Jak často pečovat o dům?

ZDROJ: Ženy - E15

Dům lze přirovnat k živému organismu, i on podléhá vlivu času, reaguje na změny prostředí i způsob užívání. A také vyžaduje péči a pravidelnou údržbu. Jednotlivé části stavby jsou přitom vystaveny různému „tlaku“ prostředí, liší se technologií a materiálem a vyžadují různé přístupy i četnost péče.

Největší zátěži ze strany přírody je vystavena střecha, která hraje zároveň velmi důležitou roli při tepelné ochraně stavby – zvlášť pokud je pod ní umístěno podkroví. Poškození a poruchy střešní konstrukce navíc mohou znamenat značné škody pro celou stavbu. To jsou v kostce hlavní důvody, proč věnovat péči o střechu patřičnou pozornost.

Pozornost na ni je třeba zaměřit hned po dokončení stavby, kdy musíme ze střechy i okapových systémů odstranit všechny nežádoucí předměty, přebytečné spojovací prvky, kusy krytiny, třísky a kovové částice. V závislosti na ročním cyklu pak pro střechu a její údržbu platí poměrně jasně definovaný postup péče – příprava na zimu a kontrola na jaře. V případě sedlové střechy jde hlavně o pohledovou kontrolu a to, zda nebyl povrch střechy mechanicky narušen. V případě pálených nebo betonových tašek je pak oprava možná i svépomocí – pokud jde jen o jednu nebo několik tašek – v ostatních případech je nutný zásah pokrývačské firmy.

Stejnou pozornost jako povrchu střechy je třeba věnovat i oplechování a okapům. Při podzimní přípravě je potřebná zejména jejich průchodnost, na jaře si všímáme případného poškození, koroze nebo tvarové deformace způsobené sněhovou a ledovou zátěží. I tady se doporučuje dohled odborníka.

KOMÍN MUSÍ BÝT BEZPEČNÝ

Důležitým prvkem stavby, který propojuje interiér s vnějším prostředím, je komín. Současné komínové systémy přitom již nejsou pouhým „průduchem“, jenž má jako jediný cíl odvádět spaliny, ale jde o důmyslné konstrukce splňující vysoké ekologické i ekonomické požadavky. Na stavu komínu navíc závisí požární bezpečnost i zdraví obyvatel domu.

Vedle povinně „vyvložkovaných“ starších komínů se staví i moderní systémové komíny – největší trvanlivost a současně všestranné použití mají vložky z nerezavějící oceli v kombinaci s keramickým pláštěm, dalším osvědčeným materiálem pro komínovou vložku je keramika – nejčastěji je vyrobena ze šamotových tvárnic, jež vyhovují nárokům na univerzální používání komína.

Legislativa, která předepisuje odborné sledování komínů, se ale vztahuje bez výjimky na všechny typy. Podle nařízení vlády č. 91/2010 Sb., které vstoupilo v platnost počátkem roku 2011, jsou fyzické i právnické osoby u spotřebičů s výkonem do 50 kW (v rodinných domech se používají mnohem nižší výkony) povinny zajistit kontrolu spalinové cesty jedenkrát ročně a tato povinnost se týká i chat a chalup. Kontrolovat komín – a následně vystavit platný zápis smí pouze držitel živnostenského oprávnění v oboru kominictví. Čistit spalinovou cestu spotřebičů na pevná paliva s výkonem do 50 kW lze ale provést i svépomocí.

Četnost nutných kontrol a pravidelných čištění komína se určuje podle typu paliva:

pevná paliva – čištění spalinové cesty: 3x ročně (lze svépomocí); kontrola spalinové cesty: 1x ročně (provádí kominík)
kapalná paliva – čištění spalinové cesty: 3x ročně (provádí kominík); kontrola spalinové cesty: 1x ročně (provádí kominík)
plyn – čištění spalinové cesty: 1x ročně (provádí kominík); kontrola spalinové cesty: 1x ročně (provádí kominík)

Pozn.: I v případě svépomocné akce je třeba provést zápis.

SPECIFIKA PLOCHÉ STŘECHY

Specifický přístup vyžaduje plochá střecha, která není na rodinných domech nijak výjimečná. Řešení poškozených částí není u ploché střechy tak snadné jako v případě výměny jedné nebo několika střešních tašek a vyžaduje zpravidla zásah profesionálů. Proto je třeba opatrnosti již při běžném zacházení – k úklidu sněhu nebo listí nelze používat kovové nástroje, na krytinu se nesmí odkládat jakékoli předměty.

Kontroly povrchu ploché střechy se rovněž provádí v cyklech – dvakrát ročně – před zimou a po zimě. Je přitom nutné zkontrolovat průchodnost vtoků a žlabů a také to, zda na střeše nejsou předměty, které by mohly odtokové cesty ucpat. Jednou ročně bychom měli také zjistit, v jakém stavu je povrch hydroizolace v ploše i v místech jejího ukončení na jiných konstrukcích (klempířské prvky apod.). Také oplechování je třeba zkontrolovat a zajistit jeho případnou opravu.

Pro plochou i sedlovou střechu platí pravidlo bezpodmínečné kontroly po extrémních výkyvech počasí – krupobití, vichřici, zásahu bleskem apod.

