Rodina a paragrafy. Jaké změny přinese od roku 2014 nový občanský zákoník?

Všichni o novém občanském zákoníku mluví, ale v zásadě není potřeba probírat ho globálně. Jistě, změny se dotknou širokého spektra lidských činností, pokud se ale nechystáte prodávat dům, tunelovat banku či cokoli jiného, nejspíš se vás nejvíc dotknou změny týkající se rodiny, stanovování výše výživného a podobně.

Neděste se ale předem, stačí změnám jen porozumět… Obecné pojetí rodinného práva zůstává v novém občanském zákoníku (dále jen „NOZ“) nezměněno. NOZ navazuje na dosavadní právní úpravu, která je vžitá, a inspiruje se v ní. NOZ nabývá účinnosti 1. ledna 2014, k tomuto dni se ruší dosavadní zákon č. 94/1963 Sb., o rodině.

Co střídavá péče?

Soud s účinností od 1. ledna může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, nebo do střídavé péče, nebo do společné péče; soud může dítě svěřit i do péče jiné osoby než rodiče, je-li to potřebné v jeho zájmu. Má-li být potomek svěřen do společné péče, je nutné, aby s tím rodiče souhlasili.

Při rozhodování o svěření do péče soud rozhoduje tak, aby rozhodnutí odpovídalo zájmu dítěte. Soud vezme v úvahu, který z rodičů o něj dosud řádně pečoval a řádně dbal o jeho citovou, rozumovou a mravní výchovu, jakož i to, u kterého z rodičů má lepší předpoklady zdravého a úspěšného vývoje. Jak jsem již uvedla, NOZ umožňuje svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče.

Nemůže-li o ně osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může ho soud svěřit do osobní péče jiného člověka, tzv. pečující osoby. Nejčastěji půjde o přechodná řešení, v nichž rodiče nemohou dočasně o potomka pečovat. Dítě má v tomto případě nárok na výživné. Pěstoun nemá nárok na dávky pěstounské péče. Podle NOZ má soud právo nařídit ústavní výchovu jen jako nezbytné opatření.

Soud musí nejdříve zvážit, zda dítě přechodně nesvěří do péče fyzické osobě. Nedostatečné bytové poměry nebo majetkové poměry rodičů dítěte nebo osob, kterým bylo dítě svěřeno do péče, nemohou být samy o sobě důvodem pro rozhodnutí soudu o ústavní výchově. Možnost umístění dítěte do prostředí vhodnějšího pro výchovu nemůže sama o sobě odůvodňovat jeho násilné odnětí biologickým rodičům.

Kdo komu platí?

NOZ upravuje vyživovací povinnosti, a to: – mezi manželi, – mezi rozvedenými manželi, – mezi rodiči a dětmi, – mezi potomky a předky, – výživné a úhradu některých nákladů neprovdané matce. Podle současné právní úpravy se platí výživné vždy jednou měsíčně. NOZ připouští, aby soud rozhodl o výživném i jinak.

Osoba povinná a oprávněná se mohou dohodnout na jiném režimu, který jim bude vyhovovat. Velká změna nastala u výživného na zletilé dítě. Dosavadní zákon o rodině umožňoval, že zletilé dítě může nárokovat výživné od rodičů či prarodičů, a to pouze od podání návrhu. NOZ sjednocuje právní úpravu jak pro zletilé, tak i nezletilé děti.

Rodič nezletilého dítěte může nárokovat po druhém rodiči výživné na dítě, a to i 3 roky zpětně. NOZ rovněž umožňuje, že zletilé svéprávné dítě může žádat jednoho z rodičů či oba rodiče o výživné, a to rovněž 3 roky zpětně. NOZ stanoví, že předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní.

Nejedná-li se o poměr rodičů a dítěte, předchází vyživovací povinnost potomků vyživovací povinnost předků. Nadále platí v NOZ to, co platí dnes, tedy že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů.

S kým se budeš vídat?

NOZ přináší novinku, a to ve styku nezletilého dítěte s osobou blízkou. Pokud má dítě k osobám příbuzným či společensky blízkým dlouhodobý citový vztah, pak mají tyto osoby právo se s ním stýkat. Tyto osoby mají právo domáhat se naplnění svého práva u soudu.

Příklad: Rozvedená matka má dceru s manželem z prvního manželství. Po rozvodu se znova provdá a po několika letech se s druhým manželem rozvede. Druhý manžel má právo na styk s dcerou své bývalé manželky, kterého se může dovolat i u soudu.

Nejsem tvůj otec!

Další zajímavou změnou v NOZ je institut popření otcovství. V NOZ se prodlužuje lhůta k popření otcovství. Manžel může popřít u soudu své otcovství do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o pochybnostech, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce.

Popřít své otcovství u soudu může však nejpozději do šesti let od narození dítěte. Ve výjimečných případech může dojít k popření otcovství i poté, co již uběhly lhůty k tomu stanovené, nicméně se upouští v NOZ od zasahování nejvyššího státního zástupce. O prolomení této lhůty ve výjimečných případech bude rozhodovat soud. NOZ se vrací k úpravě osvojení z roku 1949, kdy bylo možné osvojit i zletilou osobu.

Osvojením zletilé osoby nevzniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a jeho potomky a osvojitelem a členy jeho rodiny. Osvojenec osvojením nenabývá vůči osvojiteli žádných majetkových práv, a naopak osvojenec a jeho potomci osvojením nepozbývají práv ve vlastní rodině.

Když nemáme vlastní dítě...

Dalším významným institutem v novém občanském zákoníku je náhradní mateřství. Důvodová zpráva k NOZ uvádí, že se jedná o situaci, kdy se dítě narodí ženě, která není jeho biologickou matkou. Nadále však bude platit zásada, že matkou dítěte je žena, která dítě porodila.

Vztahy mezi biologickou matkou a dítětem mohou být upraveny cestou osvojení. Náhradní mateřství je označení, kdy je embryo biologických rodičů implantováno do dělohy náhradní matky. Otcovství k dítěti je určeno souhlasným prohlášením náhradní matky a biologického otce.

Po porodu je dítě osvojeno biologickou matkou a svěřeno do péče biologickým rodičům. Nicméně NOZ rovněž stanoví, že žalobě ženy, která byla dárkyní genetické látky, proti ženě, která dítě porodila, není možné vyhovět.

Závěrem si dovoluji se zmínit ještě o další změně v rekodifikaci soukromého práva, a to především o rekodifikaci soudního řízení. Poslanci schválili, s účinností od 1. 1. 2014, i návrh zákona o zvláštních řízeních soudních. Tento nový zákon obsahuje taxativní výčet všech nesporných a jiných zvláštních řízení a úpravu jejich zvláštnosti oproti řízení spornému, které bude upraveno v občanském soudním řádu. Mezi nesporná řízení patří například opatrovnické řízení, řízení ve věcech svéprávnosti, řízení o věcech svěřenského fondu, řízení o schválení právních úkonů za nezletilé dítě a podobně.

Rekodifikace soukromého práva zasahuje všechny sféry našeho každodenního života a je postavena na přirozenoprávní koncepci. Jestli pro obyčejného člověka budou tyto změny pozitivní, ukáže pouze čas. Každopádně začátkem roku 2014 budete muset počítat s tím, že rekodifikace soukromého práva přinese zpomalení všech soudních řízení, jelikož se advokáti, OSPOD (orgán péče o dítě) a soudy budou se změnami českého právního řádu teprve v praxi seznamovat a s nimi se sžívat.

Článek vyšel v časopise Maminka