Jaké postavení mají ženy ve světě? | E15.cz

Jaké postavení mají ženy ve světě?

Hana Chaloupková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Přestože ženy představují asi polovinu světové, více než 7miliardové populace, ani zdaleka nemají celosvětově poloviční příležitosti a mnohde ani stejná práva jako muži. Každý rok, již od roku 2006, vydává World Economic Forum report o rovných příležitostech mezi muži a ženami – Global Gender Gap Report. Ve 133 zemích zkoumá rozdíly ve čtyřech základních kategoriích: příležitost získat zaměstnání, dostupnost vzdělání, zdravotní péče a možnost participovat v politice.

V celosvětovém měřítku jsou ženy mnohem více postiženy chudobou, a přestože často pracují více než muži, jsou placeny méně než oni; 70 % všech lidí žijících v chudobě jsou právě ženy a také tvoří 75 % negramotných na planetě. Bylo by chybou se domnívat, že ženy nemají stejná práva jako muži jen například v muslimských zemích kvůli náboženství. Na světě je mnoho jiných států, kde je na ženách pácháno násilí a musejí neustále bojovat za svá práva.

KDE SE ŽENÁM ŽIJE NEJLÉPE

Podle Global Gender Gap Report se ženám žije jednoznačně nejlépe na Islandu. Vede v průzkumech o postavení žen už několik let. Zde mají ženy největší pravděpodobnost a šanci podílet se na ekonomickém a politickém životě země. Společně s Islandem jsou v první desítce také další severské země: Finsko, Norsko a Švédsko.

Tyto státy byly jedny z prvních, kde ženy mohly volit. V Dánsku, Švédsku a Norsku také zavedly na začátku sedmdesátých let politické strany kvóty na počet žen v politice, což mělo za následek vysoký počet političek v průběhu dalších let. Švédsko je se 44,7 % žen v parlamentu na prvním místě na světě. Severské země patří také do první desítky těch, kde je nejlepší být matkou a vychovávat děti. Konkrétně v Norsku se nejlépe žije svobodným matkám, protože dokážou svým dětem zajistit téměř stejné podmínky, jako mají děti z úplných rodin.

Jedinou zemí Asie a Tichomoří, která se umístila ve zmíněném reportu v první desítce rovných příležitostí pro ženy, jsou Filipíny. Po nich je na šestém místě Irsko, následují Nový Zéland, Dánsko, Švýcarsko a Nikaragua jako jediný zástupce Latinské Ameriky a Karibiku. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj jsou Norsko, Dánsko a ostatní severské země zároveň místy, kde ženy věnují nejméně času tzv. neplacené práci. Tu představuje úklid domácnosti, vaření a domácí práce, kterým věnují jen o 50 minut více než muži, a mají tak nejvíce prostoru pro svůj volný čas.

Autor: Ženy - E15

V tomto ohledu jsou na tom nejhůře ženy v Mexiku, které na rozdíl od mužských protějšků věnují práci doma denně více než 4 hodiny, ženy v Indii více než 5 hodin. Tento významný rozdíl je ale také způsoben mnohem menšími možnostmi žen získat placenou práci. Není divu, že právě z Mexika pochází termín machismus, který určoval ženám jejich místo v domácnosti spojené s prací kolem rodiny a zajišťování potřeb muže.

Česká republika je podle posledního Global Gender Gap Report celkově na 83. místě, v podstatě si průběžně pohoršujeme, v roce 2010 to bylo 65. místo, 53. místo v roce 2006. V dostupnosti vzdělání pro ženy jsme však mezi nejlepšími (stejně jako Island, Rakousko, Norsko, Finsko, Dánsko, Francie, Kanada, Spojené státy, Austrálie nebo Nový Zéland). Nejhůře jsme na tom v kategorii ekonomické rovnosti s českými muži, a to až na 95. místě.

Ženy v České republice znevýhodňuje nedostatek školek pro děti a flexibilních pracovních úvazků, které by jim usnadnily návrat na trh práce. V České republice je rozdíl mezi platem muže a ženy na plný úvazek zhruba 22 %, pro celou EU je to průměrně 16 %. Jsou ale státy, kde jsou tyto rozdíly mezi platy žen a mužů mnohem vyšší, například v Jižní Koreji je to 38 %.

KDE TO ŽENY NEMAJÍ SNADNÉ

Za jednu z nejhorších a nejnebezpečnějších zemí pro život žen je považován Afghánistán. Prvotním z důvodů je místní špatná zdravotní péče. Kvůli komplikacím v těhotenství a při porodu zde umírá jedna žena z jedenácti. Dalším důvodem je vysoká míra domácího násilí, oběťmi je až 87 % místních žen. Většina dívek zde nechodí do školy déle než šest let, pouze 13 % žen nad patnáct let umí číst a psát, ve srovnání se 43 % místních mužů. Průměrná žena v Afghánistánu nepřežije své padesáté narozeniny a je to druhé nejhorší místo, kde být matkou (k dalším místům se řadí ještě Somálsko, Demokratická republika Kongo, Nigérie, Mali a země centrální Afriky).

