Jak nachystat zahradu na jaro?
Pokračujte v odstraňování sněhu z většiny rostlin, věnujte se řezům, plánujte výsevy a výsadbu, postarejte se o půdu a myslete rovněž na trávník.
1. NEBOJTE SE SNĚHU
Letošní zima je všelijaká. Zkraje byla poměrně suchá, a tak buďme vděční za to, že se v lednu na více místech objevila sněhová nadílka. Sníh a led jsou totiž skvělými zásobárnami vody, kterou půda potřebuje. Sníh také poskytuje rostlinám potřebnou „peřinu“ a ochrání je před silnějším mrazem. Nebojte se ho „stěhovat“ z míst, kde vám není k užitku, na ta, kde ho skutečně potřebujete (například vřesoviště). Pokud by se ho však nedostávalo a přišly velké mrazy, ochraňte rostliny nastýlkou.
Kdy sníh a led vadí? Led v jinovatce je krásný, ale silnější vrstva výrazně zvyšuje riziko zlomení větví. Také větší nadílka mokrého sněhu je pro rostliny hrozbou – nejvíce poškodí nesvázané sloupovité jehličnany, ale i další dřeviny se pod tíhou mokrého sněhu mohou ohnout. A někdy se už pořádně nenarovnají, případně dokonce zlomí. Proto je vhodnější sníh z dřevin opatrně sklepat. Nutné to není jen u smrků a některých jedlí, z nichž sníh díky uspořádání koruny sám sklouzne dolů.
2. CO MŮŽETE ŘEZAT
Dosavadní průběh zimy je mírný, proto jste možná už začali s řezy. Hlídejte si venkovní teplotu: nedoporučuje se řezat dřeviny při teplotě nižší než –5 °C. Nejprve se věnujte zdravotnímu řezu; stromy zbavte veškerých odumřelých, nemocných a zlomených částí. Poté zaměřte svou pozornost na jádroviny (jablka, hrušně, ale také jeřáby, kdoule, mišpule) a rovněž lísky. Na co pozor? Větve řežte vždy v místě, kde přirůstají ke kmeni nebo ke druhé větvi – v takzvaném větevním kroužku. Rozhodně nenechávejte žádné pahýly; stejně odumřou, ale než se tak stane, můžou být zdrojem chorob.
Naopak řez peckovin, jak užitkových, tak okrasných (švestky, slívy, mirabelky, třešně a višně, okrasné sakury, mandloně, meruňky a broskvoně), nechte na duben či počátek května, tedy na dobu, kdy budou kvést. Jinak by se rány po řezu nehojily. A ořešáky se řežou až v létě.
U keřů se věnujte udržovacímu řezu: vyřežte větve, které keř nadměrně zahušťují, a současně se zbavte těch nejstarších. A samozřejmě také nemocných, zlomených a odumřelých větví (zdravotní řez). Keře lze celkově zkrátit až o třetinu. Jsou-li však starší a opravdu husté, prospěje jim řez zmlazovací – celou rostlinu seřízněte nízko nad zemí, podle druhu na výšku 10 až 15 centimetrů. A pokud jste koncem ledna nestihli seřezat angrešty a rybízy, udělejte to v únoru, podpoříte tím tvorbu nových výhonů. Navíc tyto ovocné keře brzo raší, a je třeba to stihnout včas. Stáleplodící maliny seřízněte radikálně, těsně nad zemí.
Drobné řezné rány zejména u keřů není třeba zatírat, u stromů zatřete rány s průměrem nad 5 centimetrů stromovým balzámem. Pokud máte na zahradě mladé stromky, které jste vysadili vloni, současně s řezem tvarujte jejich korunku. Nevíte, jak na to? Objednejte si profesionálního zahradníka a získáte záruku, že se stromek bude dále správně vyvíjet.
3. VĚNUJTE SE TRÁVNÍKU
Ač se zdá, že v zimě netřeba se příliš starat o trávník, opak je pravdou. Prospějete mu už tím, že po něm v době, kdy mrzne, nebudete chodit. Proč? Jeho stébla jsou křehká a zlomila by se. Ovšem šlapat po něm byste neměli ani tehdy, když se počasí mění jako na kolotoči – chvíli je mráz a pak zase teploty stoupají nad nulu a sníh se rozmočí. Ve vlhké půdě snadno vytvoříte šlápoty nebo nechtěné cestičky.
Pokud jste skutečně pečliví, hlídejte si, na kterých místech sníh taje rychleji a kde zůstává. Tak snadno zjistíte případné propadlé plochy, a až sníh skutečně roztaje, dosypete je travním substrátem, kompostem nebo takzvanou travní náplastí (směsí substrátu a travního semene). Ovšem i na trávník se sněhovou pokrývkou můžete aplikovat rychle rozpustná dusíkatá hnojiva, třeba močovinu. A když sníh vůbec není? Pak na zelený pažit rozhoďte dolomitický vápenec na snížení kyselosti půdy.
