Diskuse: Přítelčiny děti

   
Řadit:
6
příspěvků
Správce: petrulinka
petrulinka
petrulinka Poslat vzkaz | 16.10.2010 20:37

::usmev::Já nevím, jestli chyba není v tom, že spolu nežijete v jedné domácnosti. Ony tě totiž dcery přítelkyně můžou neustále vidět jaké nezvaného hosta. Taky určitě návštěva psycholožky vás obou by byla na místě. Já jsem začala žít se svým přítelem v době, kdy bylo mému mladšímu synovi 5 a staršímu 8 a jeho dětem 8 a 12 (jelikož je vdovec, tak jsme se od začátku starali o 4 děti). A je naprostá pravda, že se dětem musí stanovit určité pravidla, které by se měly dodržovat. My jsme od začátku fungovali jako rodina i s tím, že přítel samozřejmě měl co mluvit do výchovy mých děti a já zase do výchovy dětí jeho. Přišlo nám to jako samozřejmost, když chceme vytvořit společnou rodinu. Dnes je dětem 17, 20, 20 a 23 a nikdy si nedovolili ani jednomu z nás říct, že se nemáme starat, jelikož nejsme od toho čí onoho rodiče. A myslím, že jsme to ještě měli ztížené tím, že jsme měli děti oba dva. Nikdy jsme ani jeden nelitovali a dnes, kdy už nejstarší dcera plánuje odstěhovat se k příteli, tak nám začíná být líto, že se nám děti rozprchávají. ::usmev::Myslím, že byste si měli s přítelkyní v klidu sednout, vše probrat a taky navštívit psychologa. A vaše vzájemná komunikace je hodně pro vztah důležitá. Tak budu držet palce::souhlas::

Kamarádka nemá fotografii.
Jerryck Poslat vzkaz | 16.10.2010 20:29

jj diky za doporuceni ::usmev::. Nicmene nemam strach nebo obavy neco rici pred pritelkyni. Vse co jsem zde rekl, jsem opakovane rekl i ji.

Kamarádka nemá fotografii.
jituskaaa Poslat vzkaz | 16.10.2010 19:30

no asi nejrozumnejsi je zajit do nejake poradny - oba dva, aby jste dostali nazor nezaujate strany - jak rikas je skoda ze jsi tenkrat u te psycholozky nebyl. mozna by bylo dobry kdybys za nekym zasel prvne sam a az potom s pritelkyni (aby ses nemusel kdyztak bat rict veci tak jak jsou pred ni), tady asi zadna internetova diskuze nijak nepomuze ::stydlivka::

tak hodne zdaru ::souhlas::

