Nenechte mozek zahálet: hrajte si | E15.cz

Nenechte mozek zahálet: hrajte si

Nenechte mozek zahálet: hrajte si
ZDROJ: Ženy - E15

Alena Menclová

Patříte-li k lidem, kteří jsou přesvědčeni, že dospělí se mají zabývat jen potřebnými a důležitými činnostmi, pak vás možná překvapí, že „něco“ vašemu životnímu stylu chybí. Ve shonu všedních dnů vás možná ještě nenapadlo, že byste si měli hrát.

Děti si hrají spontánně, bohužel s přibývajícím věkem narůstají různé povinnosti, přicházejí jiné zájmy, a nakonec tu máme dospělého, který považuje hru za ztrátu času. Ne všichni na hry zapomenou, více si ovšem hrají muži než ženy. Možná i proto, že nemívají druhou směnu v domácnosti, nebo si umějí najít čas (což stojí za zamyšlení).

S dětmi si hrajte bez výčitek

Pokud máte děti malé, hrajete si s nimi a vůbec vás nenapadne považovat čas strávený hrou za ztracený. Jak potomci odrůstají, zapojují vás do hraní jednoduchých společenských her – na stole se ocitne domino, pexeso, mikádo, Člověče nezlob se, a vám nezbývá, než zatnout zuby a oblíbenou hru hrát do omrzení.

Po čase přijdou na řadu karetní hry, a i v těch vás možná brzy začnou dítka porážet (pokud jste už před tím nepohořeli na pexesu). Složitější deskové společenské hry pro starší děti vás mohou zaujmout, a stolní hokej či fotbal si s chutí zahrají i otcové.

Hrát s dětmi byste si měli ne z povinnosti, ale z radosti a s radostí, že jste spolu. Čas, který hraním s dětmi strávíte, bude jednou jejich nejpěknější vzpomínkou. Navíc při hrách poznáte své potomky zase jinak a leccos nového se o nich můžete dozvědět.

Ztratili jsme užitek z her

Desetiletí minulého režimu nebyla příliš nakloněná hrám, při nichž by se lidé shromažďovali, takže kromě sportovních (organizovaných) klubů byly leda tak šachové kroužky. Mariáš hráli chlapi v hospodě, hazardní hry se pro socialistického občana nehodily právě tak jako buržoasní golf …

Zatímco jinde ve světě se scházeli přátelé v klubech, aby si zahráli bridž nebo bingo, u nás se stály fronty na hru Sázky a dostihy, kdo ji měl doma, mohl pořádat turnaje s přáteli. Naštěstí si dnes kdo chce, může zahrát jak v kasinu, tak třeba v klubu stejně naladěných příznivců domina.

Víte, co je na hrách (hlavně společenských a společných) opravdu důležité? Je to setkání s přáteli, možnost popovídat si, zasmát se, a odreagovat se od problémů všedního dne. Proto bychom si na hru měli vymezit čas, a brát ji jako součást duševní hygieny.

Samotáři a osamělí

Každý z nás není příznivcem kolektivních her, každý není společenský, a samotáři by se lidem nejraději vyhýbali za všech okolností. Pokud patříte-li do některé z těchto kategorií, nemusíte zoufat – i pro vás se najde možnost hry.

Jednoduché je to s počítačem, her pro samotáře je na internetu spousta (oddechové, postřehové), i starší generace se základními znalostmi užívání internetu si najde pro ukrácení chvíle zábavu.
Nestyďte se hrát si v každém věku, hra opravdu není ztráta času. Při hrách se můžete učit, získávat nové poznatky, cvičit si tvořivé myšlení: luštění křížovek, hlavolamů, různých šarád a hádanek vás zabaví na hodně dlouho a leckdy se i „zapotíte“.

Můžete také ve volném čase skládat puzzle třeba s tématem nočního města, a jestli máte v sadě tři tisíce kousků, pak se nebudete nudit hodně dlouho. Správně vás potrápí i různé dřevěné (plastové, drátěné) hlavolamy, které mohou být i nápaditým dárkem.

Dostanete-li krásný dřevěný hlavolam ve tvaru mnohostěnu z několika desítek dílků, pak si hlavně neztraťte návod ke kompletaci. Jinak budete mít po několik let v sametovém sáčku spoustu kostiček všemožných tvarů, z nichž se budete čas od času pokoušet složit původní hlavolam.

Hrou se zbývají i vědci

Zda je člověku hra geneticky daná a zda je potřeba pro jeho vývoj, tím se zabýval už nejeden tým vědců. Všichni došli ke stejnému závěru: pro vývoj člověka je hra třeba už od nejútlejšího věku, kdy slouží k poznání a rozvoji dovedností. Umění si hrát je člověku dané, a tuto schopnost je třeba neustále udržovat a rozšiřovat.
Ani senioři by neměli nechat mozek zahálet a měli by si procvičovat paměť, postřeh a také schopnost logického uvažování. Výmluva, že starý mozek je unavený, je opravdu jen výmluvou, vždyť schopnosti mozku využíváme snad jen z deseti procent.

Duševně zdravý člověk by měl být vděčný za to, že mu slouží mozek (i když s pohybem to nebude takové jak za mlada) a měl by mu dopřát radost ze hry. A co je důležité? Budete-li si umět hrát, nuda se vám vyhne obloukem.

Autor: Alena Menclová

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!