4. VÝSEVY A VÝSADBY
V únoru je na výsadby ještě brzy, ale už si můžete vykopat a připravit výsadbové jámy. Dále se věnujte zejména výsevům a předpěstování rostlin u vás doma. V lednu a počátkem února se dají vysévat některé balkonovky (muškáty a petúnie) a rovněž letničky s dlouhou dobou vývoje (lobelka, nestařec, hledík, šalvěj…). Předpěstovat ze semínek sazeničky můžete samozřejmě i u mnohé zeleniny: rajčata, papriky, raný salát, ale třeba i brokolice, celer…
Co je podstatné? Místo u okna musí být dobře osvětlené. A kde není, tam si vypomůžete speciální zářivkou. Nemáte ji? V tom případě počkejte, až přijde březen; otužilé druhy zeleniny se pak dají vysévat na záhon a rajčata doma na parapetu ještě také dorostou.
Stejně tak z výsevů si lze pěstovat řeřichu a roketu pro rychlou spotřebu nebo rychlit pažitku z odložených starších trsů, případně si rovnou koupit mladé trsy. Ty si „pomůžou“ samy, porostou, i když nebudou tak dobře osvětlené.
5. JAK SE POSTARAT O PŮDU
Pokud je zemina rozmočená, neměli byste s ní vůbec pracovat. Zato jen mírně zmrzlou půdu můžete zrýt. Poznáte ji snadno – hlína se nebude lepit na rýč. Díky tomu získáte na jaře náskok, protože si volné záhonky připravíte předem. Co však stoprocentně můžete nyní v únoru dělat a přitom neřešit počasí, je příprava záhonků ve skleníku.
Nezapomeňte na přeházení kompostu a jak kompost, tak dobře uleželý hnůj se už teď dá rozvážet po zahradě na záhonky a k ovocným stromům.
A pokud jste přes zimu nechali na záhoncích kořenovou nebo odolnou listovou zeleninu, podle potřeby ji sklízejte. Sklizeň také usnadní sláma a prodyšná agrotextilie, kterou navíc budete záhonky chránit. Avšak je-li půda rozmočená, pod nohy si dejte prkenné latě.
KTERÉ ROSTLINY NEŘEZAT
Keře kvetoucí časně zjara, například zlatici lidově zvanou zlatý déšť, časné kaliny, šeříky a podobně, radikálně ořežte až po odkvětu. Růžím se věnujte na jaře: osvědčená rada zahradníků zní, že se řežou v době, kdy kvete zlatý déšť. Stejně tak v únoru neřežte stálezelené dřeviny typu cesmína či bobkovišeň. Živé ploty tvarujte nejdříve na konci února.
DALŠÍ ZIMNÍ PRÁCE
- Plánujte. Nyní ještě máte dostatek času na vymýšlení proměn vaší zahrady. Připravte si plán rostlin, které chcete dosadit, uvažujte o obměně květinových záhonů, rovněž se zamyslete nad skladbou užitkových.
- Pokud jste na podzim nestihli opravu nářadí a revizi zahradní techniky, věnujte se tomu nyní. Rovněž si připravte výsevní a výsadbové misky, pečlivě je vymyjte. Opravovat můžete i treláže pro popínavé rostliny.
- Zakryjte chvojím choulostivé dřeviny, které by za teplých dnů mohlo ožehnout slunce. Když přetrvávají mrazy a současně sílí intenzita slunečních paprsků, tvoří se mrazové desky, zejména na dřevinách s hladkou kůrou. U stromů pomůže také zabělení kmene vápenným mlékem. Pokud byste na ochranu stromů nemysleli, hrozí popraskání kůry a poškození kmenů.
- Je možné, že jste na podzim nestihli shrabat spadané listí. Udělejte to nyní. Platí to hlavně pro listy ovocných stromů – jestliže se v nich nacházejí zárodky houbových a jiných chorob, zamezíte tím jejich dalšímu šíření.
- Vodní plochy čas od času průběžně zbavujte odumřelých rostlinných částí, a pokud se tvoří ledová krusta, je třeba ji prorážet. To nemusíte dělat, používáteli vzduchování, topné těleso nebo speciální čerpadlo.
- Suché větve keřů odřežte až v úrovni půdy, aby nezůstávaly mrtvé pahýly.
- Jak zajistit spolehlivé klíčení semínek? Použijte kvalitní výsevní substrát a zpočátku výsevy roste, abyste zálivkou nevyplavili semena.
Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.
