Květina měsíce – hyacint
Těžké aróma hyacintů je výkupným za zlo, které má kořeny v řecké mytologii. Podle legendy se bůh vegetace Hyakinthos přátelil s bohem Apollónem, ale jejich vztahu nepřál bůh západního větru Zefyros, který využil příležitosti a při vrhu diskem Hyakintha zabil. Apollón pak na jeho památku proměnil kapky krve Hyakintha v květinu.
Hyacint rozkvétá výrazně vonnými květy v odstínech bílé, růžové, fialové a žluté, a co je u cibulovin neobvyklou barvou – kvete i různými odstíny modré. Rozmanitá barevnost je jedním z důvodů, proč je hyacint tak oblíbenou květinou, která zkrášluje parky, zahrady i stoly domácností, neboť mezi jarními cibulovinami nemá konkurenci.
Hyacint na zahradě
Hyacint dává přednost plnému slunci a propustné, humózní hlinitopísčité kypré půdě bohaté na vápník. Cibule sázíme od září do poloviny listopadu poměrně hluboko, asi tak 15 až 18 centimetrů. Protože hyacint potřebuje dostatek živin pro bohatý květ, na podzim před zamrznutím půdy a na jaře po rozmrznutí, přihnojíme půdu ledkem a přidáme i kompost. Kvůli tvorbě kořínků zaléváme hyacint ihned po výsadbě, podle potřeby v době sucha a před rozkvětem. Po odkvětu odlomíme semeník, aby se
cibule nevysilovala.
Hyacint není třeba každý rok vyndávat z půdy, jen se odstraní zaschlé listy a cibule se před mrazem chrání pokrývkou z chvojí. Pokud ale chceme mít v další sezóně velké květy, cibule v době žloutnutí listů vybereme ze země a uskladníme stejně jako tulipány. Pak je na podzim vysadíme opět na místo. Ti, kdo znají cibulky hyacintu vědí, jak poznat barvu květu i u zeleného poupěte. Z bílé cibulky vyroste bílý květ, z načervenalé červený a z modré modrý.
Odrůdy hyacintů podle barev:
Ailos, Carnegie – čistě bílá
City of Haarlem, Yelllow Queen – žlutá
Pink Pearl – jemná růžová
Anna Marie – růžová
Lady Derby – masově růžová
Jan Bos – karmínově červená
Woodstock – tmavě červená
Top Hit – šeříková
Blue Jacket – tmavě modrá
Hyacinty rozkvetou i doma
Pro takzvané rychlení vybereme co největší cibule, které nejlépe nasazují na květ. Na dno sklenky s širším hrdlem vložíme kousek dřevěného uhlí, (které plní úlohu drenáže), a naplníme ji převařenou studenou vodou. Cibulky sázíme špičkou nahoru a pak je umístíme zakořenit na osm až deset týdnů v chladnější místnosti, kde není více než 5 °C, což trvá asi dva měsíce.
Po celou dobu hyacinty ponecháme ve tmě (lze je přikrýt např. kornoutem z papíru) až do doby, než se objeví poupata. Když se objeví květní puk, přeneseme rostlinu do teplejší místnosti a ještě týden neodkrýváme. Na světle a v teple hyacint rozkvete. Rychlení lze zahájit od října do prosince, a podle doby kdy je zasadíme, hyacinty rozkvetou během ledna a později. Po odkvětu můžeme cibuli zasadit na zahradu nebo ji uskladnit, a zasadit až na podzim.
Hyacint ve váze
Než vložíte hyacint do vázy, jemným proudem vody opláchněte kořeny a cibuli až po konec stonku, kde začíná květ. Čirého skla se nemusíte bát, naopak, hyacint i v době květu stále roste a světlo cibuli prospěje. Jen nezapomeňte obden ve váze měnit vodu, neboť hyacint vylučuje sliz, který po delší době vodu zakalí. A pokud rádi květy kombinujete, zkuste naaranžovat hyacint s narciskami. Dobře se snáší a velmi jim to spolu sluší.
Autor: Irena Forejtová
14. dubna 2010