Jak se bránit syndromu vyhoření?
Pokud člověk pracuje příliš dlouho na jednom místě, jeho zaměstnání je stresové, frustrující či nudné a do toho se ještě vloží další osobní problémy a vnější faktory, pak takováto situace hrozí syndromem vyhoření.
Vyhoření a nemožnost návratu
Pracovník začíná být apatický a nakonec se dostane až do fáze znechucení, čiré frustrace a dokonce někdy i do fyzických a psychických onemocnění. Pokud se již v tomto stádiu ocitnete a můžete se označit za vyhořelou osobu, těžko už budete hledat cestu zpět.
Z psychologického hlediska je už téměř nemožné, dostat se ze stavu vyhoření do stavu spokojeného zaměstnance ve shodných podmínkách. To se stává velice ojediněle za přispění odborníka. Bez pomoci psychologa to už ale nezvládne prakticky nikdo. Je tak často nutné změnit práci a někdy dokonce i vlastní osobní život a přístup k němu.
Prevence je základ i pro zaměstnavatele
Mnohem efektivnější řešení tak spočívá v prevenci. Značná část práce na ní je přitom v rukou zaměstnavatele. Ten si musí být především vědom, že určité druhy povolání jsou náchylnější na vznik syndromu vyhoření. Jedná se zejména o práce s lidmi (klienty), o vzdělávací práce, o služby, o monotónní činnosti apod.
Špatný zaměstnavatel může atmosféru na pracovišti ještě problematizovat některými nevhodnými zákroky, nebo naopak svou úplnou nečinností. Sem patří např. nedostatečná motivace zaměstnanců, neopodstatněné navyšování práce, disfunkční kolektiv, vytváření napětí mezi pracovníky ve snaze získat z jejich vzájemného soutěžení co nejvíc atd.
Mezilidské vztahy
Pokud vezmeme výše uvedené negativní zásahy a následně je obrátíme, pak získáme recept pro prevenci syndromu vyhoření. Důležitou zásadou je dobré pracovní prostředí a příjemné mezilidské vztahy. Pokud se rádi se svými kolegy každý den vidíte, jsou to vaši přátele, hned se do práce těšíte jinak.
Z toho důvodu se také často uplatňují různé teambuildingy a další akce, které pomáhají utužovat kolektiv a zvyšovat produktivitu práce. Rovněž pracovní prostředí by nemělo být fádní, nudné a šedivé. Naopak by mělo občerstvovat mysl, dodávat pozitivní energii a poskytovat možnost relaxace, pokud je potřeba.
Motivace
Nic z toho ale příliš nepomůže, pokud zaměstnanec začne vnímat vlastní práci jako nesmyslnou, zbytečnou a bez jakýchkoli výsledků. A to je právě věcí motivace a správné komunikace ze strany zaměstnavatele, aby k tomuto nedošlo. Pracovník musí vidět nějaké pokroky a výsledky, musí vědět, že k něčemu přispěl, něco dokázal a něčeho dosáhl.
Je tak vhodné prezentovat výsledky a úspěchy společnosti, dopřát zaměstnanci pochvalu za to, že k nim svým nasazení přispěl. Rovněž je záhodno uspokojit jeho vlastní osobní potřeby. Motivovat jej k práci různými bonusy a odměnami, pokud dosáhne určitého výkonu, nabízet kariérní růst, vzdělávání apod.
Jak předejít syndromu vlastními silami
Jednou z nejdůležitějších věcí, jak se vyhnout syndromu vyhoření, je dostatečný odpočinek a relaxace. Musíte oprostit svou mysl i tělo od pracovního nasazení, odreagovat se, myslet a dělat něco jiného tak, abyste byli poté v práci opět svěží a odpočatí. Práci je třeba hodit úplně za hlavu a zabývat se něčím naprosto odlišným.
Je vhodné si skutečně vyhradit prostor jen pro vás samotné. Přestože někdy musíte dopracovávat, plánovat či přemýšlet i doma, kromě nárazových akcí musíte být schopni vypnout svůj telefon a plně se zahloubat do něčeho jiného.
Lepší pracoviště
Zlepšení situace na pracovišti není jen dílem zaměstnavatele, je to práce pro každého z kolektivu. Také vy musíte být příjemní spolupracovníci ostatním, také vy se snažte navazovat přátelské vztahy a vytvářet dobrou atmosféru. Pokud budou pracovníci protivní, zaměstnavatel jim z toho jen těžko pomůže.
Obdobně to je i v případě pracovního prostředí. To může být sice hezké a příjemné, ale bez vašeho vlastního přičinění nikdy nebude útulné. Vy si pracovní prostory v rámci možností a mezí vylepšete a upravte. Pod tím se může skrývat ledaco, od kytky v květináči až po hanbatý kalendář v mužské dílně.
Udělejte si radost
I ve chvílích, kdy to není v práci nejlepší, otravují vás nepříjemní klienti, šéf se po vás vozí a vaše úkoly se neustále hromadí, je nutné si sem tam udělat radost, najít si čas pro sebe a nějak se tu a tam odměnit. Nelze pořád bez přestání pracovat, není možné se nechat otravovat myšlenkami na práci také tam, kde k tomu není důvod.
Odměny nemusí být vždy velké. Kupovat si co měsíc auto nebo létat na dovolenou není ve finančních možnostech drtivé většiny lidí. Stačí si na hodinku sednout a číst si knížku, jít se projít do přírody, dát si něco dobrého k snědku, dopřát si masáž, koupit si nové boty atd. Život nabízí tolik možností, nemusíte si jej kazit nikdy nekončící prací.
