Nenáročná exotika: Tomel neboli kaki
Vypadá jako divné žluté rajče a v obchodech se prodává pod různými jmény – kaki, tomel, churma, případně kakichurma.
Tomel viržinský (Diospyros Virginiina) je rostlina původem z amerického kontinentu, ale k nám se jeho plody dovážejí převážně ze Španělska. V našich podmínkách se tomelu virginskému v příznivých podmínkách daří. Strom dorůstá zpravidla výšky čtyř až osmi metrů, i když může dosáhnout až úctyhodných patnácti metrů do výšky, což je však naprosto výjimečné.
Tuhé, sytě zelené listy se na podzim barví do oranžova až syté červeně právě v době, kdy plody začínají dozrávat. V kulovité koruně si všimneme plodů koncem září až začátkem října. Velikostí i tvarem připomínají již zmíněné rajče, které má na temeni silnou stopku uprostřed čtyř sytě zelených kališních lístků. Hladká a tenká slupka se podle zralosti vybarvuje od zlatožluté přes oranžověčervenou až po rajčatově červenou.
Pro pěstování vybíráme co nejvíce osluněné stanoviště, chráněné před větrem. Ideálním místem je zeď, od níž se odráží teplo, což může být přímo stěna domu nebo chráněný zahradní kout. Na složení půdy si tomel moc nepotrpí, spokojí se s běžnou kvalitou, kterou můžeme vylepšit přídavkem standardního zahradního substrátu. S ohledem na pozdější vzrůst mladý stromek sázíme ve sponu třikrát šest metrů, což platí v případě, budeme-li jich sázet více. Jinak počítejme, že z jednotlivého stromku bude jednou pořádný strom.
Péče o mladé stromky
V mládí je tomel navzdory své odolnosti přece jen trochu choulostivý. Zakoupenou rostlinu je nutné zpočátku nechat v kontejneru alespoň jeden rok - než přivykne místním podmínkám a vytvoří dostatečnou síť kořenů. Po tuto dobu mladý tomel nevystavujeme plnému slunci, spíš kontejner umístíme v polostínu až stínu. Přes zimu, po opadu listů, stromek přemístíme do chladné bezmrazé místnosti (garáž, sklep, nevytápěná chodba).
Pokud stromek nezačne na jaře rašit, přeneseme jej na světlo a do tepla. Po narašení stromek otužujeme a pomalu zvykáme na polostín, aby slunce nespálilo listy. Jakmile pomine nebezpečí mrazíků, zhruba koncem dubna až v květnu, umístíme stromek ven nebo jej vysadíme na určené místo.
Po výsadbě je stromek nutné chránit před velkými mrazy a zimním sluncem, i když dospělý strom bez potíží přežije i třicetistupňový pokles teploty. Stačí kmínek obalit rohoží, slámou nebo chvojím do výšky 50 cm. Někdy se stane, že mráz poškodí květy, neboť tomel rozkvétá jako většina ovocných druhů v polovině května. V takovém případě se úrody nedočkáme.
V dalších letech je péče o tomel velmi nenáročná. Škůdci stromek netrpí, neboť v našich podmínkách tyto nepřátele nemá. Zálivku stromek potřebuje první dva roky po výsadbě a v období delšího sucha. Na přihnojení plně stačí běžné přípravky s obsahem stopových prvků, například Cererit nebo Kristalon. Co se týče řezu ani s ním si nemusíme dělat starosti. Průběžně jen udržujeme stromek v přijatelné velikosti a podle potřeby odstraňujeme uschlé a poškozené větve.
Jak tomel uchovat?
Dužnina tomelu je oranžovo-červená až tmavočervená, sladká, rosolovitě měkká, která chutí připomíná broskev a meruňku, s jemným vanilkovým nádechem. Nezralé plody jsou sice nepoživatelné, ale lze je na stromě ponechat přejít mrazem. Tím ztratí nepříjemnou svíravou chuť. Plná zralost je patrná na první pohled: slupka tomelu je lesklá, napjatá a plně vybarvená do sytě oranžové barvy.
V místnosti s pokojovou teplotou plody tomelu rychle podléhají zkáze, v chladničce vydrží maximálně dva dny. Plody tomelu se pojídají rozkrojené a pokapané citrónovou šťávou, pomerančovým nebo meruňkovým likérem nebo se přidávají do zmrzlinových pohárů se šlehačkou. Dřeň lze samozřejmě i zmrazit.
Autor: Irena Forejtová
