Láká vás expedice či trek do hor? Na dotazy odpovídá horský průvodce

Co taková akce obnáší, pro koho je vhodná, zda se na ni musí člověk speciálně připravit a podobné otázky jsem položila Miroslavu Hradovi, horskému průvodci cestovní kanceláře CK EXPEDICE.

Nejprve mi prosím vysvětlete, jaký je rozdíl mezi expedicí a trekem.

Horské expedice jsou náročnější než treky, a to jak po fyzické, tak i psychické stránce. Cílem expedice je obvykle jeden vrchol, na jehož dosažení se celou dobu soustředíte, zatímco cílem treku je cesta jako taková. Při něm si užíváte každý den, kdy objevujete nová místa, máte nové zážitky a nestresujete se právě tím jediným cílem. Existují i akce na pomezí expedice a treku. Sem řadím například výstup na Kilimandžáro: denně poznáváte něco nového, jdete měnící se krajinou, máte komfort v podobě nosičů i kuchaře, ale přitom je vaším cílem nejvyšší vrchol kontinentu.

Pokud bych se chtěla zúčastnit takové akce, musím mít nějaké zkušenosti a znalosti?

Záleží především na cíli vaší cesty. Něco jiného je třeba trek v Nepálu nebo výstup na Kilimandžáro, a něco jiného je expedice na některou sedmitisícovku nebo osmitisícovku. Byť je Kilimandžáro nejvyšším vrcholem Afriky (měří 5895 m n. m. ), můžete na něm stanout i v případě, že jste v podobné výšce ještě nebyli a nejste zkušení horolezci, což u sedmitisícovky není reálné. Na Kili může s dobrým vedením a za příznivých podmínek vylézt i člověk, který se „jen“ ve volném čase věnuje aktivnímu pohybu. No a treky, to je ještě větší pohoda.

Takže expedice na Kilimandžáro patří k těm jednodušším?

Ano, z toho hlediska, že na ní nebudete potřebovat ani mačky, ani cepíny, nemusíte umět lézt. Nicméně je nutné myslet na to, že budete ve vysoké nadmořské výšce, kde každému hrozí edém mozku, edém plic, omrzliny či jiná zranění.

Obecně se na Kilimandžáru podceňuje aklimatizace, v důsledku čehož hodně lidí nevyleze a může jim jít o život. Vždycky proto upozorňuji, že je důležité, aby výstup vedl kvalifikovaný a zkušený horský průvodce, který na své klienty dohlíží a po celý čas je kontroluje. Bohužel třeba takový edém mozku člověk sám na sobě nepozná. Naopak se může cítit báječně a je mu fajn, takže je potřeba, aby u něj byl někdo, kdo včas odhalí, oč jde.

Jakou roli hraje na vysokých kopcích věk?

Obecně platí, že čím je člověk mladší, tím více sil má. Na druhou stranu se mi často potvrdilo, že důležitější než fyzická kondice je psychika – to, jestli má člověk ujasněné, že opravdu chce na kopec vylézt. A to bývá silná stránka zralejších lidí. Zakousnou se a jsou vytrvalejší. Ke svým klientům přistupuji individuálně – když projeví zájem o nějakou akci, zjišťuji, jak na tom jsou, co mají za sebou apod., abych mohl posoudit, jestli je jejich účast na zájezdu bezpečná a mají reálnou šanci na úspěšný výstup. Pokud vidím, že daná expedice pro ně není, navrhnu jim jinou, méně náročnou, která odpovídá jejich aktuálním možnostem.

Pokud bych se rozhodla někam jet, musím se nějak speciálně připravovat?

Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď: záleží na obtížnosti hory, kam míříte, na vaší kondici, způsobu života, zdravotním stavu, na tom, jestli běžně sportujete, byli jste na nějakém vyšším kopci atd. To vše je potřeba posuzovat současně. Zapomenout nesmíte ani na kvalitní výbavu.

Když pojedu na takovou akci poprvé, jak mám vědět, co potřebuji?

Naše cestovní kancelář organizuje zájezdy pro menší počet klientů – to proto, abychom se jim mohli věnovat individuálně. Takže když se řeší výbava, všichni dostanou seznam doporučených věcí na konkrétní akci, a cokoli chtějí prodiskutovat, prodiskutujeme, případně jim pomůžeme s výběrem nových věcí. Výbavu není radno podceňovat, je předpokladem úspěchu.