Na návštěvě: Horské lebedění u kachlových kamen
Útulná chalupa pro početnou rodinu nemusí vzniknout pouze na zelené louce, ale klidně i nad bažinou. Vyprávět by o tom mohli starší manželé z Liberce, kteří si vybrali stavební pozemek během zimního výletu s běžkami na nohou v Janově v Jizerských horách.
Jejich víkendové útočiště – moderní verze horské chalupy – usazené na louce mezi vzrostlými smrky vypadá docela nenápadně. Splynout s okolím mu napomáhá praktická výbava: dřevěná fasáda šedozelené barvy, vysoká sedlová střecha z šedého plechu a jednoduchý tvar tradiční horské chalupy.
Střízlivý vzhled stavby, který odkazuje k horské krajině a původní lidové architektuře, „narušuje“ pouze jedna výjimka. Dlouhý vikýř s výhledem, jenž se vznáší jako oko na dvou nožkách nad prosklenou verandou a připomíná kukátko do krajiny. I tento prvek je však odkazem na klasický rizalit, tolik typický pro původní stavby jizerských hor, ale s tím rozdílem, že je o podlaží výš.
Svérázná – nikoli však samoúčelná – řešení dostala prostor i jinde. Do dřevostavby se vchází celkem třemi vstupy, přičemž letní i zimní vchod je situován na štítové stěně, jež se neztrácí v chladné části roku v závěji sněhu spadaného ze střechy.
Zimní vstup navíc prozíravě ústí na velkorysou verandu s posuvným zasklením. Majitelé jsou díky tomu dobře chráněni před poryvy větru i rozmary počasí a zároveň mají dostatek prostoru pro oklepání sněhu z obuvi či přípravu lyžařské výbavy před výletem. Naopak v létě je možné verandu maximálně otevřít a propojit dům opticky s okolní přírodou. V podzimním čase zase verandu příjemně vyhřeje poslední slunko. Třetí ze vstupů je čistě užitkový. Majitelé tudy procházejí v létě na pozemek nad chalupou, v zimě nosí zásoby dřeva na topení.
Za dveřmi dřevostavby uvítá návštěvníky příjemné teplo a pohled na jednoduchý interiér v severském stylu, kterému v centrální části dominují poctivá kamna obložená tmavě zelenýmikachli. Kromě toho, že bez potíží vytopí celý dům, slouží také jako sporák, hřejivá lavice i válenda v jednom. Díky tradičnímu pojetí příjemně doplňují světlé dřevo na stěnách, nábytku i podlaze a zároveň nenásilně dělí společenskou zónu do několika různých částí. Kamna byla jedním z požadavků investorů, proto jim architekti dali výsostnou dominantní pozici.
Samotné vnitřní dispozice domu tvoří prostorné zádveří navazující na technickou místnost a lyžárnu, dále je zde malá toaleta a velká obytná místnost s kachlovými kamny a moderní kuchyní s ostrůvkem, který navazuje na jídelní stůl. Směrem k jihu se prostor otevírá zasklenou verandou do krajiny. Nad jídelním stolem se nachází otevřená galerie, která propojuje jednotlivá podlaží domu a zároveň napomáhá rovnoměrnému šíření tepla z kamen.
Západní část přízemí je vyhrazena nejstarším členům rodiny. Vedle ložnice zde mají k dispozici například knihovnu a sprchu s toaletou. Ložnice majitelů má vlastní soukromou vyhlídku na pozorování krmítka, neboť místní fauna je velmi rozmanitá. Podkroví patrové chalupy tvoří dvojice ložnic s vlastním hygienickým zázemím a velký prostor galerie, který se otvírá do krovu s pracovním koutem, šatnou a do odpočinkové zóny s houpačkou a vyhlídkou.
Výjimečným prvkem v patře je právě vyhlídka – kukadlo, kterému nikdo neřekne jinak než Lebedín. Trefné pojmenování pro místo určené výhradně k lebedění a povalování se vymysleli architekti. „Lebedín je nový typologický prvek domu a v současné době ho jako terminus technicus zavádíme i do dalších projektů,“ upřesňují autoři návrhu,“ upřesňují autoři návrhu.
