Pustoryl věncový (Philadelphus coronarius)

Kdo chce vědět něco víc o této zajímavé rostlině, ať pokračuje ve čtení.
Pustoryl věncový (Philadelphus coronarius)
10.11.2006 0:00 |

Čeleď: Hydrangeaceae - hortenziovité (Pozn.: Pustoryl bývá také někdy řazen do čeledi lomikámenovitých - Saxifragaceae nebo pustorylovitých - Philadelphaceae)
Rod: Rod Philadelphus zahrnuje asi 70 druhů, které rostou v jižní Evropě, na Kavkaze, ve východní Asii a v Severní a Střední Americe.

Popis


1 až 4 m vysoký keř. Větve vzpřímené, později mírně ohnuté, v mládí žlutohnědé a slabě chlupaté, později tmavohnědé, s odlupující se borkou. Listy vejčité, na bázi klínovité, na vrcholu zašpičatělé, v cca horních 2/3 zubaté, na spodní straně na žilkách a v jejich paždí chlupaté. Květy nejčastěji v 5 až 10květých hroznech, intenzivně vonné, 4četné, bílé až krémové, často se slabě žlutým nádechem. Kvete v VI až VII.

Původ


Pochází pravděpodobně z oblasti od jižní Evropy (od Itálie) po Kavkaz, ale protože je již několik století pěstován a často zplaňuje, je velmi obtížné v současnosti přesně určit původní areál rozšíření. I v ČR je často pěstován a občas zplaňuje.

Pěstování


Ve střední a západní Evropě se pěstuje od 16. století, od století 18. jej lze považovat za běžně pěstovaný keř, v současnosti se nabízí v mnoha odrůdách. Vyhovuje mu téměř jakákoliv slabě kyselá až silně alkalická, propustná, nejlépe hlinitá a výživná půda a slunné nebo jen slabě přistíněné stanoviště. Jednou za 2 až 3 roky nebo každoročně po odkvětu je dobré keř prořezat (odstranit staré větve). Množí se řízky.

Uvedeno ve spolupráci s http://botanika.wendys.cz

Autor článku: Redakce
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění