Péče o pokojové rostliny v zimě

To vše ovšem zvládnou pouze naprosto zdravé, správně hnojené, pečlivě zalévané a správně umístěné rostliny. Zima přitom představuje určitá úskalí v jejich úspěšném pěstování. K rozvoji různých chorob pokojových rostlin dochází nejčastěji během zimy a časného jara, tedy v místě jejich zimního stanoviště -ve vytopeném bytě či zimní zahradě. První známky napadení mohou být sice zcela nenápadné, ale pokud nezasáhnete včas, dokážou se choroby a škůdci nekontrolovaně množit a rozrůstat.

Úskalí zimního spánku pokojovek
Všechny rostliny, a to i pokojové, se připravují na chladné dny s krátkým slunečním svitem. Dočasně zbrzdí svůj růst i vývoj a ukládají se, s nadsázkou řečeno, k zimnímu spánku. Tomu se musí přizpůsobit i vaše péče o ně. Rostliny musíte chránit před suchým horkem, listy rostlin mohou vlivem sálajících kamen, radiátorů či jiného tepelného zdroje začít hnědnout a usychat. Proto je nutné stavět květináče mimo nebezpečnou zónu.
Rovněž je nutno dávat pozor na vliv chladu. Rostliny stojící během studených zimních nocí v prostoru mezi okny mohou být chladem velmi poškozeny. Proto je vhodnější nalézt jim místo s pokojovou teplotou.
Množství vody, které pokojové rostliny potřebují, se od začátku podzimu postupně snižuje. Proto pozvolna omezujte zálivku. Samozřejmě stále sledujte, zda to rostlinám vyhovuje. V tomto období můžete velmi snadno rostliny přelít, což může mít i vliv na další osud rostliny. Podobně jako budete omezovat zálivku, omezujte i rosení listů.

Prevence výskytu chorob a škůdců
Z chorob musíte v zimním období dávat pozor především na plísně a hniloby. Pokud se hniloba kmínku a kořenů přece jen objeví, pokuste se rostlinu zachránit vhodnými fungicidy. Může se vyskytnout i skvrnitost listů, a to opět v případě větší vlhkosti, ať již při přehnaném rosení, či při vyšší vlhkosti vzduchu. Prevencí je včasné odstraňování zvadlých a poškozených listů spolu s již zmíněnou omezenou vlhkostí.
Pokojové rostliny v zimním období čas od času pečlivě prohlédněte, zda je nenapadl nějaký škůdce nebo choroba. V případě pozitivního nálezu rostlinu od ostatních izolujte a začněte neprodleně s léčbou. Jak to ale udělat v domácím prostředí, kde postřiky chemickými přípravky mohou škodit vašemu zdraví a zdraví vašich zvířecích miláčků stejně jako plísně? Především se snažte preventivně omezovat jejich výskyt a chorobám rostlin předcházet správnou péčí. Na malém množství pokojových rostlin a při slabším napadení je možné škůdce likvidovat či odstraňovat mechanicky. Při větším množství rostlin i škůdců se však neobejdete bez chemické ochrany. V případě, že budete nuceni použít nějaký ochranný přípravek, zvolte postřiky ekologické na bázi přírodních látek anebo sáhněte po osvědčeném receptu našich prababiček na bázi výluhů a odvarů ze sušených bylin. Pokud se však rozhodnete pro „čistou chemii“, nezapomeňte, že aplikace insekticidů v obytných prostorách je nepřípustná. Proto byste měli všechny rostliny ošetřovat ve venkovním prostředí, popřípadě, není-li to vzhledem k venkovním teplotám možné, alespoň v neobývaných prostorách. Rostliny ošetřete na začátku prvních výskytů a postřik několikrát opakujte v jednotýdenních či dvou týdenních intervalech. Chemicky ošetřené pokojové rostliny poté ponechte během ochranné lhůty na působení postřiku v izolaci v neobývaných prostorách.
Škůdce -především houbová choroba -se přitom může vyskytnout i v půdě. Pak je důvod květinu přesadit, i když jinak zima změnám květináčů nesvědčí. Pokud se známky plísně nebo hniloby objeví i na kořenech, vykoupejte je před zasazením v silném roztoku heřmánku, v roztoku hypermanganu nebo alespoň ve vlažné vodě.

