Modelka Kate Upton: Všichni říkali, že nejsem hezká, protože nemám žádná prsa

Jako dvacetileté se jí podařilo vydobýt si místo na obálce letošního plavkového vydání slavného časopisu Sports Illustrated, doslova před několika dny se objevila ve fotoseriálu slavného amerického časopisu Vogue. A to jistě se svolením první dámy módy Anny Wintour.

Na jedné straně si muži lepí její plakáty na skříňky, na straně druhé dokáže tahle dívka cloumat i se světem vysoké módy. Stejně jako kdysi na Marilyn bylo něco naivního a zároveň nebezpečného, podobně působí i Kate Upton. Díky reklamním kontraktům se o živobytí rozhodně nemusí bát, na druhé straně chce být tou obyčejnou holkou z Michiganu, která ze všeho nejradši jezdí na koni. Zdá se, že slečna Uptoná má pro zářnou kariéru ty nejlepší předpoklady…

Jak jste se přichomýtla k modelingu?

Oslovil mě skaut modelingové agentury Donalda Trumpa, když jsem byla na jezdeckém tréninku.

Kolik vám tehdy bylo let?

Právě že mi bylo teprve dvanáct.

Nepřišlo vám jméno té agentury zprvu trochu podezřelé?

Tehdy jsem ještě o pánovi s přehazovačkou nevěděla nic…

Znamená to, že tenkrát všechno řešili rodiče?

Jasně, řešila to moje máma, ale z tohohle kontaktu nakonec stejně nic nebylo. Později, asi v šestnácti letech, jsem podepsala smlouvu s Elite Model Management v Miami. Na Floridu jsem se nakonec za prací i přesunula.

V jezdectví za sebou máte celkem slušné úspěchy, ještě se mu věnujete?

Asi bych už nemohla závodit, ale když mám volnou chvíli, ráda si zajezdím. Moje sestra se tomu věnuje podstatně víc, a tak když jí jedu navštívit, nenechám si ujít její závody.

To ale nebyli obyčejní koně, na kterých jste jezdila...

American Paint Horse neboli zkráceně americký paint je velice zvláštní kůň. Kvůli strakatému zbarvení se na něj dlouho hledělo jako na podřadného, přitom svými vlastnostmi je naprosto jedinečný. Teprve v roce 1965 vznikla American Paint Horse Association a právě pod jejími křídly jsem v mládí závodila.

Spadla jste někdy vůbec z koně?

To je jako ptát se plavce, jestli se někdy namočil. Bez modřin a zlomenin to samozřejmě nejde a pády se nevyhnuly ani mně.

U Vás jsou jednoznačnou předností prsa, není to ve světě modelingu spíš omezující?

Když máte postavu obdařenou křivkami, jste odsouzeni dělat víc práce v plavkách nebo spodním prádle. Já jsem začínala v Miami, a tak jsem právě s tímto druhem modelingu nikdy neměla problémy.

Většina rozhovorů s vámi se točí právě kolem prsou. Jak příjemné je pořád mluvit o tomtéž?

Já sama nevím, co s tím pořád všichni mají? (smích) Ale vzpomínám si, že na základce si ze mě dělali všichni legraci spíš proto, že jem byla na hrudníku plochá. Všichni říkali, že nejsem hezká, protože nemám žádná prsa. A tahle prsní závist, nebo jak by se to dalo nazvat, ve mně asi nějak zůstala, protože když jsem se později zakulatila, najednou jsem si uvědomila, že je mám ráda. Svoje prsa mám jednoduše ráda proto, že jsem je nikdy neměla a najednou je mám. Tečka.

Vaším profesním vrcholem je asi focení pro Sports Illustrated, přesto se o Vás Sophia Neophitou z Victoria’s Secret vyjádřila, že s Vámi tato značka nebude spolupracovat, protože vypadáte příliš obyčejně.

Víte, módní svět není jen Victoria’s Secret. Existují spousty dalších značek, u nichž se dívky mohou uplatnit. Já jsem si na vysokou módu ani eleganci nikdy nehrála, jsem taková, jaká jsem, a zakázky si jistě najdu i jinde.

Jaký typ mužů máte ráda?

Líbí se mi, když se muži umějí bavit. Mám sama fůru energie, a tak mě to táhne k takovým lidem, se kterými nikdy není nuda.

Ony ty fotky přece jenom umí trochu lhát, skutečnost bývá trošku odlišná. Ani já nejsem se svým tělem stoprocentně spokojená, ale tímhle komplexem trpí podle mě i ty nejkrásnější dívky.

Je něco, co nemáte a moc byste chtěla mít?

Jasně. Chtěla bych například umět zpívat, ale bohužel mám nejhorší hlas na světě. Ale vážně ten nejhorší! (smích) Chtěla bych být hvězda, jako je třeba Britney, ale bohužel nemůžu.

Celá „Uptonmánie“, tedy to, že patříte mezi nejžádanější ženy, začala díky krátkému videü pověšenému na YouTube, v němž tančíte v hledišti během basketbalového utkání v Los Angeles.

Ten taneček rozhodně nebylo nic předem připraveného, co bych trénovala doma před zrcadlem. Vzniklo to naprosto spontánně a počet kliknutí (dnes téměř deset milionů) překvapil i mě samotnou.

Na Twitteru máte v současnosti téměř čtyři sta tisíc následovníků, většinou mužského pohlaví, co na vás vidí?

Vyrostla jsem na Floridě doslova na koňském hřbetě a takřka celý život jsem strávila v jezdeckých botách, džínách nebo bikinách. Jedno z toho to určitě bude.

Máte na těle dvě tetování. Podkovu na zápěstí a malý křížek na prstu...

U tetování musí člověk hodně přemýšlet, aby zvolil něco, co bude mít rád po celý život. Ježíš a koně mi přijdou docela určitě jako sázka na jistotu.