KDY KONTROLOVAT STŘECHU

základní prohlídka – po instalaci střešního pláště
pravidelné prohlídky – 2× ročně (před zimou a po zimě)
důkladné prohlídky – 1× za dva roky (s odborníkem)
aktuální revize – po mimořádných událostech (krupobití, vichřice, zásah bleskem…)

KOTEL SE BEZ REVIZE NEOBEJDE

Nejrozšířenějším zdrojem tepla pro topení v rodinných domech je u nás plynový kotel. Jde o složité zařízení, v němž je integrována vyspělá elektronika, proto podléhá i předpisům, jež mají zajistit co největší bezpečnost provozu. Jde o § 62 energetického zákona, podle kterého je odběratel plynu „povinen udržovat zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit“. Za pravidelnou revizi plynových kotlů zodpovídá majitel, který je povinen tento úkon zajistit nejméně jednou za tři roky. Revizi přitom musí provádět kvalifikovaný revizní technik, který má pro tuto činnost platné osvědčení.

Potřeba kontroly plynových kotlů je ale častější než jednou za tři roky. A nejde jen o bezpečnost, během provozu totiž může kvůli zanášení výměníku dojít k výraznému zvýšení spotřeby, a tedy k finančním ztrátám, které zůstanou nepovšimnuty až do doby, než přijde roční vyúčtování za plyn. Doporučuje se proto pravidelná servisní prohlídka před topnou sezonou. Zkušení ale vědí, že s jejím sjednáním není dobré váhat – každý podzim jsou firmy zaplaveny objednávkami a čekací doby se mohou protáhnout hluboko do topného období. To může být problém v případě nečekané poruchy spojené se zahájením provozu topení.

Potřeba revize plynového kotle ale nastává i v případě, že v domě byla vyměněna okna a dveře a zvýšila se tak vzduchotěsnost stavby, aby byl i v nových podmínkách zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování.

KDY KONTROLOVAT PLYNOVÝ KOTEL

1× za tři roky – ze zákona
1× ročně – před topnou sezonou
aktuálně – při změnách podmínek (změny vzduchotěsnosti interiéru apod.)

PÉČE O OKNA A VENKOVNÍ DVEŘE

Propagační materiály výrobců oken většinou zdůrazňují, že produkty jsou téměř nebo zcela „bezúdržbové“. Přesto se vyplatí na tyto informace tak docela nespoléhat. Nelze si totiž myslet, že se žádný z negativních vlivů vnějšího prostředí na oknech neprojeví – sluneční záření může způsobit ztrátu lesku nebo zažloutnutí bílého povrchu, exhalace v ovzduší se zase mohou podepsat na změně barevného odstínu.

Pro okna a vchodové dveře by tedy mohlo platit pozměněné heslo – zárukám důvěřuj, ale kvalitu prověřuj. A to minimálně jednou ročně. Pravidelné čištění vnějších povrchů by se ale mělo uskutečnit nejméně jednou za půl roku, podle materiálu bychom pak měli zvolit příslušné čisticí prostředky. Z plastových oken a dveří omyjeme prach a nečistoty běžnými saponáty, pozor ale na abrazivní materiály např. s obsahem písku. Masivní dřevo je na péči náročnější a její četnost a způsob provedení závisí na typu nátěru i hloubkové úpravě.

Méně náročná na údržbu jsou díky technologii lisovaných dřevěných hranolů eurookna, k jejich údržbě pak stačí běžné mytí ve stejném intervalu, jako je tomu u plastových oken. Nejmenší údržbu vyžadují hliníková okna a dveře. Jejich povrch je ošetřen už z výroby, buď práškovými barvami, nebo komaxitem. Údržbu těchto oken lze omezit na pouhé umývání saponátem, pravidelné promazání kování a nátěr odhalených částí gumového těsnění glycerinem před zimou.

KDY PEČOVAT O OKNA A VNĚJŠÍ DVEŘE

1× ročně – důkladná prohlídka
1× ročně – před zimou nátěr částí gumového těsnění glycerinem
1× ročně – promazání kování
2× až 3× ročně – běžná očista (podle podmínek častěji)

PLÍCE DOMU SE MUSÍ ČISTIT

Dalším zařízením, které v „organismu“ domu zaujímá důležité místo, je klimatizace. Moderní klimatizační systémy disponují vícestupňovou filtrací vzduchu, aby ale splňovaly nároky na skutečné čištění, je třeba péče o čistotu filtrů. K tomu se doporučuje přistupovat jednou ročně, po letní sezoně, v níž klimatizace nejvíce „dostala zabrat“.

Potřeba čištění filtrace ale závisí i na konkrétních podmínkách – jak vnějších, tak vnitřních. Zvýšená je v případě, že se v domě chovají domácí zvířata nebo je v něm více kobercových ploch, a rovněž oblast průmyslových center nebo frekventovaných komunikací s vysokou prašností klade na péči o úroveň filtrace větší nároky. Ty budou vyšší i u klimatizací, které neslouží jen k chlazení v letním horku, ale používají se také k přitápění v kombinaci s tepelným čerpadlem.

Moderní pasivní domy mají systém nuceného větrání s rekuperací tepla, i v něm již bývají zařazeny filtry, které dokážou zachytit i jemné pylové částečky. Pro filtry tohoto typu platí rovněž zhruba jednoroční výměna, stejně ale také to, že pokud je dům ve znečištěné oblasti, je třeba péče častější.