Škola pro začínající zahrádkářky: Jak správně vysévat semínka
Kam se semínkem
Když rostlinám dopřejeme vhodný typ substrátu už od semínka, bude se jim dařit hned odpočátku a později nemusíme řešit problémy s nevhodnou výživou. Základní směsí pro pěstování je substrát, který musí splňovat několik vlastností, které jsou důležité pro růst rostlin. Na prvním místě jde o schopnost substrátu udržet vlhkost.
O tu se starají malé vzdušné póry, které se vlivem organické hmoty časem slehnou a substrát ztrácí kyprost. Proto je důležité půdu pravidelně kypřit. Složení substrátů bývá různé podle toho, pro které druhy rostlin je určen. Pro předpěstování je vhodný substrát pro výsevy a množení s jemnou zrnitostí a příměsí startovacího hnojiva. Před použitím se doporučuje zahradnický substrát zvlhčit a teprve potom sázet či sít.
Víte kdy a co vysévat?
Na jaře vyséváme většinu letniček, které pokvetou už v červnu. Petunky, begonie, surfinie s jemným semenem a delší vegetační dobou sejeme v lednu a únoru do výsevních misek. Nenáročné rychle rostoucí druhy i druhy těžko snášející přesazení (například máky) vyséváme přímo na stanoviště.
Dvouletky, citlivé na zaschnutí při klíčení, vyséváme trochu později. Nejvhodnější doba je od května do července do pařeniště nebo na kryté výsevní záhony.Trochu jiný výsevní kalendář potřebují trvalky. Třeba semena čemeřice, hlaváčku jarního nebo primulky se musí vysít ihned po dozrání, neboť rychle ztrácí klíčivost. Jiné trvalky se vysévají na podzim, kdy jsou semena vystavena účinkům mrazu (nebo se semena před výsevem dají do chladničky) a klíčí až na jaře následujícího roku (Campanula, Trollius). Stejný postup je třeba při výsevu semen některých keřů a stromů, které musí prodělat mrazový proces.
Zeleninová semínka jsou v zásadě odolnější než většina venkovních květin. V lednu se ve skleníku předpěstovává celer a papriky, od poloviny února se na venkovní záhony mohou vysévat saláty, špenát, kopr a ředkvičky, v březnu rané kedlubny, košťáloviny pro ranou sklizeň a kořenové zeleniny (mrkev, petržel, pastinák). V dubnu je čas na venkovní výsev luskovin kromě fazolí, které stejně jako plodové zeleniny potřebují ke klíčení a růstu vyhřátou půdu. Rajčata a okurky se mohou vysévat ven v první květnové dekádě a tím je jarní výsevní maratón uzavřen. Od června do poloviny července je vhodná doba k opakovaným výsevům košťálovin pro podzimní sklizeň. Podzimní vláhu v září lze využít pro výsev špenátu, salátu, karotky a ředkviček, které bývají leckdy lepší než na jaře, neboť vlivem nízkých teplot nevybíhají do květu.
Jak sít jemná semena aby vzešla?
Obecně platí, že drobná semena mohou vzcházet pouze z povrchu půdy, zatímco velká semena mohou vzejít z různé hloubky. Laicky řečeno, jak je semeno veliké, tak hluboko jej vyséváme. Drobná semena klíčící na světle se nepřikrývají půdou, ale sejí se na povrch substrátu. Výsevy zavlažujeme buďto podmokem zespodu, nebo je jen jemně rosíme. To se týká zejména drobných semínek (lobelek, voskovek, petunií či begonií), ale i ostatních jiných drobných semen, třeba i zeleninových jako je majoránka nebo oblíbená řeřicha, která vyklíčí na vlhké vatě.
Je také řada semínek, která k probuzení k životu potřebují tmu. Mezi ně patří například trvalky či skalničky (Hepatica, Helleborus, Cyclamen), jež se při výsevu jemně zatlačí do půdy a překryjí tenkou vrstvou půdy. Ta bude asi čtyřikrát vyšší než tloušťka semen. To znamená, že například milimetrová semínka pokryjeme jen čtyřmi milimetry půdy. Ale pozor, dejte pozor při zálivce ať semínka nevyplavíte, protože taková semena musí být ve tmě až do vyklíčení.
**
Jak si ulehčit práci
Z hlediska způsobu setí je dobré si v popisku na sáčku všimnout upozornění na zvláštní úpravu osiva, tou je například moření nebo obalování semen. Někdy se setkáme, například u hrachu, se semeny zbarvenými do červena či do modra, ale nemusí to být pravidlem. Tehdy se jedná o semena mořená, chráněná proti škůdcům. Jindy jsou semena obalena hmotou usnadňující klíčení. Tato úprava je častá především u jemných a drahých semen, jako například u celeru, majoránky, salátu, petúnií či lobelky.
Semena lepená na pásku šetří čas. Rýhu vyhloubíme hranou prkna, tím docílíme jednotnou hloubku po celé délce a zároveň utužíme lůžko pro semena a současně vytvoříme lepší podmínky pro vzlínání vlhkosti. Do připravených rýh vložíme výsevné pásky, zahrneme a zeminu přitlačíme. Samozřejmě po výsevu semínka zaléváme a zanedlouho se dočkáme prvních rostlinek, které rostou ve stejnoměrné vzdálenosti, takže se vyhneme pracnému jednocení a při minimální péči můžeme očekávat celkem slušnou úrodu.
Autor: Irena Forejtová
25. března 2010
