Jak sušit ovoce a zeleninu
Řešení je sušení
Sušení ovoce, zeleniny nebo masa není vůbec nic nového. Usušené maso vydrží neuvěřitelně dlouhou dobu (pokud je dobře skladováno), pro nás připadá spíš v úvahu sušení přebytků ze zahrady. A houby – ty snad suší každý, kdo vyrazí s košíkem do lesa a přinese pár hříbků.
Usušené ovoce a zelenina mají jednu nezanedbatelnou výhodu: jejich objem se po usušení několikrát zmenší (obsah vody klesne na méně než pět procent), zaberou tedy mnohem méně místa. Vitamíny a minerály zůstávají, nepřidává se cukr ani sůl, nepotřebujete žádné konzervanty.
Sušit se dá všelijak, jak možná sami pamatujete: v troubě, na slunku, na sítech na půdě, bylinky ve svazcích pod střechou přístřešku. Ne vždycky při takovém sušení výsledek odpovídal namáze – ovoce měnilo barvu, někdy po dlouhém sušení plesnivělo, a ještě na vše sedal na půdě prach.
Sušička musí sušit, ne dusit
První sušičky u nás prodávané nebyly příliš drahé, měly tři nebo čtyři patra a vypadaly mile a účelně. Problém byl v tom, že většina jich neměla pořádné odvětrání, ovoce se spíš pod pokličkou dusilo než sušilo a celý proces trval dost dlouho.
Mnohem lepší jsou stavebnicové sušičky, dovážené od několika firem specializovaných na jejich výrobu. Mají teplotní rozsah od třiceti do šedesáti stupňů, nízkou spotřebu, děrovaná sušící plata a středový „větrací komínek“.
S takovou sušičkou už je radost pracovat, a získáte z ní nejen klasické křížaly z jablek a hrušek, houby, nebo majoránku. Můžete se pustit do všelijakých pokusů a nasušit si jak švestky, tak i třešně nebo borůvky.
Nastavitelná teplota pro ten který druh sušeného ovoce či zeleniny, umožní rychlé a správné sušení, nic nemusíte na platech obracet ani přehazovat. Prostě jen očištěné plátky (nebo půlky, případně celé bobule) naskládáte vedle sebe, poslední plato přiklopíte víkem, zapnete sušičku a máte vystaráno. Dodržujte předepsané teploty i čas, vše je odzkoušené. Dosušit můžete vždy, což je lepší než drolivé a přesušené ovoce či bylinky.
Stavebnicové sušičky mají obvykle v základní sestavě čtyři nebo pět děrovaných plat, dvě až tři síta a jedno nebo dvě kulatá plata z plné folie. Dražší typy mají kromě termostatu i časový spínač. Postupně si pak můžete dokupovat jak základní plata, tak i ostatní vybavení. Z deseti platy a síty nasušíte všechno, co vás napadne.
Křížaly, placky, směs na ovocné čaje
Jablka a hrušky se suší buď ve slupce, nebo oloupané (omyté slupky můžete sušit zvlášť – jsou výborné na přípravu čaje) a nakrájené na plátky. Třešně a višně je potřeba před sušením vypeckovat, sušit můžete i borůvky a brusinky vcelku.
Pokud máte dost rybízu, angreštu, malin nebo ostružin, zkuste si nasušit ovocné placky: ovoce rozmixujete, propasírujete a nalijete asi tří milimetrovou vrstvu na plná plata potřená lehce olejem (líp se placka po usušení sloupne), a sušte podle návodu.
Placky jsou po usušení téměř nelepivé a bez vlhkých skvrn, zůstávají vláčné. Můžete je srolovat jako závitky a zavařit do mikrotenového sáčku, nebo proložené folií srovnat do dobře uzavřené nádoby. Placky se dají se plnit třeba tvarohovou náplní, nebo různými krémy jako ovocné rolády.
Drobné zahradní i lesní ovoce, jako rybíz, borůvky či brusinky sušte vcelku a skladujte v uzavřené nádobě – kdykoliv si z nich můžete udělat dobrý čaj. Speciální sklenice s těsněním se dají k sušičkám také přikoupit, dobře v nich uchováte jak ovoce, tak i sušenou zeleninu či houby.
Cizokrajné ovoce i kytičky
Lepší než brambůrky jsou k večernímu chroupání sušené banány: máte-li sušičku a dostanete-li se k banánům za nízkou cenu, neváhejte, kupte, naplátkujte a usušte. Ani sušené kivi není marné, nic se nemusí dochucovat a přislazovat.
Kdo rád aranžuje ze sušených rostlin, bude víc než spokojený s kvítky a trávami, které projdou sušičkou. Dobře usušené se nedrolí, zachovají barvu i tvar a spotřeba elektřiny při sušení rostlin je opravdu nízká, protože se suší krátce.
Nezapomínejte ani na zeleninu: na slabé plátky nakrájený česnek uskladníte po usušení ve sklenici bez rizika, že vám (tak jak to stroužky umí) zplesniví nebo seschne. Vůně i chuť zůstanou beze změny, právě tak, jako u sušené cibule.
Sušená kořenová zelenina se dá namíchat jako polévková směs, nebo směs pod svíčkovou, zelené natě nechte vcelku, nebo nadrťe, usušené houby můžete rozmixovat na prášek a kořenit s ním maso, omáčky nebo polévky.
Kdo by si nevěděl rady, dozví se vše potřebné podrobně v návodu k sušičce, koupit se dají různé kuchařky s radami, jak co sušit a jak zpracovat usušené. Rozhodně koupě sušičky stojí za úvahu: ušetříte místo při uskladnění ovoce a zeleniny a ještě si vyrobíte zdravé mlsání pro dlouhé zimní večery.
