatelné dítě

Ahoj, můj vnuk je nezvladatelný, doma odmlouvá, neposlouchá , s ničím nepomůže. Ve škole se pere. Má na co si vzpomene ,ale.. za nic.Nemá potřebu spát. Usíná až kolem 1-2 hod. noční. Dcera má ještě dceru čtyřletou, když spí vnuk dělá naschvály jen aby jí probudil,přitom má svou sestru rád. Dcera už si s ním neví rady nepomáhají ani tresty ani výprask domluva už vůbec ne. jěště jim vyhrožuje za výprask udáním. Je mu deset let co s ním

Ahoj, tak to znám můj bratr má dceru která má taky takové nezvladatelné záchvaty vzteku, jednou jsem ji i její sestru měla na starost, no hrůza děs, tu hodnější hlídám často, a výjimečně mi zůstala i tahle jinak s ní moc nejsem protože jsem nervák a s ničím se ne...., byly jsme v obchodě a samozřejmě chtěla všechno a hned, a když jsem řekla ne tak sebou práskla na zem a začala řvát, trhat si vlasy, kousla mě ale nejvíce mě dostalo že napadla i sestru, skočila po ní chytla ji za vlasy a začala s ní škubat až spadla na zem a pak s ní smýkala po zemi, no vjel do mě můj pověstný amok:), chytla jsem ji a táhla domů celou cestu mě škrábala, kousala a řvala. Poté co jsem ji dotáhla domů(byla jsem celá od krve) jsem ji vrazila do sprchovacího koutu a pustila na ni studenou vodu, a podržela ji pod ní, zní to asi trochu drasticky, ale už nepomáhalo vůbec nic, ani když dostala prostě nic, tak jsme to na ni začali praktikovat takhle, a zklidnila se, to dítě ví že moc nedostane, tohle jediné ji dostalo nějak pod kontrolu, brácha s manželkou už byli zoufalí že má nějakou poruchu nebo něco, nenech aby s tebou to dítě oralo, moc dobře to umí.......................

by mohla být řešením, je to spoplatněná služba a také je relativně málo dostupná demograficky. Pomáhá jak dětem tak i dospělým. Takže chcete-li, mrkněte na google a třeba se objednáte. Skutečně to funguje, jen musíte natrefit na dobrého kineziologa.

Dobrý den,ráda bych se připojila k diskusi,mám 7.letá dvojčata kluky a 13-ti letého kluka.A mám neustálí problém s jedním s dvojčat.Učitelka ve škole tomu říká agresivita.Ti dva synové jsou v pohodě žádné mlácení, ubližování pouze takové dětské škádlení.Ale ten třetí má neustálé potíže ve škole s chováním, neposedí,děckám pořád něco dělá.Na starší si dovoluje,hubatej,drzej,urážlivej.Ale když je doma sám se mnou,tak je to zlatíčko karty hrajeme,čte,maluje si člověk o něm neví.Ale ta škola!Daly jsme ho na hokej,aby se tam vyřádil,ale je to asi málo.Ke specialistovi se mi zatím chodit nechce.Musím dodat,že se dobře učí v matematice má vždy všechno první vypočítaný,ale to zlobení.Učitelka o něm řekla,že je vysoce inteligentní člověk,ale ty neposlušné ručičky.Sám o sobě prohlásil já to nechci dělat ,ale to ten můj mozek dělá!Potřebovala bych nějakou radu,co s ním.Díky Eva

Moji kluci mě opravdu dostávají každý den. Neustále se bijou hlava nehlava a kdybych je od sebe neustále neodtrhávala, tak se snad pozabíjejí nebo přinejlepším zmrzačí. Ten mladší dnes málem ukousl tomu staršímu kus tváře a to jsou jim 4 a 3 roky nevím kam to půjde dál. Nejhorší je, že ten mladší šikanuje toho staršího. pomoooc jak na ně!!!!!!!!!
Výprask nepomůže .