Častou chybou bývá přelévání rostlin
To vede k jejich chřadnutí, což pěstitele obvykle vede k dalšímu zalévání. Proč se vlastně rostlinám nelíbí bohatá zálivka, kterou jim tak rádi dopřáváte? Zemina nasáklá vodou špatně propouští kyslík ke kořenům a také udržuje v květináči
nízkou teplotu. To vytváří ideální podmínky pro hnilobné bakterie, které napadají kořenový systém. Následně pak uvadají listy rostliny. První pomoc v takovémto případě je okamžitě přestat se zálivkou a nechat kořenový bal pořádně vyschnout. Případně můžete zkontrolovat kořeny rostliny, jestli nezahnívají. Pokud ano, odstraňte uhnilou část kořenového balu a rostlinu zasaďte do nové
zeminy.

Tipy pro správné zavlažování pokojových rostlin:
- Rostlina se nesmí nechat nikdy vyschnout. Většina pokojových květin má ráda vlhkou zeminu, Zalévejte málo, ale vždy, když je povrch substrátu na omak suchý.
- Musíte pravidelně zalévat. Řiďte se zásadou -pravidelně, ale s mírou. Tímto způsobem vyhovíte rostlině lépe než jen občasným zaléváním.
- Za horka a sucha rostlinu pravidelně mlžte. Uschlé, zažloutlé a pokroucené okraje listů tropických rostlin jsou známkou příliš suchého vzduchu.
- Rostliny nemají rády, když stojí ve vodě. K tomu nesmíte nechat nikdy dojít, protože v substrátu plně nasyceném vodou se rychle rozvíjí hniloba kořenů.
- Nejvíce zalévejte v létě. V létě je růst rostlin nejintenzivnější a zároveň je největší horko. Většina rostlin však ocení, když má možnost mezi jednotlivými zálivkami trochu vyschnout.
- Nejméně zalévejte v zimě. V zimě rostlina odpočívá, a proto potřebuje velmi málo vody. Substrát by však přece jen měl zůstat trochu navlhlý, protože rostlina žije a probíhá u ní látková výměna, i když nepatrná.

Péče o pokojové rostliny podle starých receptů:
- Kávová sedlina posílí pokojové květiny. Každý správný zahrádkář ví, že kávová sedlina patří do kompostu! Kdo zahrádkaří pouze v květináčích, měl by vědět, že kávová sedlina patří do hnojivé zálivky pro pokojové rostliny. Vysoký obsah draslíku posílí pevnost rostlinných pletiva odolnost rostlin.
- Česnek nezahání jen upíry. Nejen hmyz, ale ani houby nemají rády síru, kterou obsahuje česnek v látce nazývané allicin. Do zeminy v květináči zapíchané stroužky česneku jsou prevencí, zvyšují obranu rostliny před houbovými chorobami. Aby česnek nezačal růst, musíte jej přepůlit.
- Cibulový nálev odpuzuje hmyz. Cibule a česnek se rozkrájí na malé kousky, zalijí vodou a nechají vyluhovat několik hodin -maximálně jeden den. Po přecezení se tímto nezředěným nálevem postřikují rostliny dvakrát až třikrát týdně (vždy až kapky zaschnou). Tento způsob ošetření odpuzuje např. mšice a svilušky.
- S mýdlem proti mšicím a puklicím. Mýdlový postřik je účinnou náhradou za jedovaté postřiky, které v uzavřených prostorách bytu často nepříznivě působí na malé děti, domácí zvířata i dospělé. Lžíce čistého neparfémovaného mazlavého mýdla se rozpustí v trošce horké vody, doplní se na 1 litr, přidá se lžíce lihu a postřik je hotov.
- Bylinkový čaj pro pokojovky. Vysoká koncentrace éterických olejů ve vratiči odpuzuje mšice všeho druhu. Krátce povařte 20 g listů v 1 litru vody. Přidání trošky lihu zvyšuje účinek. Získaným vychladlým roztokem napadené rostliny postřikujte, výhony a malé rostliny v něm můžete namáčet.
- I voda z vařených brambor rostliny potěší. Převařená voda je především měkčí než voda natočená přímo z vodovodu. Voda z brambor navíc obsahuje mnoho živin, z loupaných brambor zvýšený obsah stopových prvků a škrob. Škrob působí příznivě, protože aktivuje půdní život v květináči. Bramborová voda musí být ochlazena na pokojovou teplotu!

Zdroj: Rok v zahradě, Radka Procházková a Marcela Novotná, uvedeno ve spolupráci s nakladatelstvím Motto, www.motto.cz