Kamarádka nemá fotografii.
Jerryck Poslat vzkaz | 16.10.2010 19:12

Rozhodne si deti nekupuji hrackami ani nicim jinym. Tomu se vyhybam od
zacatku naseho vztahu, protoze toto nikam nevede. Nemam v umyslu jim
delat kasicku ani hodneho strejdu. S holkama si hraji a hrani je asi
nase jedina komunikace, ktera funguje normalne. Holkam se az tak
nevenuji, protoze o to nejevi krom hrani zajem a ja nehodlam pristoupit
na jejich hru, ze me budou akceptovat jen v situacich kdy jim to bude
vyhovovat. Co se tyce vychovy jsem z toho trochu zmatenej. Puvodne
jsme se dohodli, ze do vychovy nebudu zasahovat, protoze jsem ze
zacatku ze sve pozice na to nemel ani narok a komplikovalo by to jeste
vice vztah me a deti. Nicmene pote jsem citil cim dal vetsi tlaky ze
strany partnerky, abych se vychovy ucastnil a to z meho pohledu,
protoze sama citi, ze ztraci ve vychove pudu pod nohama a je z chovani
mladsi dcery fyzicky i psychicky unavena a proto ceka ze ji take
zastoupim. Nicmene to mnohdy bylo tak, ze nekdy jsem do toho zasahovat
mel jindy zase ne (asi podle sil jeste resit chovani holek). Do vychovy
jsem tedy zasahovat opetovne prestal, protoze vlastne nevim co je po me
pozadovano a co je v me situaci vuci holkam spravne (mam pocit ze to
nevi ani partnerka). Milenecky vztah nehledam, hledam fungujici rodinu,
takze tahle varianta me nezajima. Moc dobre vim, ze deti musi mit
jasny rezim a pevne mantinely, ale v tomhle se bohuzel s pritelkyni
neshodneme a ona neni nekdy dusledna at uz z duvodu vycerpani za cely
den ci z apatickeho rozpolozeni vyplyvajiciho z nezvladatelneho chovani
mladsi dcery. Pritelkyne resi vse vysvetlovanim, coz je jiste spravny
pristup, ale u ditete, ktere vnima a venuje pozornost toho co se mu
rika. U me tento postup nefunguje, protoze vse co jim vysvetluji ja, je
konzultovano s mamkou, jestli to je pravda. Kdybych vychovu ridil ja,
delal bych to trochu jinak, coz si z me pozice nemohu dovolit a uz
vubec ne kdyz s tim nesouhlasi pritelkyne. Pritelkyne byla s malou u
psycholozky (nesel jsem tam z pracovnich duvodu a nyni toho lituji),
protoze kdybych rekl svuj pohled na vec, asi by to treba pani
psycholozka videla trosku jinak. Nicmene psycholozka rekla, ze to
souvisi s povahou mladsi dcery, s jeji vyssi vyspelosti oproti
vrstevnikum a s jeji vysokou inteligenci. Lekem pry je preckat toto
obdobi, ale mam pocit, ze toto rekla na zaklade neuplnych informaci,
kdy pritelkyne nerekla presne jak se veci maji a jako vzdy jejich
chovani zlehcuje a hleda spise pochopeni pro jejich nez pro me pocity
(logicky haji sve deti, ale pokud si nenaleje cisteho vina a neprijme
povahu svych deti, bude resit problemy spatne a dostavat spatne rady od
odborniku).
To jen pro vysvetlenou :).

Kamarádka nemá fotografii.
jituskaaa Poslat vzkaz | 16.10.2010 18:25

ja si myslim ( ale nejsem zadna psycholozka nebo tak neco), ze ty dve dcerunky budou pekne vymazleny.
 ja jsem sama neco podobnyho zazila - mama si nasla pritele, ale byla jsem slusne vychovana a tak to zezacatku vypadalo tak, ze jsem doma brecela sama v pokojicku, protoze jsem strasne na mamku zarlila. Pritel ale byl fajn a dost si se mnou hral -  nekupoval si me hrackama, ale dost se mi venoval, treba me i dost chvalil a delal si legraci - ze me i z mamky a ze sebe a tak jsem ho potom mela rada jako svyho tatku a bylo vse v pohode.

Asi to nikdy u vas nemelo dojit az k takovymto extremum a meli bysme se ujasnit, jestli spolu chcete byt uplne - a tudiz bys mel byt pro jeji dcery autorita i je nejak vychovavat a hlavne si s nima hrat, anebo ze spolu budete „jen tak“ a potom at si deti delaji co chcou a vy dva si spolu vyrazite bez nich a budete mit spis milenecky vztah.

kazdopadne pokud se detem dovoli delat sceny, sceny delat budou, a to horsi a horsi, deti umi rodice pekne vydirat..
byt tebou, zvazim si, jakej vztah chci, protoze v techto podminkach si s pritelkyni treba casem poridit jeste jedno dite neni moc realne - holky by ho potom mohli i sikanovat

Kamarádka nemá fotografii.
Jerryck Poslat vzkaz | 16.10.2010 17:17

Zdravím všechny,

doufám, že se nikoho nedotkne, když sem píšu jako muž. Mám totiž problém, který nedokážu vyřešit a chci slyšet názory ostatních lidí, kteří mají třeba nějakou podobnou zkušenost.

Můj problém se jmenuje děti mé přítelkyně. Má přítelkyně má 2 holčičky. Mladší je 2,5 roku a starší je 6 let.  Mám děti rád a mám s nimi dlouholeté zkušenosti, ačkoli na rodičovské,a le jakožto vedoucí pracovník organizace, která zajišťuje celoroční činnost s mladeží.

Když jsem se s přítelkyní seznámil a dlouze zvažoval, zda do tohoto vztahu vstoupit (uvědomoval jsem si, že si do života nepouštím přítelkyni, ale i děti), netušil jsem co mě čeká.