Ahoj chci Vám jenom říct, že kdybych dala na rady naší pediatričky, tak
ta mi do dneška říká, že syn je v úpořádku jen chce čas. Dětské doktorky
jsou někdy mimo realitu. Protože je syn nedonošený, tak jsem s ním byla
na dvouleté prohlídce nedonošených dětí kde se doktorka zděsila,že v té
době byl syn na úrovni ročního dítěte nereagoval na okolí nechtěl, aby
se ho někdo dotýkal a stereotypně si hrál dokola jen s tvary které byly
kulaté. Tenkrát mě paní doktorka nasměrovala na jednu výbornou paní
psycholožhu a taky na organizaci Raná péče Diakonie ve Stodulkách. Musím
říci, že díky nim je syn na tom už mnohem lépe, dokonce mi teď sehnali
dobrovolnici, která studuje speciální pedagogiku a chodí 3 krát týdně se
synem pracovat, jelikož oni na to mají metody, které mi běžně neznáme a
výsledky jsou ohromné i dnes tu byla a jsem každým dnem nadšená co se
syn nového naučil. Někdy je totiž pro děti dobré, když se jim věnuje
někdo jiný než rodič, protože mají k cizí osobě větší respekt a v našem
případě to báječně funguje. Rozhodně nečekejte na pediatričku a pokud
máte sama pocit, že potřebujete poradit jinde sežeňte si psycholožku
nebo existují speciální pedagogická centra kde mají své psychologi a
jiné poradce, taky jsme tam na květen objednaní, protože budu muset dál
řešit speciální školku. Do normální nás nevemou. Takže určitě je
důležité, aby Vám někdo ukázal jak se synem pracovat. je to běh na
dlouhu trať, ale určitě si za tím jděte sama.

rozhodně to vypadá na to, že syn prožívá tzv. období vzdoru a ještě je ve věku kdy si uvědomuje sám sebe a musí vše vyzkoušet. Proto bych radila, nechat ho popř. mu vysvětli co a jak a proč seto nedělá, aby pochopil že se prostě některé věci nedělají. Je zvláští že když si to ty děti vyzkouší tak to pak už nevyžadují. Mám známou, které syn hodně zlobil, házel věcmi a tak. Paní psycholožka jí poradila, ať ho vezme např. k nějaké řece na most a hází do vody kameny, její syn a ona tam stály asi dvě hodiny a on nepřetřžite házel kameny do vody a pak když odešli byl v klidu a již žádnými věcmi neházel. To si myslím, že je velice důležité, pokud si to dítě vyzkouší, tak už nemá potřebu to dělat. Jinak jsem našla velice dobrý článek o agresivitě dětí na jednom magazínu pro rodiče o dětech.


http://magazin.mojechytredite.cz/…ta-u-malych-deti

Ahojky tak to je přesně náš problem až nato že muj dětem neubližuje naopak má je moc rád jinak vše co píšeš mám doma ja snim nikde eště nebyla pokažde mi doktorka řekla že to nejní nutné ale že je naněm vidět že je hyperaktivní,vubec mi nevidrží uničeho prohlížení pohadek kreslení nic ani u jídla ale papa sam ikdyž je to pak i na zdi je hodně šikovnej a chytrej ale prostě na zabytí je to težke hlavně venku a v krámu to je snad nejhorší chjo někdy sem tak unavená.Malej se měl narodit 2.1 a narodil se už 18.12.2007 ve 38+2týdnu ale to je v normě měl pak silnou žloutenku doslova mu šlo o život ale zvladli sme to dotoho od 9měsícu se unej prokazalo astma takže mame léky opoždený vivoj opul roku takze sme na urovni 2,5leteho dítěte pleny přez den nemá ani přez noc i když nehoda občas je ale když jedem autem tak mu ji davám.Takže holka pevné nervy zatnout zuby a nak to zvladnout odtoho sme tu mi Mámi oni zato nemužou ale nervi hold někdy ujedou a mě se to stavá a často stejně se nepoučí takže sem stoho opravdu na drž se papapa

