Advent - znáte jeho význam?
Období adventu předchází Vánocům, které jsou pro většinu obyvatel křesťanských zemí nejoblíbenějšími svátky, po Velikonocích druhými nejvýznamnějšími svátky kalendářního roku.
Na památku toho, že před dvěma tisíci let přišel na svět jako spasitel všech lidí, si dodnes dáváme o Vánocích nejrůznější dárečky. Na každou oslavu se předem připravujeme – advent by se měl stát dobou příprav na šťastné a radostné prožití vánočních dnů.
Z historického pozadí narození Ježíše Krista
Název advent pochází z latinského slova adventus, které znamená příchod. Příchod Ježíše, Mesiáše – vykupitele, byl předpovězen mnohými proroky. Ać z královského rodu, jako potomek starozákonního krále Davida, žijícího téměř tisíc let před ním, narodil se sám do nejchudších poměrů. Ty mu očima dnešních sociologů dávaly pramálo šancí stát se oním očekávaným Králem Králů.
Nedosti toho. Židovský král Herodes z obav o vlastní pozici ihned po Ježíšově narození usiloval o jeho život, což vyústilo v masové vyvraždění novorozenců z Herodova příkazu. Ale Josef, Ježíšův pěstoun, byl ve snu varován a včas s Marií a Ježíškem uprchl do Egypta.
Advent začíná čtyři neděle před 25. prosincem. Křesťané jej většinou prožívají ve znamení pokání. V katolických kostelích se v tomto období většinou konají ranní pobožnosti k poctě Panny Marie, tzv. roráty, při nichž se zpívají starobylé české rorátní zpěvy.
Čekání na Ježíska
Rodiny mohou prožívat advent jako přípravu na svátky, spojenou s uklízením a zdobením domova, pečením vánočního cukroví, přípravou dárečků pro všechny členy rodiny i přátele a známé, návštěvou předvánočních trhů a koncertů i nejrůznějších jiných akcí. Děti většinou na darovaných adventních kalendářích pečlivě sledují, kolik dnů do Štědrého dne ještě zbývá a těší se na dárečky pod stromečkem.
„Jak vznikl adventní věnec? První adventní věnec vyrobil pravděpodobně jeden německý teolog pro své děti, aby zamezil jejich neustálému vyptávání, kolik že to ještě času zbývá do Vánoc. Z tohoto popudu vytvořil dřevěný věnec s 19 malými červenými a 4 velkými bílými svíčkami, které byly postupně zapalovány - červené svíčky každý den, bílé každou neděli. Od té doby prodělala podoba adventního věnce mnoho úprav, dřevo nahradily větvičky s jehličím, jako symbol života a naděje. Počet svíček se snížil na 4, svíčka, která se zapalovala poslední adventní neděli, byla odlišena jinou barvou.“
Během adventu se nabízejí ke koupi nejrůznější adventní věnce, můžeme si je ale udělat i sami doma. Na adventním věnci se čtyřmi svícemi pak zapalujeme na první neděli jednu, na druhou druhou svíčku, až konečně na čtvrtou neděli adventní na věnci hoří všechny čtyři svíce – a to je Štědrý den skutečně již za dveřmi.
Vánoce samé začínají sice Štědrým večerem, ale vrcholná křesťanská vánoční oslava se koná až při půlnoční mši po něm, kdy probíhá slavnost Narození Páně. Bohoslužby Božího dne vánočního pak probíhají i následující dopoledne.
K hlavním vánočním svátkům patří i další den, svátek sv. Štěpána prvomučedníka.
Vánoční období pak pokračuje dalšími svátky: nedělí Boží rodiny, slavností Mláďátek 28. 12. se vzpomínkou na Herodem povražděné děti, slavností Matky Páně Panny Marie 1. 1., slavností Zjevení Páně 6. 1. s připomínkou příchodu třech mudrců (králů) od východu do Betléma, a končí nedělí Křtu Páně.
Svátek nejen křesťanský
Zatímco pro nekřesťanské rodiny je doba adventu a Vánoc jen jakousi folklórní záležitostí v horším případě spojenou jen s vydatnou konzumací, v lepším případě s utužením rodinné pospolitosti, křesťané je vnímají jako příležitost k hlubokým duchovním prožitkům a k obohacení osobnosti vlastní i svých blízkých a bližních.
Vnímají je také jako svátek rodiny (mnohde v neděli po hlavních vánočních svátcích obnovují manželé při mši svůj manželský slib) a to nejen jako svátek rodiny vlastní, ale široké rodiny všech křesťanů, a proto také zpívají: „… nám, nám, narodil se“.
Pokusme se letos prožít advent pokud možno v klidu a pohodě a na nezbytné nákupy a předvánoční přípravy se ve vlastním zájmu vrhněme co nejdříve. Šťastný start do letošní předvánoční doby!
