Lichořeřišnice větší

Název: Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus)
Čeleď: Tropaeolaceae - lichořeřišnicovité

Popis
U nás jednoletá bylina s plazivou lodyhou až 3 m dlouhou (ve své domovině až 5 m dlouhou). Listy s ovíjivými řapíky, celokrajné nebo mělce laločnaté, lysé. Květy na dlouhých ovíjivých stopkách, kališní ostruha 2 až 4 cm dlouhá, zakřivená, špičatá, kališní lístky okrouhlé, dolní 3 na bázi brvité, oranžově červené, horní s červenými pruhy. Kvete v VI až X. Pěstuje se v řadě kultivarů (nízké nepnoucí, vysoké, plnokvěté, s květy červenými, oranžovými, žlutými), které vznikly křížením s druhy T.peltophorum a T.Minus.

Autor: Ženy - E15

Původ
Ekvádor, Peru, Kolumbie, zplaňuje však i na mnoha dalších místech tropů a subtropů, u nás často pěstována, v našich podmínkách zplaňuje však jen velmi zřídka.

Pěstování
Lichořeřišnice vyžaduje slunné a teplé stanoviště, snese však i polostín. Půda by měla být dobře propustná, hlinitopísčitá, nepřehnojená dusíkem. Množí se semeny, které se vysévají počátkem května přímo na venkovní stanoviště, nebo je lze předpěstovat v únoru v pařeništi, na venkovní stanoviště se pak přesazuje koncem května (je citlivá na mráz).

Léčitelství
Obsahuje isothyokyanát benzylnatý, silici, draslík, olej a bílkoviny. Sbírají se semena (Fructus tropaeoli), květy (Flos tropaeoli) a listy (Folium tropaeoli). Semena se sbírají po dozrání (září, říjen), květy a listy po celou dobu vegetace. Droga působí výrazně antibioticky zejména v oblasti močových cest a to na stafylokoky, streptokoky, proteus vulgaris, escherichia coli, salmonely i další druhy bakterií, částečně působí příznivě i v oblasti dýchacích cest. Podává se buď v čerstvém stavu (30 až 40 g šťávy nebo 50 až 60 g salátu) nebo po usušení ve formě nálevu (3x denně po 350 ml nálevu) či lihovodného roztoku. Účinek přichází asi za 2 hodiny, po 16 hodinách však již odeznívá. Dříve se lichořeřišnice užívalo i proti vypadáváni vlasů či proti lupům. Informace v tomto odstavci převzaty (a zkráceny) z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 3.

Další užití
Poupata a nezralé plody naložené v octě se užívají jako náhrada pravých kaparů, mladé listy a květy se přidávají jako koření do salátů (má chuť řeřichy).

Uvedeno ve spolupráci s http://botanika.wendys.cz