Ahojky tak to je přesně náš problem až nato že muj dětem neubližuje naopak má je moc rád jinak vše co píšeš mám doma ja snim nikde eště nebyla pokažde mi doktorka řekla že to nejní nutné ale že je naněm vidět že je hyperaktivní,vubec mi nevidrží uničeho prohlížení pohadek kreslení nic ani u jídla ale papa sam ikdyž je to pak i na zdi je hodně šikovnej a chytrej ale prostě na zabytí je to težke hlavně venku a v krámu to je snad nejhorší chjo někdy sem tak unavená.Malej se měl narodit 2.1 a narodil se už 18.12.2007 ve 38+2týdnu ale to je v normě měl pak silnou žloutenku doslova mu šlo o život ale zvladli sme to dotoho od 9měsícu se unej prokazalo astma takže mame léky opoždený vivoj opul roku takze sme na urovni 2,5leteho dítěte pleny přez den nemá ani přez noc i když nehoda občas je ale když jedem autem tak mu ji davám.Takže holka pevné nervy zatnout zuby a nak to zvladnout odtoho sme tu mi Mámi oni zato nemužou ale nervi hold někdy ujedou a mě se to stavá a často stejně se nepoučí takže sem stoho opravdu na drž se papapa

Je to o nervy moc dobře to chápu. Mám dva syny 4 a 3 roky. Ten mladší se narodil ve 29 týdnu váha 1 kg. Od narození s ním bylo hodně práce měl problémy se žaludkem neovládal dobře levou část těla. Cvičili jsme dlouhou dobu Vojtovu metodu, až se ve 20 měsících naučil chodit, ale hlavní problém od malička je že je velmi hyperaktivní, až agresivní má svůj svět do kterého vás pustí jen, když chce on. Chodím s ním po různých vyšetřeních kde nejprve padlo podezření na autismus, ale na dalším vyšetření nám paní doktorka řekla, že se o autismus nejedná. Syn má opožděný vývoj stále nosí pleny pokouší se o první slova neumí se sám najíst a v mnoha případech mám pocit, že nám ani nerozumí co po něm chceme. Neustále nám někam utíká, napadá děti kousáním a škrábáním. Jeho bratr se ho už bojí, protože je pořád pokousaný i já. Má záchvaty vzteku válí se naprosto všude. nakupování je horor. Už nás i z obchodu vyhodili. V mateřském centru jsme postrach a všude kde jsme byli po doktorech mi říkají maminko trpělivost, trpělivost. Speciální školku jsem pro něj neshnala všude je plno, tak musím vydržet doma další rok a pokoušet se u zápisu příští rok třeba uspějem. Pořád doufám, že bude lépe, ale přes den je to ok a večer, kdy už jsem unavená a za celý den kdy děti od sebe neustále odtrhávám a likviduji katstrofy, které syn každý den napáchá po bytě( nejraději vylévá všude pití, patlá jídlo, trhá knihy a papíry, všechno vyhazuje ze skříní atd.) mám pocit, že už další den nezvládnu.Ráno se probudím a vím že musím vydržet, protože jsem jejich máma a oni mě potřebují jenže je to o nervy................

Přeji ti,aby to tzv.období vzdoru netrvalo tak dlouho,jako u nás .Teď má ta mladší novou metodu.Dřív,když jsme po ní chtěli něco,co ona nechtěla dělat,tak nám do očí řekla,že ne.Manžel to řešil tak že na ní řval,ona začala brečet,zamkla se do pokoje a stejně nic,nebo to udělala tak,že se vším třískala.Teď řekne ano,ví že má klid,a udělá to stejně až za chvíli.Každý člověk je jiný,na každého se musí trochu jinak,jen přijít na to jak.V jedné věci v chování své dcery hledám východisko stále....

