Na návštěvě: Procházka růžovou zahradou
Návštěvníci bývají příjemně překvapeni, když zabočí za roh domu, obzvláště v létě, když se na zahradě tolik děje,“ usmívají se majitelé. Původně nenápadné přivítání v říši květin graduje s každým krokem. Za slunnou terasou a několika schůdky obklopí
příchozí popínavé růže a pestrobarevné kvítky plaménků sklánějící se nad rozmanitými druhy nízkých květin a bylinek.
Ještě o kousek dále pak minou přírodní jezírko a konečně za ním je připraví o dech krása květinového sadu. Zahrada Margaret a Terryho v Surrey je nádherná díky láskyplné péči obou majitelů. Zatímco doménou Margaret jsou květiny, Terry přispěl tím, že pro rostliny vytvořil odpovídající zázemí. „Dobře vnímá celek a vytváří struktury, kdežto já se zaměřuji spíše na drobné detaily a plánování výsadby,“ vysvětluje přirozenou dělbu práce zahradnice.
Pod Terryho šikovnýma rukama vznikly nejen cestičky, zídky a pergola. Vytvořil také jezírko, dřevěnou plošinu s altánkem i početné kovové skulptury, které jsou rozesety po celé zahradě. „Je to úžasné. Jen jsem se zmínila, že bych ráda pěstovala růže a plaménky, a on pro ně ihned vytvořil podporu.“ Pro Margaret je šikovný spolupracovník doslova požehnáním.
Podloží na zahradě je totiž příšerně vyprahlé, písčité a květinám příliš nepřeje. Ačkoli je pozemek sám o sobě ideálně situovaný, terasovité uspořádání zahrady prověřilo Margaretino zahradnické umění. Když pěstujete příliš nadšeně a vysázíte květiny hodně blízko domu, zbytečně se připravíte o výhled do dalších částí zahrady.
Nad bujnou vegetací se Margaret podařilo zvítězit díky tři metry široké terase, která se táhne po celé zadní straně domu a je ukončena podpůrnou zídkou s heucherami, kosatci, okrasnými druhy česneku a střapatými kvítky kohoutku lučního, které rámují výhled do spodních částí zahrady. Nachází se zde třeba oválný trávník, jehož okraje zdobí věkolik kruhů stálezelených rostlin. „Vytvořila jsem zde také zátiší se
stromy a keři. Prostor dostala cesmína, jehličnany – borovice a jedle – i skalník, takže si mohu užívat hezký výhled i když za okny panuje tuhá zima,“ poznamenává.
Margaretin cit pro detail je patrný zejména na okrajích zahrady. Květiny jsou zde zasázeny terasovitě tak, aby jedna rostlina nepřekážela druhé. Vždy tomu tak ale nebylo. „Původně byly boční strany rovné a neutěšené, takže jsem několik let
sázela květiny na trávník. Když jsem přidala další druhy, začaly se menší rostlinky ztrácet za novými poklady a bylo třeba rázně zasáhnout,“ vysvětluje zahradnice. Řešení bylo nasnadě – zcela okraje zahrady vyčistit a začít od začátku. „Květiny
jsme vyndali ze země a rozprostřeli po trávníku. Záhony jsme důkladně pohnojili a poté květiny vrátili zpět tak, aby vyšší druhy nepřekrývaly ty menší.“
Záplava pestrobarevných květů volně plyne kolem plotů, sem tam přerušená Terryho ručně vyrobenými obelisky a zjemněná pečlivě vybranými druhy růží a plaménků. „Nejsou jen překrásné, ale je radost hledat a nacházet neustále nové a nové kombinace,“ tvrdí Margaret. Na záhoncích je její záliba znát na první pohled. Najdete zde tmavě rudé květy růže Dublin Bay ve společnosti modrého plaménku Général Sikorski, růžovou odrůdu Felicia pro změnu doplňují fialové kvítky plaménku (clematis) Henryi. Voňavé poklady zdobí také dřevěnou pergolu.Zářivě růžovým kvítkům popínavé růže Morning Jewel zde sekundují sytě fialové hvězdicovité květy clematisu The President. „Během let jsem pro každou růži, kterou pěstuji, objevila vhodného partnera v podobě clematisu,“ říká hrdě Margaret.
Díky Margaretinu tvůrčímu přístupu se nabízí z každého okna v domě pohled na působivou scenerii. Jedním z příkladů může být třeba výhled na majestátní solitér blahočetu čilského, jenž se vypíná v mezeře mezi zídkami. Jde totiž o vzácný druh dřeviny s větvičkami, které připomínají bizarním zjevem opičí ocásky.
„Když jsem se přistěhovala, bylo tohle území parodií na kuchyňskou zahradu s bambusovou houštinou – zbavit se ho byla doslova noční můra,“ vypráví majitelka. Před dekádou bambus seřízli půdní frézou a vytvořili tak prázdný prostor. Střední část příjemně hraničí s trávníkem, horní část poskytla zázemí pro květinový sad, pergolu a bujnou vegetaci. „Květinový sad byl vždycky můj sen. Když jsem byla malá, viděla jsem jeden v Hampton Court Palace. Pamatuji si, že jsem pak celý den myslela jen na to, že jednou budu mít také takový,“ vypráví s úsměvem Margaret.
Při úsvitu, když na zahradě nezašeptá ani vánek, je težké rozhodnout, co je krásnější – omamná vůně růží, nebo jejich pestrobarevné květy, na kterých se jako diamanty třpytí ranní rosa. Právě to je pohled, na který Terry a Margaret čekali trpělivě několik let. „Vše jsme vybudovali svépomocí a snažili se najít to nejlepší místo pro každou květinu, takže to trvalo skutečně dlouho. Na druhou stranu je naše zahrada živým důkazem toho, že krásná zahrada nemusí stát jmění. Stačí trocha trpělivosti a umění předvídat,“ shodují se majitelé.
