Betlémy včera a dnes
Pozdější, gotické betlémy byly součástí adventních církevních her. Svatá rodina (Josef, Maria a Ježíšek) byla vyřezána ze dřeva, ostatní figury potřebné do děje byli živí herci. První takový kostelní betlém byl v tomto období postaven v Římě.
Velkou zásluhu na rozšíření betlémů za hranice Evropy měli v šestnáctém století jezuité. Při šíření křesťanství se betlémy stěhovaly do kostelů jak v Asii, tak i v Jižní Americe.
První betlémy se tvářily vážně
Betlémy se postupně vyvíjely do dnešní podoby: umělecky zdobené skříně a oltáře s výjevy Kristova narození dodaly ke svaté rodině anděla zvěstujícího příchod Spasitele na svět, později přibyli také tři králové s dary. Další figury pastevců a stád v krajině, přiváděly v předvánočním čase do kostelů více věřících.
První pražský betlém byl k vidění v kostele svatého Klimenta v Praze, a podle tohoto vzoru se pak stavěly betlémy i v dalších kostelích.
Baroko jim nepřálo, lidé ano
Zlom nastal v osmnáctém století, kdy se církevní vrchnosti zazdálo, že betlémy příliš odvádějí pozornost věřících od mše. Je pravdou, že se bylo na co dívat – figury (často v životní velikosti) byly oblečeny v róbách z drahých látek, pestře vyvedená byla i krajina kolem betléma. Proto bylo stavění betlémů v kostelích a kaplích zakázáno.
V těch časech už byl ale betlém tak oblíben, že se lidé ani u nás s jeho ztrátou nechtěli smířit, a šikovné ruce lidových umělců vytvářely betlémy v českém stylu.
Vznikaly první dílny na výrobu dřevěných betlémů z lipového dřeva, to se ostatně používá dodnes. Dobře se s ním pracuje, má příjemnou barvu ale je drahé. Proto se začaly vyrábět formy (kadluby), do nichž se odlévaly figurky ze sádry, nebo z rozdrcené papírové hmoty, dokonce i z vosku. Bylo možné tak vytvářet i hliněné postavy lidí a zvířat. Po zaschnutí či vypálení se pak betlém maloval.
Nová doba, nový duch
Většina betlémů z té doby už byla zasazena do české krajiny, a postupně se objevovaly figurky lidí z vesnice a města. Původní zůstávali pouze králové s dary pro novorozeně, dalším figurkám s prostými, lidovými dárky se říkalo daráčci. Některé rodinné betlémy se dědily z generace na generaci a s tím přibývalo i postav, a leckdy stavění betlému zaměstnalo „stavitele“ na několik týdnů.
Koncem devatenáctého století se objevily papírové betlémy jako vystřihovánky, a přetrvaly do století dvacátého. Starší generace si jistě pamatuje na aršíky z pevného papíru s „hlavní budovou“ betléma, s postavičkami a figurkami oveček. Vše se vystříhalo, případně slepilo a mohlo se stavět. Některé papírové betlémy byly rozkládací (leckteré vzory se prodávají i dnes), okénko chléva mívalo barevný celofán a figurky se daly každoročně přikupovat.
Když se dá betlém do pohybu
Nezůstalo jen u statických betlémů: pohyblivé postavičky lidí a zvířat vzbuzují úžas u dětí i dospělých. Patrně nejznámějším, a nejen u nás, je celodřevěný mechanický Proboštův betlém (Třebechovický betlém).
Tento unikátní betlém vznikal čtyřicet let a je dílem vlastně tří autorů: Josefa Probošta, řezbáře figurek Josefa Kapuciána a Josefa Frimla, podílejícího se hlavně na uvedení mechanických částí do pohybu.
Třebechovický betlém má úctyhodné rozměry: na délku téměř sedm metrů, výška je dva metry dvacet a hloubka betlému je bezmála dva metry. Betlém je národní kulturní památkou v majetku města Třebechovic, a je umístěn v Třebechovickém muzeu betlémů.
Vzbudil úžas i na několika výstavách v cizině – na světové výstavě v Montrealu, v městečku miniatur v holandském Haagu a stejně tak měl úspěch na výstavě v Londýně před více jak čtyřiceti lety. Bohužel není možné v současnosti Třebechovické muzeum betlémů navštívit, z provozních důvodů (výstavba nové budovy) je až do poloviny roku 2013 zavřeno.
Půjdete se podívat?
Výstavy betlémů v období kolem Vánoc bývají téměř v každém větším městě, a pochopitelně je najdete i v kostelích. Navštívit můžete například vystavený kamenný betlém v Kozojedech u Kralovic, nebo se vydejte do Krištofova údolí, kde jsou až do Tří králů (6. ledna) vystaveny pohyblivé betlémy. Najdete tam ve stále výstavě i šestnáctimetrový venkovní Jírův betlém.
Muzeum papírových betlémů v Zábrdí u Husince vystavuje přes osm set betlémů z celého světa. Největší betlém měří tři sta sedmdesát centimetrů, nejmenší se vejde do krabičky od sirek.
Který je nejhezčí? Ten, co máte doma
Zájem o betlémy rok od roku roste, a pokud ještě svůj doma nemáte, nabízí se vám zajímavý výběr. Materiálem na výrobu je dřevo, sláma, kukuřičné šustí, keramika, papír, vizovické pečivo, perník, sklo, modurit, plast (myslím, že není nejvhodnějším materiálem) různé přírodniny i paličkovaná krajka.
Originální dřevěný betlém, s několika figurkami deset centimetrů vysokými, asi třicet centimetrů dlouhý, pořídíte za necelých tři tisíce korun (a více, podle počtu figurek).
Malé keramické betlémy stojí od tří set do šesti set korun, dokupovat si pak můžete jednotlivé daráčky. Paličkovaná Svatá rodina se zarámováním vás přijde zhruba na patnáct set. Všechny tyto výrobky koupíte v prodejnách lidových a uměleckých výrobků jako originál, tomu odpovídají i vyšší ceny.
Věřím, že pohodovou vánoční atmosféru vytvoříte i s papírovým betlémem v ceně několika desetikorun. A vlastní výroba má také něco do sebe, i když nejste právě řezbáři či malíři. Pusťte se do práce s dětmi, mívají „čerstvé“ nápady co se materiálu na výrobu betlému týká, a možná vás překvapí, jak mají šikovné ruce.
