Miluje mě ještě? je tohle všechno vůbec normální? :-(

Ono bylo asi už vše podstatné řečeno. I když... já bych tak úplně nepovažoval tu myšlenku o závislosti na počítači za lichou. Závislost je závislost a je jedno, jestli na chlastu, opiu, kartách, počítačových hrách, nebo gumových medvídcích. Všechno tlumí a pak ničí partnerský život, pokud v tom tedy nejedou oba. Ale to bylo vlastně také dotyčné navrženo, aby se k němu přidala, takže... vše podstatné bylo asi už řečeno

Tatu ty neřáde :D neříkejte, že nevíte, co jsem myslel! Mě se to nechce vysvětlovat ani trošku! Koukněte se na Ostře sledované vlaky...

Tak to bude asi něco podobnýho.

tak výraz na tabuli před prodejnou s živými zvířaty "***ovaná kuřata" znamenal, že mají v nabídce dvou či kolikadenní kuřata, která už jsou roztříděná a prodávají se tedy jako slepičky a kohouti zvlášť, nikoli jako kuřata ve směsi. Takže ***ovat znamená asi třídit kuřátka podle pohlaví. Bych to tak viděl, ne?

Krom toho mám pocit, že v tom ***u je to taky horší a horší. Posledně mi řekl, že se mu teď nechce... já fakt už nevím. Nechápu jak se během roku mohl takhle změnit!

Děkuji všem za vaše odpověďi Radčina odpověď na mě udělala velký dojem, ale nejsem si jistá jestli ten můj by se zachoval stejně . Nevím už jestli to má vůbec cenu. Snažila jsem se s ním o tom mluvit, ale on se vždycky jenom naštve nebo řekne, že to vůbec není pravda... Je totiž dost urážlivej, takže ho urazí kdejaká blbost, které by se jiný zasmál. Bohužel, mluvit s ním o tom nejde. Jednou jsem s ním o tom mluvila, když nebyl úplně střízlivej a to brečel a říkal jak mě moc miluje jenže já už tomu nevěřím. Včera jsem mu psala, že ho mám ráda a on se hned odpojil, napsala jsem mu to hned na mobil a žádná odpověď. Myslím si, že je to marný. Já jsem člověk, který potřebuje lásku a aby mu to někdo dokazoval, ne aby o ni musel prosit a brečet. Moc se trápím, ale nedokážu ho opustit...

Co je to za výraz "o***ovat" ?

Ahojky, jenom jsem Ti chtěla napsat takovou mojí zkušenost. Protože jako dospělá ženská, která už má za sebou dlouhodobější vztah přece víš, že Ti nikdo poradit nemůže, jenom Ty sama víš co cítíš. Takže jenom moje zkušenost: můj partner mi nikdy neřekl, že mne miluje, nikdy mi nepsal sms ani milostné dopisy. Ale! stalo se, že nás zastihlo období, kdy mi hrozilo ochrnutí. Můj partner mi pomáhal při hygieně, (včetně toho, že mi na WC utíral i zadnici), v noci když jsem měla bolesti, že jsem se nemohla otočit na lůžku, byl najednou vzhůru a pomohl mi. Když jsem bolestí brečela a prosila ho, aby si našel jinou, zdravou ženskou, řekl mi, že ikdyž bych opravdu skončila na vozíku, že mě neopustí, protože byť vozíčkář, ale budu to pořád já, kterou si vybral pro život. Osoba se nezměnila, jenom okolnosti soužití. Druhá zkušenost je od mojí kolegyně z práce. Její partner jí neustále posílá milostné sms, před všemi vykládá jakou má skvělou ženu. Ovšem když se vrátila z nemocnice po operaci ramene, hned s kamarády odjel na víkend na fotbalové soustředění. Ona je přece tak skvělá, že i s rozřezaným ramenem zvládne domácnost a dvě děti. Tak co kterého chlapa bys chtěla pro život?