Ahojky tak to je hezký ja myslela že obdobý vzdoru trvá nejdéle do 3let a ono eště v 6letech to je možne?tak to se dřív zblazním malej je řezanej deně a miluje nás a mi jeho stoho strach nemám akorad že tatku mlatí pořád a nejvíc na zadek dostavá odemě a to se pak ze srandy mlátěj jak o život super podívaná .Rozhodně taky nejsem zastánce fyzických tresu to by si ty děti pak dali co chtěj i když ten muj to děla i tak nařežu na zadek a stejně jde a uděla to znova a eště si utoho dupne myslím že je dost těžke nevipěnit a vidržet to snažim se oto hlavně v kramě když začne zlobyt je to fakt síííííííííla skoušla jsem po dobrým a i domluvi nezabýra nictak asi začnu vraždit .

Ahojky,mám 2 dcery(16 a 14).Snažila jsem se je vychovávat pokud možno stejně.Starší dcera byla spíš bezproblémové dítě a je tak nějak dosud.Druhá má již 14 let období vzdoru .Byla jsem s ní poslána asi v 6 letech k psycholožce-ta nám řekla:období vzdoru-to přejde.Nejsem zastánce fyzických trestů,to nikdy nikam nevedlo.Holky ode mě dostaly pořádně na zadek jen jednou,zhruba přd 10 lety,manžel jim občas jednu přes zadek dal,a dopadlo to tak,že tátu moc nemusí a stejně neposlouchají.Tak co to mělo za smysl?

Ahojky jojo je eště mali ale myslim že mi rozumí co poněm chci,a hlidám ho snad každou vteřinu ted to řeším že je v kočárku ale takhle to nemuže byt vječně ja vímto doufám že se srovná v zaří jde do školky pokud ho teda vemou eště musime v květnu k zápisu tak se uvidí.Jinak co se týče facek neboj jsou opravdu malé neuhodila bych ho moc a dostane ji opravdu jen ve víjmečné situaci když už to fak ani on nezvládá on se pak uklidni okamžitě nekdy to je fakt síla je to na palici a stresující pronás oba jindy prostě nejní jine víchodisko .No večer jdu s kamoškou do bazenu tak se aspon odreaguji přeji hezký den pa.

Ahoj Eli,to je v to,jak říkáš:je ještě maly,3 roky to je jaště batolatko.Musíš ho hlidat tak ,že jej nespustíš z očí a když se začne vztekat,nevšimej si toho.Uvidíš,že se bude měnit co pul roku to bude jine.Za pět let to může byt mnohem lepší.Hlavně malyho nebij,přes pusu,jak píšeš.On si na to zvykne a pak mu začne byt všechno jedno a i kdybys ho zabila nepomůže to.Ukaž mu,když se bude vztekat,že tě nezajima a odejdi od něho.Přeji ti hodně trpělivosti a uvidíš,to se změní.LÍDA

Ahojky malemu se snažim věnovat co to jen jde ale někdy prostě nejni čas spiše to děla venku před barakem to je nekdy síla a posledni dobou mě děla dost divne věci a moc mě to děsi když vidí přijiždět auto hned leti do silnice vždy ho mam chut nakopat do zadku protože kdyby se mu něco stalo skočim hned z prvniho mostumiluju ho nedokazala bych bez něj žit a to mu to říkam pořad ale on jako by nechapal co mu řikam nebo co poněm chci je to na palici mam pocit že jsem špatna mama a že je chyba hlavně ve mě ma vše co by si mohl jen přat nektere děti to třeba nikdy mit nebudou udělam pronej cokoli jiní třeba pro jine děti ne řikam mu to pořad ale stejně prostě mě nerozumi nebo nechce rozumět jsou mu 3roky měl by to chapat že se onej bojim proto ho nepustím na silnici nebo k vodě atd ale on se prostě začne vztekat když ho odtamtud nasilim odvedu po nohou to nejde protože on se hned po zakazu začne valet po zemi a vztekat se jak blazen,ja už nevim jak naněj.

