Klára Issová: Měla jsem štěstí na chlapy, kteří vařili místo mě
Díky filmům Vás lidé znají již sedmnáct, let coby štíhlou herečku. Jaký vztah máte k jídlu?
Zhruba poslední rok a půl jím přirozeně zdravě, tedy bio. Dříve jsem se o to také snažila, ale až poslední dobou se ke mně dostaly informace o složení potravin a také třeba o tom, že kvůli necitlivému zacházení se zvířaty maso obsahuje stresový hormon adrenalin, což není dobré ani pro zvířata, aleani pro naše tělo.
Vadí mi vědomí, že zvířata trpí, a proto si vybírám maso z biofarem, kde mohou žít venku a dostává se jim laskavého zacházení. Například farma Sasov má tento celkově ekologický přístup. Kvůli svému zdraví si kupuji kvalitní potraviny, ve kterých nejsou žádná éčka. Takže vlastně všechno, co vyrobila příroda a my jsme její práci nezkazili nešikovným zpracováním či chhemikáliemi.
Někdo říká, že bio je móda, ale já souhlasím s názorem, že vzhledem k našemu vývoji není módou bio, ale chemie. Ovoce a zeleninu vybírám také cíleně bez chemického ošetření. Všude s sebou nosím knížku Tajemství výrobců potravin, ve které autor Vít Syrový odhaluje, jakými přídatnými látkami se upravují potraviny a jakým éčkům –tedy barvivům, konzervantům a dochucovadlům – je lepší se vyhýbat. Vyhovuje mi, že vím, co kupuji, a dávám tak tělu jen dobré, pro ně přirozené věci. Také jsem se naučila
připravit si zdravé svačinky na celý den.
Které potraviny už u vás nemají šanci?
Úplně jsem vyřadila uzeniny, mražené ryby, tavené sýry a nepiji ani limonády. Vyhýbám se pečivu, výjimečně si dám špaldové. Kdykoli zvolím obyčejný chléb z bílé mouky, jenom tím svoje tělo ucpu a zatížím. Zaženu sice pocit hladu, ale energeticky mi to vůbec neprospívá. Cítím se pak jen plná, ne nasycená.
Podobné je to s cukrem. Ten rafinovanýzbytečně překyseluje organismus a žene mě do nepřirozené hyperaktivity s následným útlumem, zatímco po sladkostech slazených obilnými slady či jen sušeným ovocem a ořechy se cítím lehká a přitom vitální. Vyhýbám se také kravskému mléku, raději mám kozí, ovesné nebo rýžové.
Z jídelníčku jste vyřadila řadu běžných věcí, kde nakupujete?
Často chodím do bioobchodů, nejraději mám prodejnu Bio Dejvice. Hodně nakupuji také v dm drogerii, která prodává pod značkou Alnatura špaldovou mouku a těstoviny. V souvislosti se změnou stravy jsem objevila spoustu dobrůtek, třeba česká firma Lifefood vyrábí skvělé tyčinky bez cukru.
Využíváte i farmářské trhy?
Občas tam ráda zajdu s kamarádkami na oběd. Koupím si nepasterované mošty nebo čerstvé ryby. Překvapilo mě ale, že farmářské trhy neznamenají vždy jen kvalitní potraviny a odpovědný přístup prodejců.
Velmi mě zklamalo, když mi tam jeden výrobce uzenin tvrdil, že všechno, co prodává, je čistě přírodní, žádná chemie. Když ale na mou žádost začal vyjmenovávat ingredience, ukázalo se, že používá tzv. rychlosoli, obsahující dusitany, což jsou jedny z nejvíce nebezpečných aditiv, která narušují složení krve.
Bohužel i to se stává. Osobně si ale myslím, že zaznamenal-li poptávku nakupujících po přírodních potravinách a chtěl vyhovět, měl spíše začít solit klobásky obyčejnou solí než klamat spotřebitele.
„KLÁRA ISSOVÁ V šestnácti letech ji proslavila role v Indiánském létě a od té doby se objevila v mnoha filmech a seriálech. Na svém kontě má Českého lva za vedlejší roli v dramatu Nejasná zpráva o konci světa. V roce 2007 získala na festivalu Berlinale ocenění Shooting Star. V televizi ji teď můžete vidět v seriálech První krok a Zázraky života. Na začátku dubna Kláru čeká premiéra dramatu Tramvaj do stanice Touha v Divadle pod Palmovkou a v létě ve hře Richard III. v rámci Letních shakespearovských slavností. Její sestřenice je herečka Martha Issová. Klára miluje procházky, jídlo bez éček a arabskou kuchyni, kterou zná díky tátovi, jenž pochází ze Sýrie. Je nezadaná, což jí dává možnost najít cestu sama k sobě.“
Dovedl vás ke změně stravy strach o zdraví?
Byl to jeden z důvodů. Několikrát se mi opakoval zánět ledvin, což se stávalo hlavně během natáčení, kdy člověk neuhlídá, aby byl pořád v teple. Léčila jsem se různými antibiotiky, ale nic se nevyřešilo. Dostala jsem doporučení na čínskou doktorku Guo Li, která mimo jiné léčila i prezidenta Václava Havla.
