Stane se letošním hitem zahrádek popínavé rajče?
Exotická rostlina pochází z jihoamerických And, odkud se z tropických hor, kde původně patřila do jídelníčku Inků, rozšířila od Peru až po Argentinu. Mimo americký kontinent se rajčenka ve velkém pěstuje na plantážích Nového Zélandu a také i v Austrálii, ale najdeme ji i na políčkách farmářů a drobných rolníků na Sri Lance, v Indii a v menší míře se pěstuje i v oblasti Středomoří.
Pod názvem rajčenka byste ji však po světě hledali marně, kde je známá spíše jako tomatový strom či tamarillo. Pojmenování rostlina dostala podle typické rajčatové vůně, která je cítit po rozkrojení plodu, a dužnina je chutí také rajčeti velmi podobná. Plody dozrávají na bohatě rozvětveném stromku na dlouhých stoncích, jsou oválného tvaru, na konci trochu zašpičatělé a bývají až 6 cm velké.
Ze tří odrůd je nejsladší rajčenka Ambers, která se nejčastěji využívá na džem nebo výrobu zmrzliny, méně sladká je žlutá odrůda Gold. Všechny rajčenky bez rozdílu obsahují vysoký podíl draslíku, vápníku, křemíku, železa, hořčíku, fosforu, vitamíny A, C a vlákniny, ale nejvíce antioxidačních látek je v nejméně sladké odrůdě Red.
V přirozených podmínkách rajčenka dorůstá až pětimetrové výšky. U nás se pěstuje jako exotická rostlina, kterou získáme ze semen nebo sazenic z nabídky některého zahradnictví specializovaného na tropické a subtropické rostliny.
Rajčenka vyžaduje lehké půdy bohaté na humus, neutrální až mírně kyselé pH a bohatou pravidelnou závlahu. Bude se jí dařit na balkóně, kam alespoň část dne svítí slunce, ale sluneční úpal jí nesvědčí. Nejlépe rajčenka kvete a plodí na jaře a na podzim, kdy dochází k výraznému střídání teplot ve dne a v noci. Pokud budeme rajčenku přes zimu pěstovat ve vytápěném skleníku, nezbývá než ji v polovině května, (kdy nehrozí noční teploty pod 10 ° C) umístit ven, neboť bez výraznějších výkyvů teplot rajčenka kvete málo nebo vůbec.
Samozřejmě, že rajčenku lze pěstovat i na zahradě, nejlépe v polostínu, na místě chráněném před větrem. Základem úspěchu je pravidelná zálivka během vegetace a pravidelné přihnojování. Vyvarujeme se však přelévání, neboť rajčenka má mělké kořeny, které přemokřením snadno uhnívají. Přes zimu rostlinu včas přemístíme do světlé místnosti, omezíme zálivku a počkáme si na další rok, kdy začneme již sklízet první plody. Většinou rajčenka plodí naplno až v třetím roce po výsadbě.
Plody rajčenky mají téměř univerzální použití a jako každé ovoce jsou nejlepší zasyrova. Plod se rozkrojí podélně napůl a dužnina se vyjídá lžičkou. Pozor na slupku, je totiž hořká, proto se plody před použitím spařují v horké vodě, rychle ochladí a oloupou. Kromě ovocných salátů se rajčenka zpracovává na marmeládu, kompot, čatní a salsu, pyré ke zvěřině, ale i zmrzlinu, do koktejlů nebo se z nich mixuje osvěžující džus. Výborná je v kombinaci s lososem, dušenou zvěřinou, jehněčím, na těstoviny a samozřejmě jako náhrada klasických rajčat – na pizzu. Dokonce se plody rajčenky grilují, plátky se potřou česnekovým máslem a šup s nimi na gril. Zkuste grilovanou rajčenku jako přílohu k sýrům hermelínového typu – je to vynikající pochoutka!
Jen těžko byste v receptech české kuchyně hledali rajčenku, v nichž je jednou z hlavních ingrediencí. Ve světové gastronomii hraje rajčenka prim v oblíbeném krému, který se podává jako samostatný dezert nebo se jím plní koblihy, donuty a řezy.
Recept na bavorský krém
1 / 2 šálku studené vody, 1 lžíce želatiny, 100 g cukru,1 hrnek nakrájené rajčenky, 1 lžíce citrónové šťávy, 150 ml smetany
Želatinu namočíme do vody a necháme ji bobtnat 5 minut. Pak přidáme cukr a za tepla ve vodní lázni želatinu rozehřejeme tak, aby se cukr rozpustil. Do zchladlé želatiny kápneme citrónovou šťávu, přidáme rajčenku a smetanu a vše rozmixujeme dohladka. Správně našlehaný krém má mít konzistenci ušlehaného sněhu z bílků a má být pěkně nadýchaný. Hotový krém ještě dobře vychladíme, zdobíme šlehačkou a kouskem rajčenky.
Autor: Irena Forejtová
28. května 2011