S přítelkyní jsme spolu skoro 1 a 1/4 roku a nebydlíme spolu, nicméně jsme v úzkém kontaktu, neboť jsme sousedé.  Všechno to začalo pozvolna. Již při prvních večerech, které jsem travil u přítelkyně se začali objevovat očekávané problémy s usínáním starší dcery. Nebylo to nijak dramatické a vyplývalo to z toho, že si vynucovala neustálou přítomnost mamky pod různými zamínkami. Naprosto logické chování, které bylo očekávané. Nicméně agresivita jakým si vynucovala přítomnost mamky byla stupňující se až vyvrcholila ve vydírání typu, když mami nepříjdeš tak budu tak kříčet a brečet ze vzbudím mladší sestru. Skončilo to tak, že jednoho dne ji skutečně dost hrubě vzbudila a vznikla pěkná scéna, které skončil pláčem obou dětí. Jedna brečela, protože dostala od mámy na zadek  a druhá protože se polekala a brečela ta první. Tady vnímám zlomový bod v chodání té mladší. Toto bylo asi 2 měsíce po vzniku našeho vztahu. Nemusím připomínat, že mě již  od začátku mladší i starší dcera krom hraní ignorovala a odmítala. Nijak jsem nevstupoval do výchovy dětí a své názory jsem sděloval pouze přítelkyni. Nicméně s přibývajícím časem se vše stupňovalo. Starší dcera mě je ochotná vnímat jen když jí to něco přinese (výlety, nákupy atd.) v okmažiku, když se jedná o jiné situace jsem naprosto nežádoucí element. Jedná li se o pomoc, radu, výtku, promluvu či nějakou aktivitu, která nevzejde z mého popudu nejsem v jejich očích vnímán jako autorita případne účastník nějaké společné činnosti. Čili všechny své aktivity spojuje s mamkou a mladší sestrou a nikdy ji nedojde, že bych se společné aktivity mohl účastnit i já. Domnívám, se že to není otázka toho,že by mě záměrně ignorovala (to dělá pouze když ji něco nakážu a poté to jde řešit s mamkou a poslechne její rozhodnutí), ale spíše se jedná o to, že ji zkrátka nenapadne mě přizvat ke společné aktivitě. Z čehož myslím je patrné, že mě neakceptuje jako člena naší „rodiny“.  Nicméně ještě horší je to s mladší dcerou, která s tím jak roste a začíná mluvit a vnímat skončila u toho, že je naprostý tyran svého okolí. Mučí svou mamku, je náladová panovačná a nezvladatelná. Fyzivky ubližuje všem lidem ve svém okolí kromě dědy. Všiml jsem si, že má vybudovaný žebříček oblíbenosti lidí. Když je s dědou trápí všechny ostatní. Když není s dědou trápí všechny ostatní krom mamky. Když jnení s mamkou a je se mnou trápí mě a upíná se k sestře. Čili jinak řečeno na mě není prakticky hodná nikdy. A to mluvím pouze o situacích kdy má dobrou náladu. Když má špatnou náladu tak lidi neodlišuje vůbec. Dospělo to až do toho stádia, kdy mě z bytu přítelkyně vyhazuje a křičí na mě ať jdu pryč, vymýšlí si, že ji já a sestra ubližujeme (ve svém věku říka, že jí děláme auí) a o mě říká že se mě bojí, ačkoli si ji nijak nevnímám a ingoruji ji. Vadí ji když jsem u nich doma, vadí ji když jsme v jedné místnosti, vadí ji když je v jiné že na sebe vidíme, vadí ji když má jíst u stejkného stolu, zkrátka vadí ji vše, co se týká mě. Přitom dle tvrzení přítelkyně, když nejsem doma, tak říká že se na mě těší. Nerozumím tomu a nevím co si s tím počít a neví to ani přítelkyně. Toto všechno vnaší samozřejmně problémy i do našeho vztahu. Přítelkyni vadí, že se neumím od těchto věci odprostit, ale já to skutečně nedokážu. Necítím se u nich doma příjemně a proto přiznávám, že tam nerad chodím. Dospělo to až tak daleko, že jsme se nepohodli a nyní se nevídáme a oba řešíme co bude dál. Máte někdo zkušenost, čím toto může být? Co si s  tím počít? Má smysl se vzájemně trápit a zůstavat v takovémto vztahu?

Nevim, jestli jsem vse napsal dostatecne srozumitelne, kdyby ne mohu vse dovysvetlit pri vasich dotazech.

Děkuji za Vaše reakce.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění