Lenka Šťastná: S optimismem to jde lépe

VČesku vydělávají ženy o 22 procent méně než muži na stejných pozicích. Právě na tento nepoměr upozorňuje neziskovka Business & Professional Women Czech Republic, kterou Lenka Šťastná založila před pěti lety. Jedním z jejích počinů je konference Ženy sobě, která se koná v rámci Dne rovnosti platů (Equal Pay Day).

Nebojte se požádat o pomoc

Když jsem po téměř dvaceti letech opustila svou kariéru v bankovním sektoru a založila neziskovku, byla pro mě důležitá podpora rodiny. Mám skvělého manžela a děti – dcera je marketingová specialistka a syn IT odborník. Nejdříve jsem se učila od nich: jak být na sociálních sítích, jak udělat web atd. Nebála jsem se požádat o pomoc i naše členky. Oslovovala jsem je, diskutovala s nimi, snažila se věci posunout. A není pravda, že mentor musí být vždy starší – při mé cestě mi pomáhalo mnoho mentorek, které byly mladší než já.

Vytvořte si kolem sebe komunitu

Já jsem networkerka ze své podstaty. Celý život už odmalička si kolem sebe tvořím komunity, sítě lidí, s nimiž se pravidelně stýkám, ať už on-line, nebo v reálném životě. A to mi pomáhá nejen v práci. Vždy tedy ve svém okolí najdu někoho, kdo mi pomůže či poradí.

Optimismus pomáhá

My jsme optimistická rodina. Když děláte věci s nadšením a optimismem, tak lidi vidí, že to má nějaký smysl, a baví je to s vámi. Každý je raději s těmi, co hledí na život s radostí. A to je podle mě to hlavní. A druhá velmi podstatná věc: opouštím lidi, kteří jsou negativní, kteří mi srážejí energii. Já se jim pokusím pomoct a ukázat jim možnou cestu, ale pokud oni nechtějí sami něco se svým životem udělat, nechám je jít.

Změna je život

Odjakživa vyznávám a razím heslo, že jedinou jistotou dneška je změna. Nehroutím se, když se všechno ze dne na den změní ani nemám ze změny strach. Prostě si ty věci nastavím jinak. Někdy to sice bývá nepříjemné, ale tak to prostě je. Zůstat stát na místě je past. Nemám ráda lidi, kteří říkají „to už se ve svém věku nenaučím“, a to je jim klidně o dvacet let méně než mně!

Rovnoprávnost i v rodině

Velmi brzo jsem naučila zapojovat celou rodinu do chodu naší domácnosti. Rozdělila jsem služby na večeře mezi mě, mého muže, dceru a syna. Každý den v týdnu měl někdo službu, a tak musel nakoupit a připravit večeři pro celou rodinu. Důležité je, že se všichni zapojili, a postupem času je to začalo i bavit. A já jsem nebyla jediná, na které by závisel chod domácnosti. A navíc – jako bonus teď moje děti umějí velmi dobře vařit! Sedmý ročník konference Ženy sobě se koná 18. a 19. března v pražském Clarion Congress Hotelu.

CO MÁM RÁDA

• Cesty na Srí Lanku, tam to prostě miluji.
• Knihu Nikdy nejez sám od Keitha Ferrazziho
• Ájurvédské masáže – pomáhají mi vyčistit si hlavu i tělo.

Článek vyšel v časopise Moje psychologie.