Ahojte,já mám už děti dávno odrostlé,ale z vlastni zkušenosti vím,že když se dítě potrestá,musi vědět proč.A taky musí dostávat odměnu za to když poslechne.Je vidět,že maly prcek si ziskava pozornost maminky zlobenim.CHce to lásku,věnovat se mu i když nestihnu ostatní věci kolem. u poutat pozornost něčim jinym,zajimavym.Teď vím jak je to duležité,když mám vnoučátka.Nedávno byl skvěly pořad na čt 2.Jmenuje se MÁMO,TÁTO,OBEJMI MĚ je to metoda Dr.Jiřiny Prekopové.Je to v archivu čt 2.Přeji vam s kloučkem pohodu a klidné,šťastné chvíle.LÍDA

Ahojky no mě to taky už napadlo tak jsem omezila po oběde gumové medvidky ale že by to mělo naky učinek sem zatim nezaznamenala,jinak je pořad stejny jak řikam ja škoda každe rány která padne vedle ted na svatky byl docela hodný slavili jsme to s rodinou tak i poslouchal samozřejmě že ne mě ale babičku no je to rošták hlavně venku a v kramě tak zatim papapa.

Ahoj, jeste me napada jedna vec, o ktere jsem ted nedavno cetla, ale nevim, co je na tom pravdy - dnesni deti pry trpi casto hyperaktivitou, ktera je mimojine zpusobena i prilis vydatnou stravou ... Proste driv dite dostalo na svacinu caj a chleba s paprikou, dneska dostane preslazenou limonadu a nejaky sladky oplatky - coz je daleko vetsi prisun energie a deti se ji potom prirozene zbavuji tak, ze jsou neklidne a porad behaji, rici, kvici, nevi co sami se sebou, protoze maji moc energie z jidla, kterou nepotrebuji.

Zni to celkem logicky, ale nevim uz kde jsem to cetla :X

Jinak preju, at se brzo chlapecek zklidni a dela Ti jen radost

Ahojky ja už si tolikrat stanovila pravidla nikdy je nedodržoval ani neměl zajem,malej taky ma spoustu aktivit pořad něco vimyšlim a nemuže se přeci nudit musi taky pochopyt že máma musi uvařit uklidit atd jenže to je pak boj že se mu člověk na chvili nevěnuje nebo když telefonuju nenecha mě mluvit pořad mi ho bere z ruky někdy se stoho až musim smát jak to dokáže.Je to těžke ty vístupy v krámech je hotova katastrofa to je jak čertpořad něco bere a neposlechne a neposlechne lidi namě koukaj a museji si řikat jak mám nevichované dítě jenže jak nejni po jeho tak to je konec už radši ani sama snim nechodim protože to je o hubu

Sama jsem i synovi občas plácla. Reagovala jsem spíše na předchozí příspěvky, které radily "řezat". Ano, netuším, jak těžké to je s takto neposedným dítětem a vůbec nechci soudit Tvou výchovu. Píšu jen o své výchově. Strávila jsem se synem veškerý čas, kdy byl vzhůru. Bylo to hodně náročné. Neustále jsem vymýšlela nové a nové aktivity, protože u žádné dlouho nevydržel (což je pochopitelné). V té době jsem neměla žádné vlastní zájmy. Jediná náplň byla syn. Já mu ale nedávala příležitost moc zlobit, protože jsme stále něco spolu dělali. Dnes vůbec nechápu, jak jsem to mohla přežít. Trochu se zlobíš na Sajrajta za jeho příspěvek. Když se zkusíš oprostit od zloby, tak na spodních řádcích jeho příspěvku snad objevíš zákony lidské psychiky. Můžeš vychovávat bičem i cukrem. Každé metoda má své pro i proti. Důležité je, aby sis sama nastavila pravidla a ty dodržovala. Dítě potřebuje řád. Musí přesně vědět, co si může dovolit! Já se přiznám, že mi dlouho trvalo, než jsem to pochopila a tak se i stalo že v jedné situaci byl synův "přestupek" přehlížen s mírným úsměvem a pak, při její obdobě, byl najednou potrestán, protože jsem v tom momentě měla nervy na pochodu. Tohle budí v dítěti chaoz. Nějaká kniha o tom, jak je důležité dítěti nastavit hranice také vyšla. Vážně si zkus něco sehnat, přečíst a aplikovat (jeden tip už máš v předchozím příspěvku). Na výchovu máme totiž jen jeden pokus. Nic se nedá opakovat. Přeji Ti hodně síly.

