Diskuse: muž citově závislý na ženě

   
Řadit:
29
příspěvků
Správce: Adissa
Kamarádka nemá fotografii.
Martin | 19.12.2013 13:13

TO Kugos: Je to tak. Stalo se mi něco podobného. Nikdo nepochopí, co je to za šílenství odehrávající se v hlavě chlapa, který doopravdy našel ženskou, která je mu vším. Je pro něj tak dokonalá, že je láskou k ní doslova prokvetlý. Miluje na ni vše, od smíchu až po díru v teplákách když dělá řízky. To, že je jeho chování ve finále bráno úplně naopak, je pro něj absolutní zkáza smyslu světa. Je to horší než smrt celé rodiny. Důležitější však je plnit své sliby a závazky. Pokud člověk obletuje, ale zároveň koná, ještě nemusí být vše ztraceno.

Kamarádka nemá fotografii.
masox3 | 5.9.2011 20:45

TO kacenkaa: Tak takových bych si na tvým místě vážil holka.

Kamarádka nemá fotografii.
Adissa Poslat vzkaz | 22.10.2010 15:29

Přesně vím, o čem mluvíš, protože právě teď zažívám úplně něco podobného.A to se už fakt nedá vydržet,protože to zavání citovým vydíráním ze strany toho dotyčného. Nedá mi prostor, tlačí na pilu, vynucuje si pozornost a sladká slova, 30 SMS denně, jedna za druhou o tom, jak se na mě těší. Ono je to hezké a jsem citlivý člověk,ale tohle je už zženštilé.

Kamarádka nemá fotografii.
angelwoman Poslat vzkaz | 27.12.2009 13:56

Před svým současným partnerem jsem chodila s přítelem, který byl velmi podobný, jako ten v úvodním příspěvku. Byl hodný, ve všem se mnou souhlasil, nikdy se na mě nenaštval, nezvýšil hlas, nepohádal, o nic se nepřel, ve všem mi ustoupil... Původně jsem se do něj zamilovala proto, že mi připadal jako „chlap“ - byl to sportovec, tmavovlasný snědý typ, imponoval mi.. Až pak jsem zjistila, jak moc se vzhled lišil od jeho povahy ::ou-nou:: V konečné fázi našeho vztahu to vypadlo tak, že jsem už na něj byla někdy vyloženě hnusná, protože jsem z něho chtěla dostat nějakou emoci, nějakou reakci...::stydlivka:: I náš rozchod vzal na sebe, jako že je to jeho vina...obávám se, že dodnes se mi mu to nepodařilo vysvětlit...

Pak jsem poznala svého současného přítele, který je pravý opak - je extrovert, taková horká hlava, někdy trochu cholerický..je pravda, že někdy mi jeho výbuchy hněvu lezou na nervy, ale na druhou stranu, mám pocit, že s ním opravdu žiju a je mezi námi neustále taková vášeň a jiskření ::usmev:: Člověk si musí vybrat, ale věřím, že každá žena potřebuje cítit, že je chlap opora, má vlastní názor a vlastní hlavu. Ne vždy je mi milé, když přítel prosazuje svůj názor ::vysmaty::, ale beru to jako daň za to, že nemám podpantofláka ::drsnak::

Kamarádka nemá fotografii.
Naty01 Poslat vzkaz | 26.12.2009 22:24

ze strachu?? to nee=(..já ho miluju fakt moc..ale někdy mě to už sráží k zemi ..ty žárlivý scény ty řeči že se zabije..kdyby na rozchod někdy mělo dojít tak já nevim co dělat opravdu  ne...chci ho zbavit té závislosti ale nevim ubec jak=(

slona
slona Poslat vzkaz | 26.12.2009 21:50

to vypadá jako že už teď jsi ve vztahu spíše ze strachu...vím, že se mi to snadno říká a těžko se to dělá, ale pokud jsi ve vztahu ze strachu, je nejlepší rychle odejít ::stydlivka::

Kamarádka nemá fotografii.
Naty01 Poslat vzkaz | 26.12.2009 21:27

nojo ale co se s tím dá dělat?..bojim se že kdyby někdy mělo na rozchod dojít..tak zešílím strachy...co se bude dít...

slona
slona Poslat vzkaz | 26.12.2009 21:03

To už se mi zdá nezdravé. ::stydlivka:: U nás v ulici se sousedky přítel po rozchodu skutečně oběsil, takže bych se takových řečí bála. Muži totiž sebevraždy častěji dokonají, u žen to bývá spíše takové volání o pomoc a sebepoškozování.

Kamarádka nemá fotografii.
Naty01 Poslat vzkaz | 26.12.2009 20:54

Ahoj holky, mám přítele ...a to už je prostě někdy moc..žárlí na mojí kamarádku, která je se mnou na intru a už dokonce i na gynekologa......je to normální???.....řeknu vám dost mě to štve a nevím co s ním udělat...stokrát deně mi řekne jak mě miluje.......udělá mi co mi na vočích vidí...dokonce mi říká že když se s ním rozejdu že se zabije že beze mě nebude...=/ co s tím??

