Nezapomeňte na Barborku

Předvánoční zvyky a obyčeje

Tradice a zvyky nám zpestřují život během celého roku a vytrhávají nás z fádního koloběhu všedních dní. V naší zemi mají lidové, duchovní i kulturní tradice velmi hluboké kořeny. Častěji a s větším důrazem na jejich skutečný význam se s nimi však setkáte na vesnicích a menších městech. Mohou mít také různé formy, které se regionálně liší. Podle průzkumů se dnes obliba některých, dříve udržovaných zvyků pomalu vrací a dodržování tradic považují více jak dvě třetiny Čechů za důležitou součást rodinného života.

Prozradí rozkvetlá větvička budoucnost?

K prvním adventním svátkům patří řezání tzv. „barborek“. Tato tradice je spojena se svátkem svaté Barbory, patronky horníků a střelců, která je jednou ze 14 středověkých světců a pomocníků. Slavíme jej 4. prosince, tedy dvacet dní před Štědrým dnem. V tento den si za dřívějších dob svobodné a vdavekchtivé dívky trhali větvičky z třešní a dávali si je do vázičky s vodou. Pečovali o ně a věřili, že jestli jim větvičky do Štědrého dne vykvetou, pak se v příštím roce vdají. Vykvetla-li pak „barborka“ ještě před Štědrým dnem, o to dříve se svatba měla konat.

Následně si pak dívky brávali své rozkvetlé třešňové větvičky s sebou na půlnoční mši. Měly je vloženy za pasem a když si některý mládenec větvičku vzal, dával tím dívce najevo svou lásku ři náklonnost.

V dnešní době tato tradice přetrvává, ale přenesla se i do poněkud jiné roviny. Barborky si už netrhají jen mladé dívky, ale spousta dalších žen si jimi zkrášluje byt a oživuje předvánoční atmosféru. Dnes se také traduje, že na svatou Barborku se má nařezat tolik větviček, kolik je členů rodiny. Každý z nich si pak na tu svou pověsí papírek s přáníčkem a pokud mu „barborka“ do Štědrého dne vykvete, jeho přání se mu vyplní.

Zvěstovatelky vánočního času

K dalším zvykům, spojeným se svatou Barborkou, patřili v dřívějších dobách tajemné postavičky, které navečer procházeli městem. Bývaly to ženy, oděné do bílého hávu, obličej měly bílý například od mouky a dlouhé, rozpuštěné vlasy jim zdobil jen zelený věneček. V ruce držely větvičky, kterými klepaly na dveře nebo okna a oznamovali tak příchod adventního období. Neměly však budit strašidelný dojem, naopak, rozdávaly dětem sladkosti a různé drobnosti.

Zpestřete si vánoční domov veselými květy

Líbí-li se vám tento předvánoční zvyk a rozhodnete-li se zkrášlit si domov živými květy, pak tu pro vás máme pár rad. Utržené větvičky nedávejte z mrazu ihned do teplého pokoje. Dejte jim nějaký čas, aby si zvykly na vyšší teplotu. Nechte je tak 2-3 hodinky například na chodbě či ve sklepě, nebo je ponořte na pár minut do odstáté vody. Poté konce větviček šikmo seřízněte a dejte do vázy s vodou, kterou nevyměňujte, pouze dolévejte. Dbejte také na to, aby vázička nestála u zdroje tepla. Větvičkám nesvědčí suchý, teplý vzduch, proto je také čas od času roste. Pro urychlení kvetení můžete do vody přidat pár kapek čpavku.

Třešňové halúzky můžete nahradit větvičkami z višní, švestek, meruněk či jiných ovocných stromků. K oblíbeným patří také větvičky zářivého zlatého deště či magnólie, jejíž veliké květy působí velmi oživujícím dojmem. Pro okrasu můžete kvetoucí větvičky různě kombinovat, například s větvičkami „kočiček“ nebo různých jehličnanů.

Na závěr ještě něco málo z pranostik, které například říkají, že jaké bude na svatou Barboru počasí, takové bude až do Štědrého dne a má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.

Autor: Mirka Bittová

1. prosince 2008