10 způsobů, jak změřit svůj život

Díky chytrým zařízením či appkám se o fungování svého těla, mozku i o svých návycích můžete dozvědět překvapivé věci a podle pečlivého uvážení si vytvořit vlastní plán pro osobní rozvoj. Příklad? Pomocí chytrého náramku jsem vypátral, co aktivuje mou nespavost. Pod názvem Quantified Self (doslova „kvantifikované já“) se asi před deseti lety v USA poprvé objevilo hnutí lidí, kteří se zajímali o možnost využití technologií při sledování zdraví a kondice.

Hnutí zpočátku přitahovalo zejména zájemce trpící chronickými problémy (třeba cukrovkou), ale záhy se proměnilo v obrovskou celosvětovou komunitu lidí i expertů, kteří hledají a sdílejí způsoby, jak zapojit dostupné technologie do sebepoznání, zlepšení zdraví i osobního rozvoje. Je to takové „hnutí sebeměřičů“. Co je dnes tedy možné o sobě vypátrat se zařízením či aplikací v ceně mnohdy nižší, než je návštěva kosmetického salonu?

1. KOLIK VÁŽÍM?

Chytrá váha Withings Aura vám umožní automaticky evidovat a v krásných grafech na tabletu či počítači zobrazovat historické hodnoty vaší hmotnosti a množství tuku v těle; můžete se tak každý den vážit, ale pokud nechcete, nebo vás to z nějakého důvodu stresuje, nemusíte se hned dívat na výsledek; měření se přenáší přes Wi-Fi do „cloudu“ a do aplikace; váha sama rozpozná jednotlivé členy rodiny a eviduje údaje pro každého zvlášť; můžete tak sledovat nejen sebe, ale také jak prospívají vaše děti - mimochodem, pár lidí v mém okolí mi odpřisáhlo, že už jen samo vážení a pravidelné sledování vývoje vlastní hmotnosti postupně vedlo ke změně stravovacích návyků, ono se stačí podívat na obvyklý vývoj grafu v průběhu více ročních období a člověkem to pohne, když zjistí, že se křivka každoročně vlní v podstatě stejně.

2. JAK SE (NE)HÝBU?

Jak se během dne hýbete, kolik spotřebujete kalorií, jakou vzdálenost ujdete, jak dlouho sedíte? Chytrých náramků a hodinek jsou desítky a jejich přesnost a funkce se stále zlepšují; mým univerzálním favoritem jsou (poněkud dražší) Apple Watch, dostupnou špičkou ve sportovním měření jsou ale například Garmin Fenix 3 či Basis Peak, elegancí oplývá Misfit Shine, hezky vypadají Withings Activité a dnes už najdete spoustu dalších levných náramků, které umějí hodně; každý výrobce vás přitom motivuje k aktivitě trošku jinak (někdy soutěžíte proti kamarádům či cizím lidem, poté jen „bojujete“ se svým včerejším já, jindy dostáváte upozornění, abyste „zvedli zadek“).

3. JAK SPÍM?

Většina těchto hodinek či náramků dokáže analyzovat i váš spánek měřením vašeho nočního „vrtění“, tepové frekvence, změny tělesné teploty; můžete tak s trochou důmyslu vysledovat např. souvislost mezi fyzickou aktivitou během dne, konzumací konkrétního druhu jídla či alkoholu a hloubkou vašeho spánku - podobně jako se to povedlo mně (můj lékař holt neměl dost dat na to, aby mohl dělat závěry a doporučení, tak jsem si data naměřil sám).

Mnoho z těchto náramků či hodinek měří také tepovou frekvenci, což se hodí například při hlídání maximální tepové frekvence u sportu, ale může to posloužit i patřičné sebereflexi při jiných aktivitách (pokud se vám pravidelně zvedá tepovka u pracovních mailů, může to vést například k úvaze nad změnou zaměstnání, že?) nebo přesnému výpočtu spotřeby kalorií.

TIP: Tepovou frekvenci můžete měřit pomocí aplikace a chytrého telefonu bez dalšího hardwaru. Zkuste na iPhonu například Cardiio či Vital Signs - appka vám změří tep jen tím, že kamerou sleduje vaši tvář.

4. JAK JSEM NA TOM SE ZDRAVÍM?

Měření proměnlivosti tepové frekvence (tzv. HRV) lze využít pro zjištění řady dalších fyzických stavů (pokud se tepová frekvence vůbec nemění, je něco špatně), stresu, a dokonce časem pravděpodobně k předvídání infarktu.

5. SOUSTŘEDÍM SE?

Existuje už několik EEG čelenek, které měří elektrickou aktivitu (vlny) mozku; například se zařízením Muse za zhruba 319 eur můžete ovládat aplikaci „myšlenkou“ a měřit a trénovat míru soustředění či relaxace; perfektně poslouží jako biofeedback pro vás i vaše nesoustředěné děti: doslova vidíte, kdy vám pozornost opadá.

6. CO JÍM?

Jako ze sci-fi je projekt TellSpec - krabička, která vám změří do posledního stopového prvku, co všechno je obsaženo v jídle, které se chystáte jíst; pokud bude skutečně dělat to, co slibuje (včetně sdílení složení obrovské databáze potravin vytvářené právě uživateli s přístrojem), bude to revoluce ve stravování a potravinářském průmyslu: to se výrobcům průmyslových potravin líbit nebude (měla by přijít na trh v zimě 2015).

7. JAK SÁM MŮŽU POMOCI VÝZKUMU?

Firma Apple se spojila s univerzitami z celého světa a vyvinula tzv. ResearchKit, který sbírá zdravotní data od stovek tisíc majitelů iPhonu (museli s tím souhlasit) a ta předává vědcům; díky obrovskému množství dat se tak mnohem rychleji posouvá dopředu výzkum nemocí jako astma, Parkinsonova nemoc, cukrovka, rakovina prsu, kardiovaskulárních onemocnění a v budoucnu dalších; využitím takové aplikace pomáháte nejen sobě, ale i doslova milionům lidí v budoucnosti.

8. PIJU DOST VODY?

Je charakteristické, že většina výrobců sebeměřicích přístrojů vznikla „odspodu“, z potřeby lidí jako já nebo vy, a je financována podobným způsobem, tedy pomocí veřejných sbírek na Kickstarter.com či Indiegogo.com; můžeme se tak těšit na další neuvěřitelná zařízení: chytrá sklenice Vessyl vám řekne složení vašeho nápoje, maličký Breathometer Mint prozradí kvalitu vašeho dechu a míru hydratace (takže si konečně odpovíte na otázku, zda pijete málo, nebo moc) atd.

9. CO DĚLÁM U POČÍTAČE?

Jedním z nešvarů krásné digitální současnosti je prokrastinace: vinit můžeme internet, sociální sítě, naši nedisciplinovanost a také přeúkolovanost atd.; chcete-li se pohnout dopředu, může vám otevřít oči aplikace RescueTime, která vám důkladně zmapuje, co u počítače celé dny děláte; možná to ani nechcete vědět.

10. KOLIK ČASU TRÁVÍM S MOBILEM?

Stejně tak, pokud se stáváte závislými na svém mobilním telefonu jako spousta z nás, můžete se trošku korigovat pomocí appky Moment či BreakFree, které vás upozorňují na to, kolik času trávíte u počítače. Sebeměření z nás samozřejmě samo o sobě lepšího člověka neudělá. Je to ale příležitost vidět sám sebe z jiného úhlu pohledu - a začít pracovat na změně.

Článek vyšel v časopise Moje psychologie.