Sajrat i Angelwomen ti to napsali moc pěkně Komunikovat ,mluvit o tom co se mě líbí nebo ne,to je dúležité.Kolikrát jsou lidi hloupí ,neřeknou si to co cítí a dopadne to bledě,přitom se můžou klidně oba milovatPodle mě je lepší vždy o všem mluvit i za cenu toho že se mě to-co se dozvím nebude líbit.Než to dusit v sobě a užírat se.Nejsem žádnej psycholog,jsem jen dvacet let vdaná a mluvím ze své zkušenostiNěkdy má člověk plnou hlavu starostí,všeho je kolem moc....Ale nesmí se dátA taky si myslím že na vztahu se pořád musí pracovatSamozřejmě nevím co mě ještě ve vztahu potká,může se stát ledacos.Ale to fakt neřeším.Jo a mimochodem,zamilovaný sms si posíláme s manžou stále

Na mě by to určitě fungovalo

Možná mu to říkáš špatně.. Chci říct, pokud na něj konfrontačním tónem vychrlíš, že se ti dostatečně nevěnuje, že už to není jako dřív, málo vyjadřuje své city, atd., jeho pochopitelná reakce je, že se začne bránit, naštve se nebo přejde do útoku Zkus to položit jinak - podej to tak, že i ty chceš s vaším vztahem něco dělat, ukaž snahu Nekritizuj, ale řekni jasně, co by se mělo změnit a jak. Podej to tak, že to je záležitost vás obou, když ho nezkritizuješ, bude mít šanci se nad tím fakt zamyslet a něco s tím udělat Někdy to je jen o tom, jak danou věc podáš.

Neříkej: "Nevěnuješ se mi." ale "Nemáš pocit, že spolu trávíme málo času? Byla bych ráda, kdyby ho bylo víc."
Neříkej: "Vůbec mi nevyznáváš své city!" ale "Moc se mi líbily zamilované zprávy, které si mi na začátku vztahu psal a často si je čtu. Zase bych ráda někdy takovou dostala."
A tak podobně

Díky za odpovědi . Pokusím se s ním promluvit, ale nevím jak to dopadne. Už jsem se kolikrát snažila něco říct, ale vždycky to dopadlo tak, že se naštval a řekl mi, že to není pravda - že je to pořád stejný, ale já moc dobře vidím, že není... Vždy před spaním mi psal nebo odepisoval a včera nic... nevím co mám dělat... škoda, že spolu nebydlíme, možná by to bylo jednodušší... Bojím se, že tají to, že už mě nemiluje...

Je to svým způsobem zajímavé, že i když jsou vztahy lidí tak odlišné, řeší vlastně v zásadě v určitých proměnách všichni to samé...

Na tvém příběhu mě trochu zaráží to, že takové věci řešíte už po roce...něco podobného v mém vztahu přišlo na přetřes možná tak po 5 letech...ale každý vztah se vyvíjí jinak

Můžu poradit podobnou věc, která byla už řečena - sednout si a všechno to s ním probrat. Jednu dobu jsem ve vztahu měla oddobí, kdy jsem měla pocit, že náš vztah přítel bere jako samozřejmost, že různé lichotky, vyznání citů i drobné pozornosti jako by vyprchaly... Pozvala jsem do kavárny a tam jsem mu vše řekla, prostě tak, jak to cítím. Nakonec vyšlo najevo, že má teď špatné období, nedaří se mu v práci a to se odráží i na našem vztahu. Ale rozhodl se s tím něco udělat a od té doby prošel náš vztah úplnou proměnou, přidám si zamilovanější teď po 6 letech, než v první měsíce vztahu, jsme k sobě pozorní, milí, *** je úžasný a vyznání citů přichází z jeho strany více, než často Prostě jsem si uvědomili oba, co pro nás náš vztah znamená a že mu chceme věnovat energii a nechceme o toho druhého přijít. Proto si myslím, že by to mohlo pomoci i vám
Ne jen nějaké povrchní tlachání a pak zahrání tématu do autu, ale opravdu pořádné debata, na konci které budete mít pocit, že jste si to vyjasnili a posunuli se dál

Víš, my ženy často míváme pocit, že něco neklape, že si nás už ten druhý tolik nevšímá, že začala být nuda, že je to sterotyp, ale často nám nedojde, že v zásadě úplně totožné pocity, může mít i ten druhý. A že to částečně může být i naše vina. Někdy vlastně ani nejde o to, že by byl nějaký problém, zkrátka se prostě z toho vztahu vyčerpala energie a vy mu ji musíte zase dodat

Když si to vezmeš kolem a kolem, tak vlastně žádný velký problém nemáte, jen si tvůj přítel musí uvědomit, co pro něj znamenáš a že vztah, o který se nestará a nevěnuje mu energii prostě časem vyprchá - a to by byla škoda.

