Škola pro začínající zahrádkářky: Zbavte se chorob a škůdců

Kdo škodí na mé zahrádce?

Z bohatého sortimentu přípravků na ochranu rostlin si lze vybrat, ale jen pokud jste schopni přesně určit, proti čemu má účinkovat. Každé roční období je specifické jinou skladbou chorob a škůdců, které se v té době na zahradě mohou objevit. V teplých a vlhkých letních měsících se lépe daří chorobám, a naopak, je-li sucho, více se množí škůdci.

Nastala sezóna drátovců

Srpnová zahrada plná květin, dozrávající zeleniny a ovoce, je z hlediska ochrany rostlin velmi náročným obdobím. Častým škůdcem téměř na všech rostlinách jsou drátovci, kteří jsou na konci léta velmi aktivní a ničí především hlízy brambor a kořenovou zeleninu. Jejich vývoj probíhá v půdě a trvá obvykle 3 až 5 let, proto na plochách, kde se vyskytují, mohou každoročně poškozovat pěstované plodiny.

Drátovci ve velmi krátké době vyvrtají v konzumovatelné části rostliny chodbičky, které pak začnou zahnívat a kořen nebo hlíza se úplně rozpadne. Na aplikaci chemických přípravků je již pozdě, neboť se likvidují na jaře granuláty Basudin 10 G nebo Diazinon 10 G. Nyní je jedinou ochranou včasná sklizeň a kladení návnad do půdy mezi řádky, například rozkrojený brambor otočený řezem dolů. Návnadu plnou drátovců pak včas zlikvidujeme a nahradíme jinou.

Padlí na okrasných rostlinách

Padlí patří mezi nejrozšířenější a nejznámější houbové choroby rostlin. Vyskytuje se zejména po deštivém počasí.na různých polních plodinách, ovocných dřevinách, vinné révě, zelenině a na různých okrasných rostlinách, např. na růžích, petunkách, měsíčku, floxech a pod.

Pro padlí je typický hustý moučnatý povlak, který pokrývá listy a stonky napadených rostlin. Později listy usychají a rostlina tím přichází o velkou část asimilace plochy, a v případě okrasných rostlin samozřejmě ztrácí i svou estetickou hodnotu. Padlí se vyskytuje především na takových rostlinách, které trpí nedostatkem světla, jsou umístěny na málo vzdušných místech nebo jsou vydatně hnojena dusíkem.

S chemickou ochranou okrasných rostlin proti padlí začínáme po zjištění prvních příznaků onemocnění. Vhodnými přípravky proti padlí jsou Rubigan 12EC, Topas 100EC, Sulikol. Postřiky v 7 až 10-denních intervalech několikrát zopakujeme. Pokud ošetřujeme rostliny s hladkými a lesklými listy, do postřikové kapaliny přidejme i smáčedlo (např. Silwett nebo kapku Jaru či lžičku cukru).

Jak chránit rajčata před plísní

Fytoftóra rajčat dokáže za deštivého počasí téměř ze dne na den zlikvidovat celé rostliny. Projevuje s černáním špiček listů a černými propadlinami na plodech.

S prevencí je třeba začít nejpozději po prvních srážkách a opakovat v 7 až 10-denních intervalech, dokud přetrvává deštivé období. Vhodnými přípravky jsou Acrobat MZ, Cuproxat SC, Dithane DG Neo-Tec, Champion 50 WP, Kuprikol, Novozir či Ridomil Gold Plus.

Mšice na ovocných dřevinách

Mšice jsou nejznámějšími a nejrozšířenějšími škůdci ovocných dřevin. Některé druhy začátkem léta migrují na letní hostitelské rostliny, ze kterých se na podzim vracejí zpět na ovocné dřeviny, kde kladou vajíčka pro další sezónu. Jiné druhy zůstávají během celé vegetace na ovocných dřevinách.

Mšice jabloňová (Aphis pomi) škodí celý rok na koncích mladých výhonků jabloní. Mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea) způsobuje nápadné deformace a červenofialové zbarvení listů jabloní, které předčasně opadávají. Mšice rybízová (Cryptomyzus ribis) je původcem nápadných fialovočervených puchýřů na listech červeného rybízu. Mšice švestková (Hyalopterus pruni) po celé vegetační období tvoří obrovské kolonie na spodní straně listů broskví a švestek.

Nejúčinnějším a ekonomicky nejvýhodnějším způsobem ničení mšic je předjarní postřik ovocných dřevin krátce po vyrašení. Tímto postřikem zničíme mšice ještě dřív, než stihnou způsobit větší škody. Během vegetace můžeme mšice likvidovat přípravky(např. Pirimor), které přirozené nepřátele mšic neničí (berušky, larvy zlatooček a pestřenek).

Výčet chorob a škůdců nemůže být pro velký rozsah samozřejmě úplný. Nevíte-li, který vetřelec má na svědomí okousané listy, červivé plody nebo rostlinka z ničeho nic odumírá, vezměte na pomoc nekterou obrazovou příručku, např. Encyklopedii chorob a škůdců, kde snadno podle obrázku určíte chorobu či škůdce. Nebo odeberte vzorek postižené rostliny a vydejte se s ním za odborníky do zahradnického centra, která bývají vybavena samoobslužnými terminály s názorným popisem chorob a škůdců a seznamem účinných přípravků.


Autor: Irena Forejtová
11. července 2010