Ahojky Tery taky ti děkuji za radu ale myslim že naněj nic platit nebude at postupuji podle internetu rad od jinych ale pokusim se eště přistupovat pokud možno v dobrém ale pokud to nepujde musim byt jak řikaj holky tvrdá ale to je muj problém to ja neumímpapapa.

Ahojik Greys určitě přitvrdím už bude konec zlobenízlobit se nebude at to stoji co to stoji! třeba jak řikaš bude pak jak milijus no teda doufam zblaznila bych se kdyby ho to nepřešlo

Ahoj Sajrajte nejsem si vědoma toho že chci aby mě tady nekdo poučoval jak mam psat a ani nestojim oto aby jsi mi visvětloval o nake inteligenci prosim tu o rdy maminky ne tebe tak mi to tu prosim nekomentuj děkuju.

Ahoj Zonan,nikdo asi nejni rád když dojde na naplácaní zadečku ale někde to holt prostě nejde řešit Kubiček ma svou hlavičku skoušeli jsme vše domluvu uplacení pochvali atd až do nekonečna žadna změna prostě se chova podle sebeuž nevim jak bych ho uklidnila zachvat vzteku mam pořadnic mu nevihovuje ani ho nic nebavi ma vše co by si mohl přat nemuzže mu nic chybět ven chodime hraje si s dětma to je naštěsti okale nas vubec neposlouchá na 100zavolaní ani prd a když dostane na zadek tak to stejně nema žadny učinek kolikrat už dostane i lepaka a to ho uklidni ale jen tak na chvili,ono se to každemu řika lehce když ma doma pohodove dítko ale to co maj lumpíka jako ja mě určitě chapou dost mě to mrziale asi musim přitvrditjinak se stoho asi zblaznim.

Ahoj, psal jsem ti už do deníčku, ale stihla sis ten článek vymazat, než jsem to mohl dokončit. Napíšu to tedy sem.

Názor doktorky na výkon tvého syna mě nijak nepřekvapuje, ze skladby vět a způsobu psaní tvého příspěvku se dá snadno usoudit, že inteligenci neměl moc podědit po kom. ( Pokud si myslíš opak, je na čase nalít si čistého vína a pohlédnout pravdě do tváře. )

Doporučoval bych ti Operant Conditioning, metodu, kterou vyvinul behaviorista B.F.Skinner na holubech a krysách zhruba před šedesáti lety. Funguje na všechny živé tvory stejně. Zde je vysvětleno, jak to funguje ( jednoduchou formou, kterou musí pochopit i naprostý idiot ):
http://www.youtube.com/watch?…
a zde o metodě mluví sám Skinner:
http://www.youtube.com/watch?…
kde vysvětluje i jak funguje závislost na automatech.

Pro případ, že neumíte anglicky, vysvětlím základy metody sám. Je to prosté, apliakce metody už je ale složitější.

Jádro celé věci tkví v tom, že se snažíme posilovat vazbu mezi Stimulem a Reakcí. Stimulem se tentokrát nemyslí povzbuzovací drogy, ale jakákoliv věc, co Organizmus - v tomto případě malého chlapce - zaujme. Reakce je pak to, co udělá.

Řekněme, že klučina jde po ulici a uvidí plechovku. Zaujme ho - je pro něj Stimulem. Jeho Reakce bude například, že plechovku nakopne. Rozumíme si? Situace ho pobaví a vytvoří se jakási vazba mezi plechovkou a nakopnutím.