Poté co mě vyšetřila pomocí analýzy tepu, očí a jazyka, naordinovala mi desetidenní kúru. Po tu dobu jsem k ní každý den chodila na akupunkturu a baňky a připravila mi i bylinnou léčbu na míru. Celé dny jsem navíc musela pít horkou vodu, která pomáhá vyplavovat z těla škodliviny. Nesměla jsem jíst nic syrového, i ořechy jsem musela napařovat, aby se organismus zbytečně nepřetěžoval a měl tak možnost rychleji zregenerovat.
Výsledkem toho bylo, že jsem další rok nebyla vůbec nemocná a minuly mě i všechny klasické chřipky a nachlazení. Rady Guo Li využívám dodnes. Třeba si připravuji čaj z kořene čerstvého lotosu, který pomáhá nejen při nachlazení, ale zejména preventivně k posílení plic a průdušek, což ve městě potřebujeme asi všichni.
Je pravda, že při úplňku cíleně nejíte?
Nedávno mi kamarádka půjčila úžasnou knihu Síla měsíce o vlivu jeho fází na náš život. Do té doby jsem o tom sice něco málo věděla, ale nikdy jsem nevyzkoušela nic v praxi. Knížka mě natolik ovlivnila, že jsem se rozhodla absolvovat půst při novoluní i při
úplňku. Jenže já nejsem člověk, který vydrží celý den hladovět, zvlášť když mám pracovní zápřah. Nakonec jsem to vyřešila kulatozrnnou rýží, takže půst to tak úplně nebyl, ale přesto to bylo velmi příjemné a splnilo svůj účel.
Zkoušela jste to i kvůli touze zhubnout?
Spíš jsem chtěla pročistit tělo. S váhou problémy
nemám. Od té doby, co jím zdravě, nemám po čem přibírat. Nehnulo se to ani před dvěma měsíci, kdy jsem přestala kouřit. Tím, že jsem rafinované cukry vysadila už dříve, nemám moc chuť ani na sladké. Raději si dám třeba ovoce. V zimě jsem si zamilovala
hrušky, které stačí dát na páru a pak jen posypat skořicí.
Zůstalo vám něco z lahůdek, které jste milovala jako dítě?
Třeba játra na pánvi, která nám připravovala maminka s bílým rohlíkem… O to u nás byla vždycky rvačka. Biojátra si dám i dnes, jen bez toho rohlíku. Pak krupicovou kaši, ta je v biokvalitě ještě lepší. Ve školní jídelně jsem se vždycky těšila na buchtičky se šodó, na ty narazím málokdy.
Jakou máte vy zkušenost s muži v kuchyni?
Dobrou. Měla jsem štěstí, že kluci, se kterými jsem byla, vařili místo mě a vždycky mi to chutnalo. Za poslední dobu, co jsem sama, jsem se naučila připravovat spoustu jídel, která jsem do té doby neuměla, protože to nebylo potřeba. Jinak jsem ale ráda, když kluci vaří a vůbec se přirozeně zapojují do chodu domácnosti.
Hubla jste někdy kvůli lásce?
Vzpomínám si, že když mi bylo kolem sedmnácti, nějaká klučičí poznámka mě přiměla k hladovění. Dneska mi to přijde jako úplný nesmysl a myslím si, že když něco takového muž ženě řekne, je to buď snaha o manipulaci, nebo nevhodný pokus o zvýšení mužova
sebevědomí.
Taková hloupá kritika, zvlášť když je neodůvodněná, může zadělat na spoustu zbytečných problémů. Ostatně jako každá nevyžádaná kritika.
Jak si rozumíte s pohybem?
Vzhledem ke své povaze ho bytostně potřebuji a uvědomuji si, že by bylo nejlepší, kdybych každý den alespoň chvilku sportovala. Ne vždycky se mi to daří, ale snažím se. Poslední roky jsem hodně cvičila pilates a před pár měsíci jsem k tomu přidala salsu. Bylo to spontánní rozhodnutí. S kamarádem Filipem jsme se dohodli, že nás oba baví tanec, a tak jsme se do toho pustili.
Ohromně mě to baví. Trávím teď večery tancem i doma, dokonce nacvičuji, když se učím texty divadelní hry Tramvaj do stanice Touha, doslova se protancovávám Tennessee Williamsem. (úsměv)
V poslední době stále víc lidí vyhledává jógu. Zaujala i vás?
Mně ji dokonce doporučila fyzioterapeutka. Jenže vzhledem k tomu, že lekce většinou probíhají v době, kdy zkouším v divadle, nebo večer, kdy hraji, nepodařilo se mi zatím najít vyhovující kurz.
Dlouhou dobu jsem chodila do posilovny běhat na pás, jenže najednou mi přišlo, že jsem jako pokusný králík, a začalo mi to být protivné. Klidně vydržím hodinu běžet, ale v posilovně jedině se sluchátky na uších, abych vnímala muziku, a ne ten běh.
Chci dělat věci, které mi přinášejí radost samy o sobě – bez donucovacích prostředků. I s jógou bych chtěla začít.
Musíte se někdy k pohybu přemlouvat?
Dřív jsem cvičila hodně kvůli výkonu, pak jsem si ale uvědomila, že už to tak dělat nechci. Nechci se k pohybu přemlouvat, chci se na něj těšit. Objevovat, jak mohu sama sebe pohybem vyjádřit, objevovat možnosti pohybu a užívat si ho. Právě teď si užívám procházky, kolečkové brusle a nově se přidala salsa.
