Škola pro začínající zahrádkářky: Proč se rostlinám nedaří?
Zjišťujeme typ půdy
Každá rostlina má ráda něco jiného, například cibule si libuje v lehčích půdách, ale zrovna rododendron by substrát obohacený vápníkem nevítal s nadšením a určitě v takové půdě neporoste.
Rozhlédněte se kolem sebe a ze všeho nejdřív hrábněte prsty do země a sevřete dlaň: lehká půda je sypká, těžká utvoří hroudu a středně těžká se drobí na malé částice. Právě jste určili jaký máte typ půdy a pode toho se rozhodnete, zda ji stačí jen zrýt a můžete začít sázet, nebo jestli je třeba půdu nějak vylepšit.
Jak kvalitu půdy vylepšit?
Písčité půdy jsou velmi propustné, rychle se zahřívají, ale snadno propouští živiny do spodních vrstev. Proto je potřeba přimíchat něco „těžšího“, například substrát s vysokým podílem jílu, ornici z pole nebo přímo samotný jíl.
Jíl má totiž vynikající vlastnost - dobře váže vodu, což je pro vysýchavé písčité půdy velmi důležité, zvláště v letních měsících. Tento zásah je lepší dělat na podzim, kdy se jíl do půdy zapracujeme rýčem a přes zimu má čas přemrznout a rozdrobit se na malé částice.
V sezóně vláhu v lehké půdě udrží mulč, který půdu chrání před vysycháním a teplotními výkyvy a brání rustu plevele. Vynikající materiálem pro zeleninové záhony je posečená tráva, ke stomům a keřům se používá drcená kůra nebo štěpky.
Naopak těžké jílovité půdy je třeba promíchat s vylehčujícím materiálem jako například s pískem, rašelinou, slámou nebo listím. Někdy je na místě i odvodnění půdy, zvlášť je-li půda trvale zamokřená, což snižuje její teplotu a samozřejmě i úrodnost. Tehdy se vyplatí obrátit na odbornou firmu, která je vybavena potřebnou technikou.
Po odvodnění půdy však nestane zázrak, je potřeba do půdy doplnit živiny a počkat rok či dva až se zregeneruje. Osvědčeným receptem je zelené hnojení, které půdu obohatí o humus a v dalším roce už vysaďte brambory, které půdu pěkně prokypří.
Dobrý tip:
- Máte-li možnost získat odplozený substrát po pěstování žampiónů nebo starý koňský hnůj, využijte ji. Obojí je materiál k nezaplacení a příznivý efekt se projeví již tuto sezónu.
- S kamenitou půdou se můžete buď smířit a vybudovat si na ní skalku nebo investovat do navážky kvalitní ornice, kompostu a hnojiv.
Plevel o půdě hodně prozradí
Abyste odhadli, jaký zásah půda potřebuje, všimněte si, co na pozemku roste. Na kyselých a těžkých půdách se setkáte se šťovíkem, ohnicí, přesličkou a violkou trojbarevnou. Lehčí suché půdy s vyšším obsahem vápna jsou porostlé komonicí, tolicí dětelovou či planými hrachory.
Na úrodných, středně těžkých půdách se setkáte s hluchavkou, vlčím mákem, pcháčem rolním a drchničkou. Vysoké kopřivy a urostlé bezové keře vás upozorní na nadbytek dusíku v půdě. Tady dejte pozor na zvyšování kyselosti půdy při hnojení a používejte jen hnojiva s vyšším obsahem drasla a vápníku.
Autor: Irena Forejtová
26. února.2010