Pokud chceme, můžeme tuto vazbu posílit, buď Pozitivním posílením, nebo Negativní posílením ( vždy se ale jedná o posílení ).

Pozitivní posílení by se dalo označit, jako odměna. Nejlíp funguje jídlo a to u všech zvířat a u chlapů Další pozitivní posilováky mohou být pochvala, pohlazení, drogy nebo cokoliv, co přináší organizmu nějaké příjemné pocity.

Negativní posílení by se zase dalo chápat, jako trest. Nejlepší a nejpoužívanější je bolest či jiné týrání, nebo odebrání různých věcí / stavů. Negativní posilování je 10x rychlejší, ale může zanechat velké! následky.

Většinou se používá pouze Pozitivní posilování, ale Negativní funguje skvěle.

Pozitivní posilování:
Vezmeme krysu a zavřeme ji do klece. Pokud je krysa nažraná, nejspíš si lehne a bude odpočívat. Pokud má hlad, začne vyvíjet aktivitu. Bude pátrat a zkoušet tak dlouho, odkud neobjeví páčku. Jednou za ní zkusí zatáhnout a dostane zrní. Krysa zrní sežere a zase začne pátrat, dokud za páku nezatáhne znovu. Brzy se vytvoří vazba "Páka - Zatáhnout - Jídlo". ( Takto se tvoří závislost na automatech )
Vezmeme novou krysu a dáme ji do klece bez páky. Krysa má hlad a pátrá. Počkáme, až se třeba začne točit dokolečka a v ten moment ji odměníme jídlem. Krysa si vytvoří vazbu "Točení se do kolečka - Jídlo" a bude se točit dokola, kdykoliv bude mít hlad. Zajímavé, že?

Negativní posilování by vypadalo asi tak, že bychom krysu mučili tak dlouho, dokud by se nezačala točit dokolečka. Kdykoliv bychom pak třeba jen naznačili další mučení, krysa by se točila, jak baletka.


A teď praxe! Ta nejdůležitější část mého příspěvku. Kluk má teď nějaké vzory chování a jednání, ale dají se ovlivnit! Pokud chceš, aby kopal do plechovky, odměň ho vždy, když ji nakopne. Pokud nechceš, aby od nich kopal, odměň ho, když ji NEnakopne. Případně ho může mučit, když ji nakopne... Nebo ho mučit tak dlouho, dokud do nich nezačne kopat.
Ať tak, či tak, potřebuješ si TY v SOBĚ udělat jasno, co tvoje dítě SMÍ a NESMÍ. Odměny a tresty se musí vždycky odvíjet od tohoto řádu. Ty, coby soudce, musíš jednat s chladnou hlavou, nesmíš se naštvat! Samozřejmě "nezlobit matku" může být také jedno z pravidel, ale dítě se musí naučit, že je to špatně a že se to nesmí a pochopoit, co je zlobení a co není.
Musíš být absolutně důsledná. Nikdy mu nesmí nic "projít". Prostě za sahání na věci v obchodě přijde trest, přijde vždycky, přijde jednou a přijde hned, aby si dítě spojilo sahání na věci s tím, že přijde negativní zážitek. Dítě taky vždycky musí vědět, proč je trestáno a za co, aby si umělo Negativní posílení přiřadit ke správné vazbě.

Samozřejmě je na tobě, jestli chceš své dítě zmrskat k poslušnosti a nebo chceš spíš jít mírumilovnou cestou odměn. Obojí je možné.

Tato metoda funguje úplně na všechny. Můžete si klidně vycvičit svého manžela nebo rodiče. Pokud se to provede dobře, je to zcela podvědomé. Samozřejmě dospělé lidi musíte odměňovat / týrat rafinovaně, aby to mělo účinek.