Autor: Ženy - E15

Zoufalé postavení mají ženy v Jemenu, kde se svědectví ženy považuje za poloviční. A svědčit vůbec nemůžou v případě urážky, cizoložství nebo krádeže. Stejně tak v Jemenu nemůžou ženy opustit dům bez svolení manžela. V Saúdské Arábii ženy nemohou hlasovat, poprvé jim to bude umožněno až v roce 2015. Nemohou řídit auto, musejí obdržet svolení mužského zákonného zástupce než se mohou vdát, cestovat, vzít placenou práci či se přihlásit na vysokou školu. A pokud se stanou obětí znásilnění, hrozí jim obvinění z trestného činu. Mohou být potrestány za to, že odešly z domu bez mužského společníka. Stejné postihy mohou očekávat i ženy v Maroku.

NASILÍ NA ŽENÁCH

Každá třetí žena na naší planetě se během svého života setká s fyzickým násilím nebo znásilněním. V Etiopii, kde je snad nejvyšší procento sexuálního nebo fyzického zneužívání, je mu vystaveno 71 % žen, 44 % zažilo sexuální zneužívání. V Sieře Leone uvádí 41 % žen bití od svých manželů, pokud odmítnou sex. V některých zemích není domácí násilí postižitelné zákonem, například v Saúdské Arábii, kde jsou ženy považovány za občany druhé kategorie.

Autor: Ženy - E15

Na domácí násilí také samotné ženy na světě pohlížejí různě. V Indii se více než polovina žen domnívá, že je naprosto omluvitelné a pochopitelné, pokud jsou fyzicky napadeny mužem. V Číně, která má jeden z největších nepoměrů v počtu narozených dívek a chlapců způsobený pohlavní diskriminací dívek, považuje domácí násilí za normální celá čtvrtina žen.

V Rusku zemře ročně na následky domácího násilí čtrnáct tisíc žen a dalších téměř šedesát tisíc je ze země odtaženo k prostituci. V Mexiku je sexuálnímu násilí od svého partnera vystavena čtvrtina žen a v Egyptě je sexuálně obtěžováno přes 99 % žen! Nejméně domácího násilí zažívají japonské ženy, stejně jako mají nejnižší procento sexuálního násilí.

DĚTSKÉ NEVĚSTY

Každý rok je na světě provdáno čtrnáct milionů nezletilých, v rozvojových zemích je jedna ze sedmi dívek vdaná před svými patnáctými narozeninami, některé už do devíti let. Většina z nich je z chudých rodin, s nízkou vzdělaností, žijících ve venkovských oblastech. Manželství má na dětské nevěsty hluboce negativní vliv, ve formativní fázi psychického vývoje dokážou mnohem hůře čelit zneužívání a diskriminaci. Z důvodu fyzické nezralosti a nedostatečné zdravotní péče jsou komplikace v těhotenství a při porodu také hlavní příčinou úmrtí dívek ve věku 15–19 let v rozvojových zemích.

Dětské nevěsty Autor: Ženy - E15

V Indonésii umírá každou hodinu jedna matka při porodu dítěte. V Indii, kde je přes 44 % dívek provdáno před osmnáctými narozeninami, umírá ročně přes padesát tisíc žen. Stejně tak dítě narozené matce před osmnáctým rokem věku má o 60 % větší riziko, že zemře v prvním roce života, než pokud by se narodilo ženě starší devatenácti let. Odhaduje se, že v roce 2020 bude žít na planetě 142 milionů dívek provdaných v dětství. Nejvíce jich je v Nigérii, Čadu, Bangladéši, Guineji, Středoafrické republice, Etiopii, Jemenu, Mali či v Indii. Vynucené sňatky nebo prodej žen do manželství se uskutečňují dodnes i v Egyptě.

ŽENSKÁ OBŘÍZKA

Stále se praktikuje ve 29 zemích Afriky a na Středním východě a dnes s ní žije více než 125 milionů žen. Ženská obřízka mezinárodními organizacemi dohlížejícími na dodržování lidských práv označovaná za mučení je jedním z nejzávažnějších projevů diskriminace žen. Provádí se u dívek od narození do patnácti let a zákrok nemá žádné zdravotní přínosy. Způsobuje krvácení, problémy s močením, infekce, neplodnost, komplikace u porodu atd.

Nejvíce se vyskytuje v Egyptě – údajně ji tam podstoupí až 91 % žen, v Somálsku, Guineji, Mali, v Sieře Leone, Etiopii, Súdánu, Eritreji a Džibuti, a to i přesto, že je v některých z těchto zemí zakázána. Mimo africký kontinent se provádí i v Jemenu, iráckém Kurdistánu, u beduínů v Izraeli, ve Spojených arabských emirátech, Malajsii a v Indonésii. V Africe jsou obřízkou každoročně zmrzačeny 3 miliony dívek. V Evropě žije přes půl milionu dívek a žen s obřízkou.

Článek vyšel v časopise Moje psychologie.

Autor: Hana Chaloupková

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video