Šalvěj lékařská

Popis
Šalvěj je vytrvalá bylinka, která vytváří přes 75 cm vysoký keř. Pochází z oblasti Středomoří a má mnoho kultivarů- červenolistých, žlutolistých, vícebarevných. Nejznámější je šalvěj lékařská a zahradní, dále pak luční, muškátová. Známá je také pod lidovým názvem babské ucho.

Použití
Šalvěj je u nás vnímána spíše jako léčivka, ale má i velké uplatnění v kuchyni, kde jsou nejvhodnější k použití obyčejné nekvetoucí širokolisté kultivary. Všechny druhy šalvěje chutnají trpce a lehce nahořkle a hodí se hlavně k vepřovému a telecímu masu. Přidává se také do omáček, nádivek, k ochucení sýrů. V kuchyni používáme čerstvé a sušené listy, zpracovávají se také květy, ze kterých destiluje olej.

Pěstování
Tato rostlina potřebuje k životu přímé slunce a chráněné stanoviště, kam se moc nedostane vítr. Množíme řízkováním nebo odnoží a hlavně často zaštipujeme. Sbírá se šalvějová nať nebo listy a suší se při teplotě okolo 30° C. Doba sběru je květen - červen. 

Účinky na organismus
Obsahuje silici, hořčiny, triterpeny. Šalvěj je známé kloktadlo při bolestech v krku, má antiseptické účinky, osvěžuje dech, zklidňuje nervy a zmírňuje pocení. Je vhodná při jaterních poruchách a pro diabetiky, zastavuje mírné krvácení, má protihlístové účinky a snižuje sekreci žláz včetně sekrece mléka. Silice v šalvěji mohou ve vyšších dávkách vyvolat křeče a výjimečně i alergické reakce.