Na návštěvě: Byt, v němž vládne světlo

Nové místo pro život mladé čtyřčlenné rodiny se dostalo do rukou architektek pod vedením Radky Valové v momentu, kdy bylo i nebylo. Víceúrovňový byt o velikosti 160 m² začaly totiž řešit v takzvaném kolaudačním minimu, tedy bez dokončených povrchů, dveří, zábradlí, koupelen… „Tento stav je pro nás výhodný, protože máme daleko větší prostor pro sladění materiálu a barev než u již hotových bytů, není pak nutné odstraňovat nové vybavení,“ podotýká Radka Valová.

Virtuální prohlídka

Nejprve přijměte pozvání na malou exkurzi. Ze vstupní haly se stoupá do patra s ložnicemi, následující patro získaly obývací pokoj s kuchyní a jídelnou a výstup na terasu. „Původní dispozici jsme jen ‚kosmeticky‘ doladily, jednalo se zejména o ložnici rodičů a navazující malou koupelnu. Spojily jsme ji se šatnou a manželé tak získali prostor, denní osvětlení i přirozené větrání. A šatnu jsme ‚přesunuly‘ do ložnice, která byla v původním plánu poměrně velká, takže neubrala nežádoucí místo.“

Obytný prostor

Co majitelům bytu nyní nabízí horní patro? Vzdušnost, světlo a navíc úžasný výhled na Prahu. Jednotlivé funkce prostoru se opticky oddělily pásem z amerického ořechu, který vymezuje schodiště, skrytou toaletu a zázemí kuchyně. Stejný materiál je použitý i na podlaze, jako obklad stěn i stropu. A rovněž posloužil též jako originální předěl obývací části od jídelny a kuchyně, do kterého se schovala pracovna a knihovna tvořená kombinací zavřených vysokých skříněk a polic zavěšených od stropu. Naopak pro relaxaci je jako stvořená sedačka a rovněž křeslo zavěšené na rámové konstrukci.

Stejně funkční i originální je kuchyně s jídelnou, ve které dominuje stůl opět z amerického ořechu, Protikladem strohých tvarů se staly zdobné historizující židle.

Soukromé území

Když změníme patro, můžeme se podívat do ložnice rodičů, dětských pokojů a koupelen. V ložnici našla své místo zmiňovaná šatna, praktické a elegantní řešení představuje rovněž obklad za čelem postele – použil se na něj bělený dub stejně jako na podlahu.

A koupelny? Ta pro rodiče byla nově vytvořená a podobně jako jiná místa v bytě nabízí prostor a denní světlo, díky němuž architektky mohly zvolit tmavší hnědofialový odstín cementové stěrky. Prostor ukrývá sprchový kout a toaletu, oddělenou nikou s výsuvem na kosmetiku a špinavé prádlo. Ovšem dominantou se stal pult s vestavnými šuplíky; další úschovné prostory najdete za historizujícím zrcadlem s dekorativním rámem.

Naproti tomu dětská koupelna je ve světlejším odstínu stěrky v kombinaci s kulatou duhovou mozaikou. A protože dělicí příčkou mezi oběma koupelnami se stalo pískované sklo, i do koupelny pro děti se dostane denní světlo (přestože se nachází uprostřed dispozice).

Malé velké detaily

Zatímco točité schodiště už bylo součástí původního návrhu stavby, jinde zábradlí „chybělo“. Autorky designu se rozhodly pro vzdušné řešení – celoskleněné panely. „V nižších patrech je zábradlí ze skleněných příček od podlahy ke stropu, v obytném do výšky 90 cm,“ podotýká Radka Valová. A dodává, že dveře v soukromém patře s ložnicemi jsou bez zárubní a v atypické výšce až do stropu, v obytném patře se pak staly součástí obkladu.

Protipólem těchto prostorově výrazných prvků se pak stávají jemné historizující detaily, ať už na koupelnových bateriích, rámu zrcadla, na osvětlení, nebo třeba jídelních židlích. „Říkáme jim ‚krucánkové‘ a musím přiznat, že je nepoužíváme běžně,“ podotýká architektka. My zase musíme přiznat, že právě tyto zdánlivé maličkosti podtrhují jedinečnost interiéru.