Nesmrtelný příběh Romea a Julie ožívá v Mahenově divadle
Shakespeare zasadil děj Romea a Julie do Verony, ve shodě se svými prameny zachoval základní zápletku, ale změnil některé podrobnosti. Milostné vzplanutí je zasazeno do bojů mezi Monteky a Kapulety, důvod na život a na smrt zuřícího konfliktu nikdy není objasněn.
Shakespeare straní velkému lidskému citu. Nechává své hrdiny, aby se ve jménu lásky dopouštěli leckterých zapovězených skutků, ať už je to tajný sňatek proti vůli rodičů, protizákonná koupě jedu, či dokonce sebevražda a naopak ukazuje, jak fatální důsledky může mít lpění na zásadách rodové cti povýšených nad zákon.
Ústřední dramatický konflikt, který se na různých rovinách projevuje rovněž jako střet mladých a starých, citu a rozumu, neodvratného osudu a svobodné volby, vrcholí poznáním o lidské nepoučitelnosti, jíž se v nerovném boji může vzepřít pouze milostný cit dvou mladých lidí jako hodnota ze všech nejvyšší.
Romeo a Julie je zároveň jednou z prvních Shakespearových her uvedených u nás. V roce 1617 ji z Polska na Moravu přivezla anglická kočující společnost principála Greena, která hru, či její adaptaci, uvedla nejprve v Olomouci a dalších několika moravských městech a posléze také v Praze u příležitosti korunovace arciknížete Ferdinanda Štýrského.
První pokus inscenovat Romea a Julii v češtině se uskutečnil až v roce 1805, a to poněkud kuriózně. Úředník pražského magistrátu Hynek Ignác Šiessler přeložil německou úpravu Christiana Felixe Weisse, jemuž původní Shakespearova hra připadala příliš drsná, takže ji ukončil happyendem. Ovšem kritikům, jako např. F.B.Mikovcovi, jeho přístup připadal jako „hnusné předělání Shakespeara“.
Novou inscenaci slavného příběhu o nešťastné lásce dvou veronských milenců zrodivší se navzdory rodovému sváru uvádí Mahenovo divadlo v Brně interpretací Shakespearova textu v překladu Martina Hilského a úpravě a režii Zdeňka Černína, který do titulních rolí obsadil Magdu Tkačíkovou a Jakuba Šafránka. Premiéra představení se koná 13. září 2012.
Tvůrce prý zajímá především drama protikladů, rozporuplnost lásky a paradoxy doby, v níž se děj odehrává a která v mnohém zrcadlí nás samé i naši dobu. Jakou šanci má láska ve světě iracionální agrese, vztahové zmrzačenosti, kdy potřeba milovat se zaměňuje s poživačností? Může v takovém pokrouceném prostředí malosti vyrůst velký, čistý cit schopný absolutní oběti? A není to snad zázrak, když se to stane?