Mě moc pomohla a pujčovala jsem jí spoustě kamarádek,nedávno zrovna zas jedné,co má děti malé.I když poznatky z ní jsem využívala i přes pubertu kluků-což jsou taky někdy perné chvilky.Všichni si to moc chválí Tak jí třeba zkus sehnat a uvidíš,třeba zabere.

Souhlasím spíš ze Zonan-netvrdím že moje děti nikdy nedostali na zadek,ale myslím že někdy je to spíš na škodu.Já bych s malým šla do Pedagopsychologické poradny-tam ti řeknou co a jak.Může to být období vzdoru,ale taky hyperaktivita a lehká mozková dysfunkce-toho se nemusíš děsit.Ale poradí jak na to.Můj mladší syn měl tuhle diaknozu a k tomu ještě dyslektik..I když je teda fakt že neznám co popisuješ ty.Byl spíš roztěkaný,nesoustředěný,prostě taky říkali -ten ale zlobí....Někdy byly problémy,obvzlášt´ve škole.Ale paní učitelka nesla taky svůj díl vinny......Všechno bylo trošku složitější,museli jsme ledacos podniknout,ale tím tě nebudu zatěžovat.Fakt je že dnes je mu už skoro 18 let,studuje,je vyrovnaný a v pohodě.Myslím že za pokus by ta poradna stála,to neber jako svoje nějaký selhání-někteří rodiče to tak bohužel berou a radš děti řežou od rána do večera dopadne to špatně.-iO výchově dětí vyšlo mnoho dobrých knížek, např.
v nakladatelství Portál. Máme-li vybrat jednu z jich, chtěli bychom
všem rodičům vřele doporučit knihu Rosse Cambela "Potřebuji tvou lásku".Autor
v ní dokazuje, že zlobení a výchovné problémy dětí vyplývají zpravidla
z pocitu nedostatečného přijetí a nedostatku projevené lásky ze strany
rodičů. Naprostá většina rodičů své děti miluje, problém je tom, že jim to
nedokáží dát dostatečně najevo. Co je to bezpodmínečná láska, jak ji
projevit (oční kontakt, tělesný kontakt, soustředěná pozornost a kázeň), o
tom všem se v této čtivé knížce můžete dozvědět. Sympatické je, že autor
(psycholog) se nepovažuje za dokonalého rodiče a nás seznamuje s případy
výchovných selhání a chyb nejen svých klientů, ale i s vlastními chybnými
rodičovskými přístupy. Za doporučenou maloobchodní cenu (100 Kč) Vám
knihu příp. si ji můžete koupit přímo na FOD v Praze (objednávky na tel.:
224 23 66 55 nebo na fodeti@volny.cz,
viz též stránka Galérie.

Ano, vypadá to na období vzdoru. Ale slovo "přísnost" bych zaměnila za "důslednost". Nejsem zastáncem velkých výprasků (naopak, tyto názory mě hodně nadzvedávají), i když i můj syn občas na zadnici dostal. To dítě volá po pozornosti. Je potřeba se mu obzvláště věnovat. Vymýšlet pro něj aktivity a provozovat je s ním. Je to pro maminku asi nejnáročnější období, kdy vše ostatní zůstává stranou. Chce to ohromnou fantazii a nacházet nové a nové podněty, odvádění pozornosti. Dítě se vychovává do tří let! Ráda bych doporučila nějakou literaturu. O jedné skvělé knize jsem i slyšela, ale bohužel nevím, jak se jmenovala.

Chce to opravdu přísnost a sem tam na zadek,já to u prvorozeného praktikovala a dnes kdy je dospělý je moc fajn a má k nám úctu a má nás rád zato u dcery jsem nebyla schopna ji uhodit a byla jsem opravdu měkouš a dnes ji je 16 a já si s ní nevím rady..je plná vzdoru a pohrdání a dokonce z ní vypadlo-dnes je na výchovu pozdě,měli jste mě řezat když mi bylo 7."a má pravdu...je z ní nevychovaný spratek a já si můžu pogratulovat