Tatu
Tatu Poslat vzkaz | 17.7.2009 11:57

Já ve svém věku už taky něco vím, takže bych to ráno s těmi pracemi nepřeháněl. Zvláště se žehlením, mimochodem, já vlastně skoro vůbec nežehlím::vysmaty:: Ale když je volno, tak snídani do postele dělám. To se třeba šeptem zeptám jestli chce snídaní. Zavrní že jo. Tak se zeptám, jestli má nějaké zvláštní přání a nebo jí stačí jen něco teplýho do pusy. Dozvím se, že jsem vilný sprosťák, chlípný zvrhlík, zvrhlý chlípník a přijdu do pekla, ::smich::naoko se pýří, ale směje se a je přístupná všemu. Tu snídani  samozřejmě dostane, ale až pak.::radujici::Určitě to neříkám každou sobotu a neprudím od půl šesté. V půl osmé se zeptám spíš a když řekne ne tak ještě zůstanu a začnu se štrachat pod její pokrývku, když řekne jo, jdu dělat tu snídani. Ve dvaceti bych byl asi ten první případ ze starého příspěvku a dovedu si představit i mnohem mnohem staršího chlapa, kterej má v tomhle chování dvacetiletého. Svou první lásku jsem si ale nevzal a jak člověk s věkem získává zkušenosti, začne znát i míru v projevech náklonnosti. Kdyby mě teď takhle obletovala nějaká žena, tak bych jí vzal hlavu do dlaní, podíval se do očí a řekl:uber, nebo se uštveš, já vím že mě máš ráda, já tebe taky a aby mi to vydrželo, musíš věnovat část té péče taky sobě, nechci tě mít ztrhanou a unavenou, navíc nejsem malé dítě abych se o sebe neuměl postarat. Když ženská abnormálně obletuje chlapa a on neoplácí stejnou mincí, tak asi musí taky ubrat, na intenzitě projevů své lásky. Ten chlap se může cítit zatlačen do defenzivy a mít pocit, že jeho projevy přízně se tam už jaksi nevejdou a tak se neprojevuje a ta žena si myslí, že její láska není vůbec opětována. Ale to asi platí oboustranně. Taky se ten chlap může cítit trapně.  Že zrovna jemu je tak nadbíháno s takovou intenzitou a začne se cítit svázán a povinován, dlužníkem, a ještě mu vlastně nebyl dán prostor pro oplácení. A to jsou nepříjemné pocity. Takže, netlačit na pilu.
Tatu

Kamarádka nemá fotografii.
paola Poslat vzkaz | 16.7.2009 21:52

Tak sabi,ve mě máš názorný příklad blbky před 20 lety jsem se chovala podobně,odstavila jsem kamarádky,jen být se svým miláčkem,zodpovědně dnes říkám je to ta největší pitomost,on to ocenil,,stal se na mě závislý,dnes
když se chci sejít s kamarádkou,mám doma teror::nastvany2::

Kamarádka nemá fotografii.
paola Poslat vzkaz | 16.7.2009 21:43

Musím reagovat na tvůj příspěvek z 13.3.docela by mne zajímalo,který z těch dvou příkladů co jsi popsal jsi ty,ve
svém věku ti mohu říct,že ani jeden z nich není fajn,já mám
za muže bohužel tu druhou variantu,takže by pro mě bylo krásné kdybych potkala jeho opak,ale všeho moc škodí,takže princátko s bílou krinolínkou,nebrat::radujici::

Kamarádka nemá fotografii.
Kugos Poslat vzkaz | 15.7.2009 23:20

V tomto téma jako bych viděl sebe.Založil jsem téma „proč to tak je“,kde se rozepisuju víc,ale... Choval jsem se teď podobně a věděl jsem že dělám blbost,holku jsem doslova otravoval,ale jsem prostě hrozně zamilovaný a nechtěl jsem ztratit kontakt,nevěděl jsem kudy.Jsem tak nějak „hodný“ od přírody,ale jak jsem pocítil,že ji ztrácím,vystupňoval jsem střídmou hodnost na obtěžování - co potřebuješ,jak ti je,co mám udělat,dobrou,krásná,pěkná (doslova pořád).....prostě ani jsem neviděl chybu,omlouval si ji.To bylo i 20-30sms denně.Je fakt,že první mi psala ona a klidně 50sms za den. Myslím si proto,že jsem ji ztratil navždy.::placici:: Pozn.: Tatu hodně dobře.Souhlasím se vším.

Kamarádka nemá fotografii.
saba1 Poslat vzkaz | 15.7.2009 21:00

Je to sice už delší doba....ale docela by mě zajímal názor na to, když se takhle chová ženská....není to divné? Že se snaží udělat první poslední.... a cítí zklamání, když to protějšek neocení...???

Tatu
Tatu Poslat vzkaz | 16.3.2009 13:36

když se na začátku nerozepíšeš o zásadních detailech. Naposledy sdělené vrhá na celý případ úplně jiné světlo. Jestli to je tak, pak jeho chování není pro většinu lidí normální (zamilovaní se ale chovají nenormálně, možná nebýt mobilů, dopadlo by to jinak), a měla bys mu v klidu vysvětlit , že svým chováním už v tobě udolal jakýkoliv zárodek citu, kterým bys mu mohla jeho vzplanutí opětovat. Že už to zkrátka nejde. Nic se nemá přehánět. Že by sis ho nemohla vážit, to mu říkat nemusíš. Je to věcí temperamentu a  o intenzitě vnímání citu. Není tedy vyloučeno, že potká nějakou slečnu, která mu bude na jeho náklonnost odpovídat stejně intenzívně, jako on pronásledoval tebe a oba si budou lebedit. Kdož ví. T.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění