Aloe je ideální pokojovka do panelového bytu
Dekorativní a velmi skromné aloe pocházejí z afrického kontinentu, nejčastěji z oblasti Zimbabwe, Kapského Města či ostrova Zanzibar. Tento rod sukulentních rostlin zahrnuje téměř dvěstěpadesát druhů, z nichž některé jsou často zaměňovány za rod Agáve, který však pochází z Ameriky, a jejichž květ vyrůstá ze staré růžice, která pak odumírá.
Vyberte si, která se vám líbí
Nejrozšířenějším a nejčastěji pěstovaným druhem u nás je aloe stromkovitého vzrůstu, Aloe arborescens. Vytváří holý kmínek s oddělenou růžicí a od ostatních druhů ji poznáme podle listů, které má znatelně světlejší.
Pro bytové podmínky je vynikající rostlinou také aloe pestrá - Aloe variegata, která je nízká, tvoří růžice tmavě zelených listů s bílými příčnými pruhy, a každý rok vytváří množství odnoží. Hodí se pro výsadbu do nízkých misek a bude se jí dařit jak v koupelně, na stolku v hale, tak i na okně obýváku či dětského pokoje.
Do trochu jiné skupiny patří léčivá, (ale i okrasná) Aloe barbadensis, kterou známe zejména pod jejím komerčním názvem Aloe vera, jejíž mohutné skvrnité listy dorůstají do více než metrové délky. Už ve starověku byly objeveny léčivé účinky husté šťávy lisované z listů aloe, která se používala na popáleniny a rány. V lidovém léčitelství se ke stejným účelům aloe uplatňuje dodnes a moderní věda její účinky využívá pro léčivou kosmetiku a do potravinářství. Výtažek z aloe vera je ingrediencí mnoha omlazujících a regeneračních pleťových krémů a potravinových doplňků.
Z méně známých druhů vám doporučujeme druh aloe rozkošné, Aloe concinna, se světlezelenými listy s podlouhlými bílými skvrnami. Listy jsou uspořádány v růžici, z níž zespodu vyrůstají další odnože, vhodné pro další množení. Tato velmi dekorativní aloe se uplatní v minizahrádkách a sesazovaných miskách, ale stejně dobře vypadá i jako solitérní květina v moderním interiéru.
Sucho sukulentům prospívá
Aloe potřebují výživnou písčitohlinitou zeminu (nebo si můžeme koupit již namíchanou speciální směs pro sukulenty) a dostatek vody během růstu od dubna do září. Přihnojujeme od jara do podzimu hnojivem pro kaktusy.
V létě je nejlepší aloe umístit do zahrady či na balkón a chránit je před přímými slunečními paprsky. Má sice ráda teplo, ale prudké slunce může zanechat na listech nepěkné skvrny. Přes zimu ve vytápěné místnosti zaléváme častěji.
Aloe mohou přezimovat i v chladnějším prostředí, kde přísun vody omezujeme a zaléváme jen velmi opatrně, aby rostlina příliš neseschla. Podaří-li se aloe umístit na chodbu nebo tam, kde je teplota kolem 10 stupňů, starší rostliny vykvetou krásnými ohnivými klasy květů, které nás potěší celý týden.
Pokud je květináč již rostlině příliš těsný, aloe přesazujeme výhradně na jaře. Aloe si můžeme snadno rozmnožit sami. Nejjednodušší je množení bočními výhonky, které se vytvářejí v letních měsících.
Když dosáhnou polovinu výšky mateřské rostliny a výhonek má vlastní kořeny, oddělíme jej od rostliny a zasadíme do vhodného substrátu. pokud výhonek kořeny nemá, necháme ho dva dny zaschnout, a pak teprve vložíme do vody, (nebo zasadíme do písku), kde sazenice pustí kořeny asi za dva až tři týdny.