Držím palce, ať to vyřešíte

Ahoj Lili23, myslím, že z tebe trochu mluví hormony. Máš z nich v hlavě pěkný cocktail, jsi v nepohodě a hledáš problémy tam, kde nejsou. Nezamiloval se on do tebe první a ty do něj až po nějakém čase? Třeba po čtvrt roce?
To co popisuješ mi přijde jako docela normální stav. Počáteční vášeň prostě časem ochladne. Není hezké, že mu projíždíš mobil - ale hádám, že jsi tam našla SMSky jen od tebe. Nemyslím, že by tě nemiloval, akorád už to neříká při každé příležitosti ( ovšem mohl by se hecnout a říkat to alespoň někdy ) Většina chlapů je líná a chce hlavně klid. On je třeba rád, že vám to klape, užívá si pocit jistoty a je spokojený. Ohledně erekce - tobě se nikdy nestane, že zvlhneš, ale psychicky na *** nemáš chuť? Alespoň u mě si ten orgán dělá uplně co chce, má svou hlavu.
A že tě štve, že svou mysl upíná k počítačové hře a ne k tobě.. Nojo, dneska skoro každý hraje nějaké hry. Jestli to není střílečka, můžeš to zkusit hrát s ním. Určitě tak upoutáš jeho pozornost (-:
Milostná slova.. zkus mu to říct, že ti to chybí. On si podle mě neuvědomuje, že ty říkáš "miluji tě", abys to slyšela i od něj. Neuvědomuje si, že mu přeješ na dobrou noc, aby ti odepsal něco podobně sladkého. On si možná bláhově myslí, že mu to píšeš, protože to tak cítíš a protože chceš, aby se mu dobře spalo. Takže usínal s blaženým úsměvem na rtech, jakou má skvělu ženskou - a ty ses zatím vztekala, protoeže jsi tím z něj chtěla vymačkat nějaké emoce.

Navíc je to vlastně pro tvého přítele dobře, že ho podezíráš z milenek a z toho, že tě opustí pro jinou. Je to lepší, než kdybys ho měla za tragéda závislého na počítačových hrách, co tě není schopen ani každý den o***ovat.

Ok to je můj chlapský pohled. Doufám, že mě pořádně zkritizujete z druhé strany baríkády (-:

Už nevím komu se mám svěřit nebo kdo by mi poradil... Doufám, že aspoň tady najdu někoho, kdo by mi napsal svůj názor... S přítelem jsme spolu přes rok. Ze začátku bylo všechno krásný, psal mi, že mě miluje, že mě má moc rád... Dokonce mi to i říkal, ale teď po roce už mi to nepíše, ani mi to neříká. Jediná chvíle, kdy mi to řekne je, když mu řeknu "miluju tě" nebo "mám tě ráda", tak mi odpoví "já tebe taky". Ale jindy nikdy. Hrozně mě to mrzí. Nechápu kam se to za ten rok vytratilo. Včera jsem mu večer napsala, že jdu spát a že ho moc miluju a on mi vůbec neodepsal. Přitom, když jsme spolu, tak je to kolikrát stejné jako na začátku, možná ještě lepší... Ale taky už spolu nespíme tak často. Dřív to bylo i 2x denně a teď už to je tak 2x týdně... Nechápu jestli je normální, že když chlapovi stojí, tak nemá zájem o ***.... . Včera jsem to nevydržela a když spal, tak jsem se mu podívala do telefonu, ale má tam jenom zprávy ode mne nebo od kamarádů, všichni co ho znají říkají, že on neumí být nevěrný, ale já jsem až moc podezíravá. Taky mi nikdy neřekl, že mi to sluší, možná ze začátku někdy. Má opravdu zvláštní povahu. Nebydlíme spolu, ale do budoucna to plánujeme, nevím jak tohle může dopadnout. Dřív jsem měla pětiletý vztah a bez problémů... ale tady řeším všechno už po roce... Nevím co mám dělat. Ještě do toho je závislí na jedné počítačové hře, takže hraje docela často a vím, že s tím nemůžu nic dělat, ale to neberu jako ten nejhlavnější problém. Včera jsem se podívala co mi psal první půlrok a myslela jsem, že se zblázním, jak se to všechno mohlo takhle změnit Nejhorší na tom je, že ho tak moc miluju, že nejsem schopná ho opustit a nechci to tak... i přesto, že mi neodepsal jako dřív, že mě miluje a ať se hezky vyspím nebo tak, že nenapsal vůbec.... nejsem schopná ho opustit, ale bojím se, že on mě ano...