Na návštěvě: Minimalistické etno
Když se Martina Schultes rozhodla spolu se svým manželem americké národnosti vrátit zpět do Čech, chtěli se usadit v hlavním městě. „Domluvili jsme se s manželem na širším centru, kde je ruch a společenský život, proto jsme vybrali Vinohrady,“ vzpomíná Martina. Oslovil je rozlehlý půdní prostor, zařízený jen zčásti.
Právě to Martině vyhovovalo, protože tu mohla uplatnit svoji designérskou profesi, kterou v USA vystudovala na Design Institutu of San Diego. „Samozřejmě bych byla raději, kdybych se mohla v novém prostoru vyřádit hned od začátku, ale příznivé bylo, že byt měl dobrý základ. Dveře, podlahy a koupelny již byly sice hotové, ale vše v neutrálním stylu, který bylo možné použít jako základ. Zbývalo jen dořešit vhodnější dispozice pro denní život rodiny. Nevyhovoval nám prostor nachystaný pro budoucí vestavbu krbu, který nepovažuji v prostoru činžovního domu za vhodný, a nelíbily se nám již zbudované příčky, které prostor dělily na část kuchyně, obýváku a minipracovny,“ vysvětluje Martina.
Jako lidé, kteří milují společenský život, se proto s manželem rozhodli nechat příčky zbourat a celý prostor tak zvětšit a propojit. „Chvíli jsme přemýšleli, jestli pracovnu přece jen neoddělit, ale protože u práce trávíme dost času, řekli jsme si nakonec, že je lepší nebýt oddělení, ale naopak spolu volně komunikovat a sdílet myšlenky.“
Kuchyni, která v bytě ještě zbudována nebyla, navrhla Martina podle vlastních představ. Na desku využila netradiční hrubou variantu umělého kamene Technistone, který zvolila v šíři osmi centimetrů a jeho šedý povrch zopakovala i na barovém ostrůvku, čímž prostor opticky sjednotila. Čelní kuchyňskou stěnu nechala designérka obložit cihlovým povrchem. „Chtěla jsem, aby náš byt působil loftovým dojmem a cihly tuto atmosféru vyvolávají naprosto dokonale.“
Teplý cihlový odstín navíc vhodně doplnil šedou barvu kuchyňské desky a obkladu za linkou a chladného lesku mléčného skla, jehož prvek se opakuje na barovém ostrůvku a povrchu skříňky v jídelně a Martině se tak podařilo dosáhnout dojmu útulnosti. „Máme sice rádi minimalismus, ale především se ve svém bytě chceme cítit příjemně,“ vysvětluje Martina.
To byl také hlavní důvod, proč se při zařizování bytu věnovala i těm nejmenším detailům: mahagonovu barvu trámů se rozhodla změnit na čokoládovou, která působí mnohem teplejším dojmem, nahradila kovové lesklé podnoží pohodlné pohovky z IKEA masivními dřevěnými špalky, ložnici nechala vymalovat temnějšími přírodními odstíny a v celém bytě rozmístila dekorace ve stylu etno.
Místo původně určené pro krb Martina vtipně využila pro umístění hudební soupravy – nechala pro tuto část vytvořit nízký úložný prostor ze sádrokartonu potažený šedou stěrkou, a tento detail zopakovala i na podkladu na zdi zavěšené televize, takže celek působí industriálním betonovým dojmem.
A přesto celek nepůsobí chladně – díky svému umění kombinovat kontrasty vymyslela Martina v polici i prohlubeň vysypanou drobnými bílými kamínky, ve které pravidelně zapaluje čajové svíčky a dotváří tak útulnou atmosféru loftového bytu, který nakonec nepotřeboval ani pověstné teplo domácího krbu. To totiž umí Martina vykouzlit téměř dokonale a prakticky kdekoli.
