Nové knihy:101 skvělých odpovědí na ostré otázky při přijímacím pohovoru
Samotné přečtení knihy Rona Frye vám nové místo sice nezajistí, ale zcela jistě vám bude pomocí.
Než začneme odpovídat
V úvodu knihy se dozvídáme užitečné rady, čemu je třeba se vyhnout během jakéhokoliv pohovoru. Možná se vám budou zdát úsměvné, ale jak praví známé přísloví „opakování matka moudrosti“ - nikdy nezaškodí připomenout nejčastější trapasy pracovních pohovorů (pozdní příchod, nevhodné oblečení či zvonící mobil).
Já, ty, on ...
Dříve než začneme zkoumat všetečné otázky tazatelů, je dobré si ujasnit, kdo vlastně proti komu stojí. Ron Fry čtenáře vybízí k důkladnému prozkoumání jak vlastní osoby (neboť jak říká „výrobkem jste vy“), tak protistrany (protože „tam venku je to divočina“). První dvě kapitoly knihy nám tak předkládají dostatek materiálu pro přípravu před vlastním pohovorem. Aneb jak se říká - těžko na cvičišti, lehko na bojišti.
Kdo se moc ptá ...
Zbylých sedm kapitol obsahuje jádro knihy - otázky, na které se musíte připravit a odpovědi, které chtějí slyšet tazatelé. Ačkoliv v názvu knihy figuruje číslovka 101, mám podezření, že skutečných otázek bude mnohem víc. To proto, že některé vzorové otázky obsahují i různé varianty téhož či navazující otázky, které vám tazatel může položit.
Každá otázka je obvykle členěna na tři podtituly
• Co chtějí slyšet? Zde najdeme „překlad do češtiny“, tedy vysvětlení, jakou informaci tazatel hledá
• Zelená obsahuje variantu správné odpovědi
• Červená označuje odpovědi, po jejich pronesení se běžný tazatel zhrozí a zaneprázdněný tazatel jednoduše doporučí, abyste vyzkoušeli jinou firmu
Co v knize nenajdete...
Očekáváte-li zjednodušené návody typu „Otázka - odpověď“, pravděpodobně budete zklamáni. Autor sice uvádí v některých případech vzorový typ odpovědi, ale často velmi moudře varuje před mechanickým memorováním „vynikajících odpovědí“.
Na knize je znát, že se jedná o překlad z angličtiny. Ne snad, že by překladatelka odvedla špatnou práci, mám na mysli onen přehnaný optimismus, který čiší z většiny formulací jednotlivých odpovědí. Obávám se, že v prostředí ultrapesimistických Čechů by některé odpovědi vyzněli až přehnaně chvástavě.
A tak vám nezbude než se upřímně zamýšlet nad úseky „Co chtějí slyšet“, abyste porozuměli, proč se druhá strana ptá právě na tuto otázku a co musíte udělat pro to, abyste sestavili správnou odpověď.
Zaujalo nás
Ve druhé kapitole autor popisuje různé typy pracovních pohovorů (behaviorální pohovor, týmový pohovor, případový pohovor, hádankový pohovor apod.) a nabízí stručný návod, kterak neztratit hlavu. Zde je malá ukázka z popisu stresového pohovoru:
„Jak poznáte, že jste na stresovém pohovoru? Zde je několik technik, které tazatel může používat:
• Zesměšňuje všechno, co říkáte, a ptá se, proč jste se vůbec namáhali dostavit na pohovor v jeho/její společnosti.
• Když vstoupíte do místnosti, neřekne nic … a ještě dalších pět minut mlčí … a pak, když odpovíte na jeho/její první dotaz, na vás jen zírá.
• Nejprve vás nechá čekat dlouho přes stanovený čas a pak, zatímco odpovídáte na otázky, se neustále dívá na hodinky.
• Dívá se z okna a zdánlivě jej/ji naprosto nezajímá nic z toho, co říkáte.
• Zpochybňuje každou odpověď, nesouhlasí s žádným názorem a neustále vás přerušuje.“
Chcete vědět, jak si samotný autor poradil, když sám seděl v horkém křesle účastníka stresového pohovoru? Ne, my vám to neprozradíme - nezbývá, než se začíst do této bez mála 150 stránkové knížky s podtitulem „Jak zaujmout zaměstnavatele“.
Nejlepší obrana je útok aneb ptejme se
Doufáme, že jsme vás přesvědčili, že je skutečně dobré umět odpovědět na všetečné otázky potenciálního chlebodárce. Ron Fry jde však ještě dál - a v dodatku knihy nabízí 20 chytrých otázek, které položit při přijímacím pohovoru. Zdá se vám 20 málo a chtěli byste vědět, jak se ptát, kdy se ptát a jaký typ odpovědi očekávat? V nakladatelství Computer Press současně s touto knihou vychází další kniha Rona Frye: 101 chytrých otázek, které vám pomohou u přijímacího pohovoru.. Ale o té až zase někdy příště.
Autor: Lucie Černohorská
20. července 2010
