Jízda v autě a řízení – jsou ženy opravdu horší než muži?

Každá z nás si jistě již několikrát tuto otázku položila nebo jsme nad tím přemýšlely či se do vyčerpání přely v nekonečných diskuzích. Jelikož každá z nás v autě i mimo něj, jako řidička i spolucestující slyšela tu nekonečně opakující se bezduchou frázi: „No jo, ženská za volantem, to jsem si mohl myslet“. Ale jak je to doopravdy? Jak jsou na tom ženy se vztahy k autům a jaké jsou jejich zkušenosti na silnicích…
Začínáme v autoškole
Muži podle statistik se přihlašují do autoškol častěji než ženy, ony mužské povahy totiž žene touha vlastnit pěknou hračku, která ještě více prospěje jejich pevnému egu.
Zatímco ženy se učí řídit spíše z důvodu přicházející životní situace, kde auto jim pomáhá danou okolnost zvládat. Především se to děje pro nové bydlení, zaměstnání a dětem, mladé dívky zase chtějí mít po ruce auto spíše pro flexibilitu, aby mohly být pohodlně tam, kde zrovna chtějí. Snad právě proto, že naučit se řídit je pro ně velká zodpovědnost, mají v autoškolách ženy větší strach a jsou při jízdách s instruktory více nervózní. Chtějí vše rychle zvládnout, jelikož to opravdu potřebují.
U pánů je tomu trochu jinak, berou autoškolu také jako hru, a proto se učí rychleji a nemají takové obavy. Také jim do vínku bývá přidáno více prostorového vidění, tím mají zajištěno, že školu mohou zvládat podstatně lépe než ženy. Instruktoři též tvrdí, že většinou s mužem začátečníkem se jim pracuje snadněji než s ženou, i když samozřejmě ne pokaždé, také oni potvrzují, že někteří pánové jsou větší „baby“ než samotné dámské osazenstvo. U zkoušek ovšem při jízdách v úspěšném zakončení „napoprvé“ více vedou muži.
Po autoškole je to u obou pohlaví stejné buď se rozjezdí, nebo zakrní a jezdí jen výjimečně. Ženy mají větší zodpovědnost, proto pokud se jim přihodí nehoda, bojí se vrátit se zpět do zajetých kolejí a řízení vzdávají nebo se vrací, ale později, muži tyto události překonávají rychleji. Ostatně jak je to dále s fakty, co se týče jízdy v autě u žen?
Fakta a mýty
O ženách mají mnozí muži stále vizi horšího řidiče, jelikož si nechtějí narušit zónu své hrdosti a sebevědomí. Mají přece svoji neústupnou domněnku, že motory prostě patří mužům, proto také kolikrát své ženy ani za volant nepouštějí, tím se ženy pak opravdu stávají méně použitelné pro řízení a zařazují se mezi tzv. sváteční řidiče.
Převládají smyšlenky o nedokonalosti řízení ženské populace, kde je příčinnou její nesoustředěnost, žena totiž umí přemítat v jakékoliv situaci o více věcech, tak jak více věcí zvládají, tak o nich také přemýšlejí opravdu téměř kdekoliv. Což je samozřejmě pravda a efektivnost řízení se tím opravdu snižuje, ale rozhodně nepřipadá v úvahu, že by žena narušila svou jistotu za volantem tím, že by více telefonovala, líčila se či se dokonce někdy při jízdě oblékala, to jsou opravdu skutečnosti, které se objevují jen tak u dvou žen ze sta.
Dále mezi lidmi koluje mýtus ženy řidičky jako vystrašeného, pomalého, věčného začátečníka, který si samozřejmě nikdy nedokáže poradit se závadou na vozidle ani s komplikovanější silniční situací a do auta volí nepohodlnou obuv. Což samozřejmě také můžeme vyvrátit, ženy jsou již v statistikách hodnoceny jako důkladnější, poctivější, přezouvají se v autě (mimo řízení) a některé rebelky si také užívají rychlou jízdu beze strachu, jak jim to jejich důslednost dovolí. A když se objeví těžkosti, žena použije své bystrosti či kouzla a dokáže si poradit i bez mechanických znalostí, v té chvíli využívá svůj telefon, i když některé ženy v dnešní době rozumí též skladbě motorů.
Je sice fakt, že některým ženám trochu schází smysl pro orientaci, ale dnes už to také bývá půl na půl, kolik je ve společnosti mužů, které řídí žena? Ano, žena je krk, který kroutí a někdy zmíněné pořekadlo platí i na silnicích, některá z nás se dokáže v mnohých situacích více orientovat než muž.
Realita ženy a automobilu
Dnes už vskutku přibývá řidiček, které vůbec nemají strach ani problém vyrovnat se s řízením auta a zvládnout nástrahy silničního provozu. Dokonce přibývá žen, které si také libují v automobilových magazínech, vybírají si auta, která jim vyhovují nejen z hlediska designového, ale též auta podle pohodlnosti, praktičnosti a některé si nadto volí auta rychlá, moderní sportovní, mohutná terénní apod. Jindy si volí řízení vozidel jako profesi.
Tedy již z pohledu výběru se ženy současnosti značně podobají mužům. Na silnicích jsou sebevědomější, i když je žen za volantem pořád méně než mužů. Můžeme spatřovat za volantem ženy klidné, bez jakékoliv známky nejistoty, ženy, které si jízdu dokonale užívají, dokonce jsou dnes již ženy agresivnější a s ostatními řidiči soutěží.
Podle dr. Karla Havlíka, který se věnuje dopravní psychologii, jsou dnes ženy na silnicích naprosto sebejisté a beze strachu: „Myslím, že ženy jsou rozhodně dravější než před třiceti lety. Mnohé z nich jezdí denně, mají zkušenosti a nenechají si nic líbit. Styl a rychlost jízdy přizpůsobují ostatním.“ Ale i když je dnes za volantem mnohem více žen sebevědomějších a agresivnějších, stále jsou ženy, které se bojí sednout za volant již proto, že mají smysl pro zodpovědnost a strach nejen o svůj život, ale také o život druhých.
Pořád tedy platí, že nejen v životě, ale také na komunikacích jsou ženy, jež stále sledují podstatné podněty, přiměřeně hodnotí situaci, dodržují předepsané i doporučené normy a vše konají s rozmyslem. Styl jejich jízdy je také více tolerantní. Tedy ženy rozhodně nejsou horší než muži, v soudobém dění je to nerozhodně. Každopádně je to prosté, záleží už jen čistě na každém z nás, co dokážeme, co umíme, s kým se v autě cítíme bezpečněji a kdo je nám na silnicích sympatičtější v rámci každodenního provozu.